Astronomické události

Večer 20. 4. 2011 bylo jasno. Jelikož se nechystal výjezd za tmou, tak jsem si na balkoně přichystal refraktor 70/700mm s CCD kamerkou na paralaktické montáži.

Na počítačovém planetáriu jsem si všiml, že planetka č. 11 (Parthenope) se bude velmi dobře hledat, neboť se nacházela nedaleko jedné jasné hvězdy ze souhvězdí Panny. Mimo to poblíž ležela jedna jasnější galaxie. Rozhodl jsem se tedy, že si zkusím cvaknout planetku mezi galaxiemi. Druhým cílem byla proměnná hvězda. Na stránkách Sekce proměnných hvězd v předpovědích minim jasnosti jsem si vybral pozorovatelsky zanedbanou zákrytovou proměnnou G0330.1394 Vir.

Planetka Parthenope mezi galaxiemi. R70/700mm, 0.5x reducer, CCD kamera Orion StarShoot monochrome II. 49x30sec.

Celý článek »

Přívlastek „jasná“ by měl být asi v uvozovkách, neboť s magnitudou kolem 14 není supernova SN2011by v dosahu malých přístrojů. Na druhou stranu jasná je, když si uvědomíme, z jaké dálky ji vidíme. Galaxie NGC 3972, ve které vybuchla, je od nás vzdálená nějakých 46 milionů světelných let.

Samotná galaxie NGC 3972 se nachází v souhvězdí Velké medvědice, máme ji tedy večer přímo nad hlavou. Díky jasnosti okolo 12. magnitudy nepatří k vyhledávaným, najít lze ale poměrně snadno. Nachází se nedaleko hvězdy Phekda (Phad, γ UMa), zadního kola Velkého vozu.

I takovéto fotografie lze pořídit z města – fotografie supernovy byla pořízena v Jablonci nad Nisou. Níže je odkaz také na první Milanův pokus z 29.4., kdy však nebylo tak pěkné počasí. Více na astrofotky.cz

Pozoroval jsem ji  před půlnocí 3. 5. 2011 ze zahrady u domu dobsonem 400 za ne zcela ideálních podmínek při nečekaném vyjasnění po předchozí chumelenici. Při zvětšení 135× byla snadno patrná jako slabá hvězdička bočním pohledem, při 177× pak i pohledem přímým. Galaxie sama o sobě není příliš zajímavá, je vidět jen jako slabá mlžinka. Hezčí jsou sousední NGC 3982 a 3998. Tak pěkně, jako 29. 4. vyfotil z Jablonce Milan Antoš, jsem ji ale rozhodně neviděl…

Bude nějakou dobu ještě trvat, než pohasne a zmizí z dosahu amatérských přístrojů, ale protože počasí je nevyzpytatelné, vyplatí se pozorovat co nejdříve.

Během roku je objeveno mnoho supernov v cizích galaxiích, 2011by je ale jednou z těch jasnějších, pro amatérské astronomy dostupnějších. Kolik jste v životě supernov už viděli?
Vic ◊!

Přednáška na téma největší orbitální stanice se konala v úterý v Městské knihovně v Jablonci n. Nisou od 17 hodin v pravidelném cyklu Astronomického okénka. Odkazuji materiály ke stažení – povídání o kosmických stanicích a o přínosu kosmonautiky.

Odkazy vhodné k navštívení: prohlídka kosmické stanice ISS a informace o stanici k 10-letému výročí. Dále předpovědi přeletů stanice (laicky) a odborněji vč. přeletů přes Slunce aj. A ještě prohlídka stanice s astronautem.

Nevěřil bych, že mě může ještě něco překvapit při pozorování západu Slunce za hotelem Ještěd, ale opět se něco našlo. Tentokrát jsem na poslední chvíli bastlil ztmavovadlo, abych neměl moc přeexponované fotky. A nakonec to vlastně stálo za to. V jednu chvíli se na sebe poskládaly tři objekty.

