Krásné ráno se urodilo na jihu Čech. Vyjasnění přišlo přesně na vytoužený okamžik, kdy se Měsíc blížil k dvojici jasných planet, Jupiteru a Venuši. Tentokrát se pohledem nacházíme u Staňkovského rybníka a scenérie to byla opravdu kouzelná.
Původní plán jet už o srpnovém novu pozorovat do rakouských Alp vzal za své při pohledu na prognózu počasí v tamním regionu. Proto jsem se pokusil svolat aspoň náhradní akci do polských Jizerek, když výhled den dopředu sliboval na celou noc jasno.
Pondělní ráno 18. srpna 2014 mi přineslo ojedinělý zážitek, když jsem mohl vyjet u Lipna kousek od přehrady na kopec s výhledem na Kleť, kde se nad ránem vyhoupla zpoza kopce nejprve Venuše a pak i o něco slabší Jupiter. Pohled na tuto dvojici spolu s procházejícími obláčky a mlhami v údolí byl parádním zážitkem.
Neodolal jsem vyjasnění v noci na pátek 15. srpna a ještě jednou lovil meteory, po hříchu většinou mezi mraky. Meteorů jsem viděl jen třetinu toho, co minule, ale dokonce se nějaké opět chytly do pasti objektivu na mém fotoaparátu.
Ačkoli měl hodně vadit Měsíc a navíc nebylo nejlepší počasí, 13. srpna po půlnoci se začala situace rapidně měnit. Po 2. hodině se začala odsouvat vysoká oblačnost a před svítáním už bylo skoro jasno. A nakonec ani ten Měsíc nevadil. Perseidy padaly moc hezky a nebylo třeba na ně moc čekat. Opět na sebe nenechaly čekat ani velmi pěkné kousky zanechávající stopy, ovšem hvězdou brzkého rána byl hned můj třetí spatřený rozpadající se kousek nad západem. Fotografie níže hovoří za vše. Celkově jsem za necelou hodinu a půl viděl 37 perseid a 3 meteory jiného druhu. Padaly i skupinky. Hned první dva meteory ještě v mracích jsem viděl v odstupu necelé sekundy na téměř stejném místě oblohy a jiné dva s odstupem několika sekund padly za svítání. Byla to krásná a fotograficky úspěšná podívaná.
Nejenom u nás jsme mohli v noci obdivovat největší úplněk letošního roku. Fotografie dorazily i z Paříže, kde aktuálně dlí Aleš.
Poslední ráno s poměrně tmavou oblohou, kdy Měsíc právě zapadal a zároveň začalo svítat. Teď už nám kometu a Perseidy z oblohy smázne superúplněk 2014, když 10. srpna bude Měsíc v úplňku a zároveň v přízemí. Ve 3:31 na mě blesklo Iridium 57 opravdu krásným silným zábleskem o jasnosti −7 mag. Hned poté jsem zkusil přes dalekohled nasnímat kometu C/2014 E2 (Jacques). Ta je velice snadno viditelná jako mlhavý obláček v Perseovi a dal se obtížně vytušit i kousek ohonu.
Iridium 57, −7 mag, 9. 8. 2014, foto: Martin Gembec
Z úkazů v srpnu nemůže chybět upozornění na bohatý roj Perseid, který mívá statisticky také nejvíce jasných meteorů. To nás může zachránit letos, kdy bude meteory silně rušit svit Měsíce. Zato se na něj ale zaměřte 10. srpna, kdy nastává letošní největší úplněk.
Z úkazů mimo oblohu můžeme doporučit sondu Rosetta, která se začátkem srpna dostává na oběžnou dráhu kolem komety 67P.
Večer končí viditelnost planet Mars a Saturn, tak se především na „pána prstenů“ podívejte. Ráno stále září jasná Venuše. K pozorování ráno vybízí kometa C/2014 E2 (Jacques), která se z Vozky přesouvá do Persea. Kometa je vysoko a je velmi snadno viditelná, na tmavé obloze i s náznakem ohonu. Jakmile začne rušit Měsíc, bude třeba počkat do poslední dekády srpna, kdy se kometa bude nacházet vysoko v Kasijopeji.
Mapka je jako obvykle k dispozici ke stažení v PDF včetně druhé strany, kde nechybí zmiňované zajímavé objekty k pozorování.
