Nenechte si ujít včera objevenou novu s označením V0392 Persei! Tato událost hodná našich Astronomických událostí by neměla zapadnout, neboť jde dost možná o historický okamžik. Jak sám všem dobře známý John Bortle říká: „Jde o unikátní případ v dějinách astronomie proměnných hvězd.“
Tlaková výše nad střední Evropou nám přinesla několik pěkných nocí v období dubnového novu. Na horách konečně slezl sníh, takže se může jezdit pozorovat ať už na českou stranu, nebo i za hranice k našim severním sousedům. Po „zahřívací“ noci 17. 4. na Jizerce jsem se rozhodnul tentokrát vyrazit do vyšších poloh do Polska.
Ačkoliv březen i duben přinesly dostatek jasných nocí, žádná z nich nebyla tak výjimečná, aby stála za zaznamenání. Z pohledu pozorovatele komet jsou pak jarní měsíce spíše chudším obdobím. Kromě čtyřech jasnějších PanSTARRSek toho moc k vidění totiž není.
Už se mi podařilo spatřit několik dlouhých přeletů přes Sunce, nebo Měsíc. Namátkou musím vzpomenout jeden z prvních takto dlouhých úkazů pár let nazpět u Ohrazenic. Nebo nedávný přelet přes (téměř) superúplněk. Zatímco první jmenovaný úkaz trval jen něco pod tři sekundy, druhý byl již sedmisekundový. Bylo to díky velmi malé výšce Měsíce nad obzorem.
Předpověď přeletu ISS přes Slunce 6. 4. 2018 podle transit-finder.com pro sídliště Mšeno v Jablonci nad Nisou
Přelom února a března přinesl rekordní počet jasných nocí, mezi 21. 2. – 4. 3. 2018 se mi podařilo pozorovat v jedenácti za sebou jdoucích nocích bez přestávky. Na tuto roční dobu docela nezvykle vysoké číslo. Podařilo se mi tak překonat rekord ze září 2016, kdy jsem dal za sebou jen deset nocí.
Jelikož byl Měsíc v tomto období většinu noci nad obzorem (úplněk 2. března), tak se nepořádaly žádné výjezdy za tmavou oblohou. I přes nepříznivý svit Měsíce jsem se rozhodl využít jasné počasí, pozoroval jsem na balkoně panelového bytu v Liberci. K pozorování byla použita sestava Newton 150/600 mm + CCD G2-1600 od Moravských přístrojů na montáži HEQ-5, vše spojené s počítačem. Ovládání je tím zjednodušeno, pozorovatel tak nemusí během noci chodit ven na mráz (bývalo i -10 °C). Na balkon je nutné jít pouze zvečera pro zapnutí a ráno pro vypnutí a přikrytí přístrojů. V průběhu noci lze přejezdy mezi jednotlivými hvězdnými poli a nastavení snímání dělat třeba i z postele :-)
Pozoroval jsem minima jasnosti vybraných známých zákrytových dvojhvězd, které mají zajímavé změny period. Během pozorování různých polí jsem jako bonus našel 14 nových, doposud nikým neobjevených, proměnných hvězd. Nové proměnné hvězdy jsem analyzoval, určil typ proměnnosti, jasnost, délku periody, základní čas minima či maxima jasnosti. Hvězdy byly samozřejmě vloženy do CzeV katalogu, je to katalog nových proměnných hvězd objevených českými astronomy.
Zde jsou objevové světelné křivky nových proměnných hvězd (na proklik větší rozlišení).
Merkur už zmizel z večerní oblohy a začíná v dubnu konjunkcí se Sluncem. Venuše zůstává jasnou Večernicí. Mars a Saturn se potkávají nad ránem. Najdeme je velmi nízko ve Střelci nedaleko útvaru hvězd „čajová konvice“. Jupiter je nad jihem už před třetí hodinou ranní, ale zůstává také dost nízko ve Váhách. V první dekádě můžeme zkusit několik zákrytů hvězd Měsícem, vesměs nad ránem, protože v polovině dubna nastává nov. Na 22. duben připadá tradiční maximum meteorického roje Lyrid, letos tedy nebudou rušeny svitem Měsíce. Pěkná konjunkce hvězdy Regulus ze Lva s Měsícem se odehraje 24. dubna. Západní elongace (ranní viditelnost) Merkuru na přelomu dubna a května pak nebude moc výhodná a uvádíme ji spíš pro zajímavost. Mapka v PDF.
V době kolem březnového novu pravidelně pořádáme tradiční Messierův maraton. Letos se ovšem příroda vyčerpala na přelomu druhého a třetího měsíce, kdy nabídla hned 12 jasných nocí v kuse. Pak předváděla už víceméně jen zatažené nebe. Naděje svitla až nyní v noci z 20. na 21. 3., kdy se udělalo hezky aspoň zvečera a předpověď slibovala snad i jasno nad ránem. A protože soumrak a úsvit zdobí dohromady hned pětice jasných planet, dostal jsem nápad udělat letošní maraton na turnovské hvězdárně. Pro hrálo zázemí, proti horší obloha. Ale proč to nezkusit? Navíc když jsme chtěli ještě i otestovat Pavlův nový dalekohled…
Po delší době se nám konečně zase vyjasnilo, tak se naskytá možnost z našich zeměpisných šířek pozorovat nedávno vypuštěnou Humanity Star.
Jedná se o 1 metr velkou kouli podobnou té diskotékové, která odráží sluneční světlo a hází tak na zem prasátka. Vypustili ji z Nového Zélandu 21. 1. 2018 na nízkou polární dráhu (290 – 520 km), a proto za pár měsíců zase shoří v zemské atmosféře. Nyní tak máme krátké okno pro pozorování objektu, který svého času docela rozvášnil diskuze.
Vidět tuto umělou družici můžeme v následujícíh pár dnech nad ránem. Vypadá jako rychle se pohybující bod páté hvězdné velikosti letící od severu k jihu. Pro snadnější nalezení je vhodný triedr. Pak stačí si na ni počkat ve správném čase u nějaké jasné hvězdy. Je samozřejmě potřeba znát její dráhu, s tím ale pomůžou stránky Heavens-Above. Že to je ona a ne nějaká jiná družice, se pozná snadno. Humanity Star totiž nepravidelně bliká a krátké záblesky mají různou intenzitu.
Vic KaL ◊!