Vidíš tu tečku? To je ten Merkur. Počkej, to si musím taky vyfotit!
Mimořádná přízeň počasí přinesla možnost pozorovat Merkur na Slunci, alespoň tedy od Frýdlantu, přes Liberec, Jablonec a Turnov na Jičínsko. Zkrátka většina členů Klubu astronomů Liberecka si pozorování užila a bylo nám potěšením se o úkaz podělit i s dalšími šťastlivci u našich dalekohledů v Turnově a v iQLANDII.
V pondělí odpoledne přejde planeta Merkur přes sluneční disk. V případě viditelnosti Slunce proběhne pozorování z parkoviště liberecké iQLANDIE a od 17 hodin v planetáriu přednáška Přechody Merkuru a Venuše. Přikládáme infografiku k úkazu.
Dne 13. 6. 2019 se od 18h konala v Turnově Muzejní noc, do které byla zapojena i turnovské hvězdárna. Na akci vypomáhalo několik členů Klubu astronomů Liberecka a za celý večer dorazilo několik desítek návštěvníků.
Pozorovalo se Slunce, v současné době je sluneční aktivita sice na svém minimu, ale naše nejbližší hvězda ukázala několik hezkých protuberancí, které byly ve speciálním chromosferickém dalekohledu od firmy Lunt dobře viditelné.
(Pokračování textu…)
V úterý odpoledne jsme ukazovali Slunce mezi mraky návštěvníkům na boleslavském Majálesu – krásné skvrny i protuberance. Sváteční ráno 8. května přineslo jasnou oblohu, tak jsem využil volna k opětovné obhlídce Slunce. Po otočce se nám na přivrácenou stranu slunečního disku totiž vrátila velká skvrna, která zde přežívá již několik týdnů a na níž jsme již upozorňovali v článku Velká skvrna se světelným mostem. Tentokrát je následována další pěknou skvrnou, která se před pár dny vyloupla zpoza okraje disku.
Rozsáhlá tlaková výše nad střední Evropou způsobila již týden trvající jasné a teplé počasí. Normálně by každý astronom plesal radostí, ale tentokrát zasáhl klasický Murphyho zákon – obloha sice byla týden vymetená, bez jediného mráčku, ale jako 500W žárovka na ní svítil Měsíc kolem úplňku. U mě se ke všemu přidala ještě angína, takže nakonec jsem byl celkem rád, že mohu omezit pozorování na pár desítek minut večer a pár desítek minut ráno. Kdyby totiž obdobná situace nastala okolo novoluní, nemohl bych nechat zahálet „bejka“ a týdenní maraton pozorování by byl zcela jistě velmi vyčerpávající.
Velká aktivní oblast na Slunci se skvrnou AR 2738 nám připravila další zajímavou podívanou. Kromě toho, že si můžete vyzkoušet svůj zrak – skvrna je vidět pouhým okem (za použití vhodného filtru), můžete dalekohledem (samozřejmě opět s filtrem) spatřit zajímavý útvar v podobě jakéhosi světelného mostu, který skvrnu půlí ve dví.
Přesně tak bych nazval neděli 4. 3. 2018, která mi umožnila spatřit za jeden den více zajímavých úkazů. Vše začalo již ráno budíkem v 6.30. Pohled na teploměr ukazující -10°C trochu překopal mé plány vyrazit na zahradu s APO refraktorem 120/900 mm a fotografovat východ Slunce za vrcholkem Černé Studnice. Nakonec jsem usoudil, že bude stačit ohnisko 400 mm a že se dá celkem pohodlně fotit z vyhřátého bytu přes okno. Krátce po sedmé ranní začal sluneční kotouč opravdu vykukovat za rozhlednou, tak jsem cvaknul pár expozic.
Vždy, když už ztrácíte naději, že ještě před nastupujícím minimem sluneční aktivity něco uvidíte, příroda vás přesvědčí, že vaše obavy jsou zbytečné. Již minulý týden se objevily opravdu pěkné skvrny – jedna velká, za ní skupina malých a na konci zase velká. A k tomu se k překvapení mnohých nedaleko vyvinula doslova za pár dní skvrna komplikovaná a ještě větší. Nad to jsou vidět ty největší i pouhým okem.
Neváhal jsem a vytáhl ve škole dalekohled a ukázal Slunce jak rodičům s prvňáčky, co šli právě ze školy, tak ostatním žákům. Večer jsem ještě zopakoval pozorování pro veřejnost, která přišla na přednášku v knihovně. Stačilo jen otevřít okno. Prostě nádherný den. Pro takové má smysl popularizovat astronomii.
Fotografie vznikly mobilem za okuláry 20 a 5 mm nasazenými na Lídlskopu (Bresser 70/700).
