Vážení příznivci astronomie nejen na Liberecku,
v nadcházejícím týdnu nás pravděpodobně čeká několik nezvykle teplých, slunečných dní a pravděpodobně i jasných nocí. Sice se nám Měsíc blíží do úplňku, což zrovna nenahrává pozorování deep-sky objektů, ale na obloze je pořád na co koukat… A protože se epidemiologická situace nelepší, přinášíme pár tipů na „domácí“ pozorování. Více v dokumentu PDF.
Máme tu únorový nov a konečně i jasné počasí, tak si pojďme shrnout, co nabízí obloha zájemcům o komety. Nemohu bohužel nabídnout žádnou jasnou vlasatici, většina viditelných kometek slábne, ale objevilo se několik nových kousků, tak si je dnes představíme.
Vážení příznivci astronomie nejen na Liberecku, hlásíme se Vám poprvé v tomto roce s dalším číslem našeho občasníku. Když Vám v této době nemůžeme nabídnout společné setkávání a pozorování, snažíme se alespoň touto cestou upozornit na zajímavé úkazy na obloze. Zdá se, že po dlouhé době nepříznivého počasí a zatažené oblohy, před sebou máme několik dní tlakové výše se šancí na jasnou oblohu a to v době kdy bude Měsíc krátce po novu. Teploty však budou klesat hluboko pod bod mrazu, tak při pobytu venku nezapomínejte na kvalitní teplé oblečení. PDF ke stažení.
Únorová obloha je na planety velmi skoupá – v první polovině noci ji bude zdobit pouze Mars a Uran. Večer nízko nad jihozápadem lze ještě teleskopicky vyhledat Neptun ve Vodnáři. Zbylé planety zůstávají v únoru nepozorovatelné. Jupiter a Saturn se po konjunkci se Sluncem vynoří na ranní obloze až v březnu, Merkur se ukáže na večerní obloze na přelomu dubna/května a Venuše dokonce až koncem května. Měsíc se ve fázi kolem první čtvrti objeví ve společnosti Marsu 18. a 19. února večer. Koncem února se bude Mars promítat jižně od Plejád. Na Marsu by také měla podle plánu 18. 2. přistát sonda Perseverance a dopravit na povrch nový průzkumný rover i s malým dronem Ingenuity. Takže držme palce.
Souhra okolností, kdy večerní přelet probíhal v době krátkodobého zmenšení oblačnosti, nás vyburcovala k aktivitě. Vždyť leden 2021 bude jinak patřit mezi ty s nejméně pozorováními za dlouhou dobu. S Alešem jsme jako místo pozorování vybrali oblast někde u Sychrova, ale už cestou jsme viděli, že se nad námi zatáhlo a Měsíc jen občas prosvítal mezi mraky. Popojeli jsme k západu, protože tam měla být situace nadějnější. U Českého Dubu nad obcí Hradčany jsme skutečně mohli přes jemné beránky sledovat Měsíc i s krásným duhovým kruhem okolo (nejméně dvojitou korónou). Po nějakých 15 minutách pobytu na místě však dorazily nízké mraky i sem a zbytek času to bylo lovení Měsíce schovávajícího se tu více, tu úplně, tu méně za mraky. Na samotný přelet se nebe smilovalo a ISS jsme spatřili a natočili. Ale ironií osudu se pak asi za půl hodiny téměř vyjasnilo. Máme tedy alespoň nějaký pozorovací zářez.
Začátek roku 2021 zrovna moc neoplývá slunečným počasím, takže nalézám v záznamech zatím jen dvě kratší pozorování, ale je dneska nov, tak se pojďme podívat, co by bylo vidět, kdyby se na nás štěstí usmálo a vyjasnilo se.
Máme tu první den roku 2021, a tak je čas se poohlédnout, jaký byl právě uplynulý rok 2020 z mého pohledu astrofotografa amatéra.
Pro všechny jsem připravil takový malý přehled mé loňské práce v následujícím videu.
Vítejte v novém roce. Nemůžeme začít ničím jiným, než Alešovou mapkou. Jistě tušíte, že večer se loučíme s planetami Saturn a Jupiter, zatímco Mars je ještě vysoko nad jihem. Jeho kotouček je však už poloviční velikosti než v době opozice. Meteorický roj Kvadrantid má zřejmě jediné pozorovací okno – večer 3. ledna kolem maxima. Radiant bude nízko nad severem a bude jich tedy padat málo, ale zase budou mít dlouhou stopu a nebude rušit Měsíc, který vychází až v 21 hodin. 1. ledna uplyne 220 let od objevu planetky Ceres. Snad i proto vás můžeme vyzvat ke sledování jiných dvou planetek poblíž hvězdokupy M 44 Jesličky v souhvězdí Raka. Polohy planetek (14) Irene a (15) Eunomia jsou na druhé straně mapky. Stahujte v PDF.
