Astronomické události

Přesně tak bych nazval neděli 4. 3. 2018, která mi umožnila spatřit za jeden den více zajímavých úkazů. Vše začalo již ráno budíkem v 6.30. Pohled na teploměr ukazující -10°C trochu překopal mé plány vyrazit na zahradu s APO refraktorem 120/900 mm a fotografovat východ Slunce za vrcholkem Černé Studnice. Nakonec jsem usoudil, že bude stačit ohnisko 400 mm a že se dá celkem pohodlně fotit z vyhřátého bytu přes okno. Krátce po sedmé ranní začal sluneční kotouč opravdu vykukovat za rozhlednou, tak jsem cvaknul pár expozic.

(Pokračování textu…)

Vždy, když už ztrácíte naději, že ještě před nastupujícím minimem sluneční aktivity něco uvidíte, příroda vás přesvědčí, že vaše obavy jsou zbytečné. Již minulý týden se objevily opravdu pěkné skvrny – jedna velká, za ní skupina malých a na konci zase velká. A k tomu se k překvapení mnohých nedaleko vyvinula doslova za pár dní skvrna komplikovaná a ještě větší. Nad to jsou vidět ty největší i pouhým okem.

Neváhal jsem a vytáhl ve škole dalekohled a ukázal Slunce jak rodičům s prvňáčky, co šli právě ze školy, tak ostatním žákům. Večer jsem ještě zopakoval pozorování pro veřejnost, která přišla na přednášku v knihovně. Stačilo jen otevřít okno. Prostě nádherný den. Pro takové má smysl popularizovat astronomii.

Fotografie vznikly mobilem za okuláry 20 a 5 mm nasazenými na Lídlskopu (Bresser 70/700).

Vraťme se ještě slovem a obrazem o pár dní zpět. Ve středu 23. 8. jsme mohli pozorovat přelet Mezinárodní vesmírné stanice přes sluneční kotouč a nemuseli kvůli tomu nikam jezdit.

Foto: Pavel Růžička, sever vlevo nahoře

O víkendu jsme využili pěkného, téměř letního počasí i k pozorování Slunce. V neděli odpoledne cestou ze sjezdu ČAS jsem na jičínské hvězdárně pořídil celkem zdařilý snímek sluneční fotosféry. Zvláště skupina skvrn AR2645 vykazovala skrze 185mm APO refraktor fantastické detaily. Po dlouhých týdnech snížené sluneční aktivity, tak byl pohled v kontinuu zajímavější, než chromosferickým dalekohledem v H-alfa.

Aleš Majer

9. května 2016 jsme mohli pozorovat mimořádný astronomický úkaz. Planeta Merkur byla krásně vidět na slunečním disku. Úkaz provázelo nádherné jarní počasí. Oblaka, která se místy hromadila, nebránila pozorování, které trvalo více než sedm hodin.

(Pokračování textu…)

V podorlické obci Mokré uspořádali soutěž s krásným tématem našeho sluníčka ve všech podobách. Během léta a začátku podzimu se sešlo téměř šest desítek krásných fotografií Slunce ve všech podobách. Poté proběhlo hlasování a jak jsme se mohli dovědět v článku na astro.cz, na druhém místě byl vyhodnocen pohled na úplné zatmění Slunce z Maďarska 1999. A protože tento snímek pořídil jeden z našich členů, Pavel Vála z Liberce, je nám ctí mu pogratulovat.

MaG dodává: Příspěvek ve mě evokuje vzpomínku na toto zatmění, kterou jsem sepsal v roce 1999 a která vyšla na tomto webu v roce 2000. Podařilo se mi tehdy vyfotografovat i několik hvězd, což bylo asi maximum možného. Pavel měl lepší vybavení a ruce.

Ačkoliv páteční večer sliboval slušnou oblohu s ještě relativně brzo zapadajícím Měsícem, nechtělo se nikomu vyrazit na allnightera do Jizerek. Tak jsem si zajel na hvězdárnu do Turnova s plánem kouknout na planety Uran a Neptun plus nějaké dvojhvězdy. Na hvězdárně jsem nakonec dospal zbytek noci a ráno se podíval na Slunce.

(Pokračování textu…)

Planeta Venuše projde v tomto týdnu dolní konjunkcí a protože se vše odehrává v dostatečně velké úhlové vzdálenosti od Slunce, dá se poměrně pohodlně vyhledat na denní obloze. Klíčové je pro větší pohodlí odstínit Slunce pomocí nějaké delší clony. Venuši jsem odfotil v pondělí 10. srpna a pěkné pozorování se nám s Alešem povedlo i ve středu 12. srpna.

Venuše 10. 8. 2015, vybrán nejlepší záběr. Canon 30D v ohnisku 11″ SCT
(Pokračování textu…)