Slunce vstupuje pomyslně za hotel na Ještědu a mezi skvrnami na jeho povrchu prolétá letadlo. Druhá skvrnka se téměř dotýká hotelu. Pořízeno Canonem 30D v ohnisku ED80/600 mm. Cloněno krytkou s otvorem o průměru 40 mm. ISO 100, 1/8000 sekundy.

Odsud z dalešické vyhlídky (jižně od Jablonce nad Nisou) to tak nevypadá, ale ten pan Hubáček musel asi v Liberci mít krásný výhled na Ještěd, když ho napadlo navrhnout tak odvážnou a jedinečnou stavbu, která nám denodenně dělá tolik radosti. Z Liberce se hotel jeví, jakoby plynule navazoval na kuželovitý vrcholek hory. Pozorování západů Slunce za hotelem a vysílačem v jednom je neskutečně adrenalinový zážitek a zanechává ve mně pomalu závislost vyjíždět znovu a znovu. A tak jsem ho dnes pozoroval už poosmé v řadě… se mnou se na Slunce podívali i přátelé z Klubu astronomů Liberecka, jmenovitě Vic s rodinou a Meggie. Jsem šťasten, že jsme se o ten pocit mohli vzájemně podělit.

Snímek po západu Slunce vznikl jako HDR a s využitím skládání snímků, díky tomu je opravdu povedeně ostrý, až se sám divím na ohnisko 600 mm a vzdálenost 15 km.

 Za KaL Martin Gembec

Potkal jsem se s Vicem a jeho blízkými a ještě nějakým nám neznámým týpkem v Meďourovi na vyhlídce nad Dalešicemi. Společně jsme sledovali, jak Slunce klouže po svahu Ještědu a cestou si povídá s kupovitými oblaky. Bylo to vizuální požitek, který doplňovaly skvrny na slunečním disku. Níže jsou snímky z videa, jeho 6x zrychlenou variantu mám na Youtube.

Předběžná domluva z pondělka na páteční pozorování se stala realitou. Pozorování Saturnu a ISS pro veřejnost proběhlo na Petříně v Jablonci nad Nisou. Po ISS a Saturnu došlo i na další deep-sky objekty (hvězdokupy, dvojhvězdy..) a pozemní cíle (televizi, okna, komíny). Závěrem jsme se chvíli podívali z větší tmy dole v Kokoníně na pár deep-sky objektů.

Fotografie Saturnu byla pořízena 20. dubna 2011 z Kokonína. Byl výjimečně dobrý seeing, kdy se planeta v okuláru prakticky nepohla. Trochu horší, ale stále velmi dobrý obraz se nabídl návštěvníkům pozorování o dva dny později. Technické údaje k fotografii jsou na astrofotky.cz.

M. Gembec, A. Majer, V. Trnka

Další z řady pozorování. Opět jen kousek od domova. Vzduch byl paradoxně příliš průzračný. I přes snahu kotouč ztmavit to vyšlo jen tak napůl. Ke konci videa je už patrné, jak skvrny škrtají stromy na svahu vpravo od hotelu. Video 25 snímků/s a 5 snímků/s jsem umístil na Youtube.

A jak to celé vzniklo? Foťák Canon 30D byl připevněn k dalekohledu Celestron ED80/600 s redukovaným ohniskem na 402 mm. V cestě byl jeden ztmavovací filtr, i když ani ten nestačil. Snímky byly pořizovány při ISO 100 a 1/8000 sekundy v intervalu zhruba 5 sekund.

Snímek před začátkem snímání..

Snímek po západu Slunce (opět jako pozadí 1920×1080).

Martin Gembec

Od začátku roku je patrný nárůst sluneční aktivity. Relativní číslo počtu slunečních skvrn má plynule vzestupnou tendenci a počínaje 22. dubnem se zvýšila i aktivita a síla erupcí. Velké skvrny z aktivních oblastí č. 11 193 a 11 195 jsou zachyceny níže. Při použití patřičného filtru jsou na hranici viditelnosti okem. Nádherné jsou však v dalekohledu při zvětšení vyšším než 100x (pokud to atmosféra dovolí – především dopoledne). Aktuální snímek Slunce z SDO.