Krásné vyjasnění přineslo nejen pohled na stále bližší dvojici planet Jupiteru a Venuše, ale také na slabé noční svítící obláčky nad severem. Fotografováno z Jablonce nad Nisou 24. 6. 2015 ve 23:05 SELČ.
Martin Gembec
—
O chvíli dříve (22:45 – 22:50 SELČ) fotil noční svítící oblaka Martin Mašek z Liberce.
Noci jsou krátké, navíc už do nich svítí dorůstající Měsíc. Poslední dobou také příliš nepřeje počasí. Jako velmi dobrou volbou se ukázal rychlý výjezd k Jítravě v noci z 23. na 24. června. Asi v půlce jízdy z Liberce na pozorovací stanoviště nás nemile překvapila oblačnost, která se v této oblasti vyskytovala. Každopádně jsme se nezalekli, dojeli na místo a vybalili techniku. Jak se ukázalo, byla to dobrá volba, neboť doma jsem později, z družicových záběrů zjistil, že okolí Jítravy bylo jedním z mála míst v Libereckém kraji, kde zůstala slušná obloha po většinu noci.
Naše pozorovací seance by se dala nazvat refraktorovým dýchánkem, k dispozici jsme měli můj R80/400 mm na stativu a Foxík měl s sebou R102/500 mm na HEQ5. Jelikož nebyla louka u Jítravy posečená a místy byly louže vody, tak jsme raději se svou technikou zůstali nedaleko silnice.
20. června jsem se za beznadějně zatažené oblohy vydal před desátou večer na vyhlídku u Dobré Vody v naději, že bychom mohli nějakou trhlinou pozorovat krásné seskupení jasných planet se srpkem Měsíce. Naději dávalo jen to, že bylo po dešti a nízko nad obzorem byla malá trhlinka v oblačnosti. A najednou se opravdu krátce vyjasnilo. Spatřit ale všechna tři tělesa současně na zcela jasné obloze nebylo možné. Povedlo se vidět současně jen dvě a celou trojici jen když byl Jupiter za zbytky oblak.
Využil jsem dnes večer jasné oblohy na krátké pokoukání doma ze střešního vikýře. S triedrem 18×70 jsem mrknul na Venuši s Jupiterem na západě, Saturn nad jihem a ISS, která obě místa přemostila. Počkal jsem ještě na jeden záblesk Iridia a když už jsem pomalu slézal od komína, všimnul jsem si čtyřech jasných hvězd nad jihem. Vzápětí jsem rozeznal, že tři z nich se pomalu pohybují a ta čtvrtá je Spika. Jasnost měly všechny podobnou. Trojice tvořila pravidelný trojúhelník a přesně se mi vešla do 4° zorného pole binokuláru. Brzo ale svítící body začaly slábnout, nejprve ten nejsevernější. V triedru je ale bylo možno sledovat dále, udržovaly pořád stejný rozestup.
Po velmi zdařilé minulé kometární noci jsme se shodli, že se do polských Jizerek o tomto novu ještě vrátíme. Měli jsme v plánu udělat takový malý binokulární dýchánek. K Ladisovu parádnímu Zeissu 25×100 flm jsme chtěli postavit můj Vixen BT125 a Alešův Omegon 150.
M55 – moje nejoblíbenější kulová hvězdokupa ★ Zdroj: The NGC/IC Project
Ačkoliv kolem letního slunovratu v našich zeměpisných šířkách nenastává vůbec astronomická noc, neznamená to, že by nemělo smysl jezdit pozorovat. I vlahé letní večery mají své kouzlo. A když se sejde pod slušnou oblohou triedr 20×80 s UHC filtry, legendární Zeissův binar 25×100, tradiční dobson 400 zvaný Almara a parta nadšenců, je o zábavu postaráno.
Mléčná dráha s náhodou zachyceným zábleskem Iridia 19 v 1.32 SELČ. Autor měl víc štěstí než rozumu :þ Foto a timelapse video: Karell
Nedávno jsem opět zahlédl pokusy o snímky ISS přes dalekohled a protože v těchto dnech je docela často hezky a stanice vykonává pěkné večerní přelety, rozhodl jsem se místo vizuálního nahánění ji také místo toho vyfotit. Byl to můj vůbec první pokus o takové snímky přes dalekohled na pořádné montáži. Předtím si vybavuji jen nepovedené pokusy přes dobsna 305/1500.
Když jsem na konci minulého reportu psal, že si Pallas necháme na příště, tak to ani tak dlouho netrvalo. Pár dní před její opozicí se Sluncem jsem ji sledoval z domova po dva večery s odstupem 24 hodin.
