Copak o to, zima je to pěkná! Mrzne, až praští, sněhu máme, jako už dlouho nepamatuju, ale pozorovat se v tom prakticky nedá! A jak stará pranostika „V mrazivém lednu, s teleskopem nehnu“ naznačuje, tak jsem toho zatím neměl možnost ani moc napozorovat. Kometární okénko tak vzniká jen na základě tří pozorování od začátku roku, a to ještě pod naší mizernou oblohou.
Stručně a přehledně. Rok 2026 je především o zatměních a meteorických rojích. Srpen přinese mimořádné zatmění Slunce a také částečné méně výrazné zatmění Měsíce. V dubnu dostaneme ochutnávku na léto v podobě meteorů Lyrid. Vrcholem budou v srpnu Perseidy a v prosinci Geminidy za vynikajících podmínek. Venuše bude Večernicí i Jitřenkou a pokud začátek roku patří především velkým planetám, konec roku přinese i Merkur a Mars. Na Vánoce tu máme superúplněk. Přehled je k dispozici také v PDF.
Ideální pozorovací podmínky Jupiteru díky jeho opozici se Sluncem, pomalé loučení se Saturnem a úkazy jeho největšího měsíce Titanu, Měsíc v Jesličkách i Plejádách, jasná kometa 24P/Schaumasse na ranní obloze. To jsou hlavní události na lednovém nebi. Naopak letošní Kvadrantidy ruší Měsíc v úplňku.
Uteklo to jako voda. Máme konec roku, můžeme začít bilancovat. Před 12 měsíci touto dobou se nezdálo, že by rok 2025 měl být příliš zajímavý pro kometární entuziasty. Opak se stal ale nakonec pravdou, za což se rozhodně nikdo nezlobil. Původně to vypadalo, že nebudeme mít žádnou pouhým okem viditelnou kometku, nakonec se sešly hned dvě naráz a další k tomu chyběl jen krůček. A že přiletí i mezihvězdná kráska, to bezesporu nikdo nečekal. Rok 2025 tedy bude určitě patřit k těm, na které budeme rádi vzpomínat.
Je tu konec roku 2025, a tak je čas se opět poohlédnout, jaký byl tento rok z mého pohledu astrofotografa-amatéra. Je to neuvěřitelné, ale pozorováním – tedy focením
noční oblohy jsem letos strávil celkem 91 nocí.
Připravil jsem proto pro všechny již tradiční malý přehled své práce v následujícím videu.
Tak se pohodlně usaďte a nechte se unést do hlubin vesmíru.
S Jakubem jsme využili inverzního charakteru počasí ke konci roku a vyrazili si trochu ulevit od předvánočního shonu do hor.
Opravdu nečekaně vydařené byly letošní Geminidy, i když velkým dílem se na tom podílel fakt, že zároveň se staly neviditelnými pro valnou většinu našich obyvatel, protože Česko dokonale zakryla poklička nízké inverzní oblačnosti. Nad ní však na horách a ve Frýdlantském výběžku bylo krásně a tak se dalo pozorovat téměř každou noc. Kromě spousty meteorů ozdobila oblohu také slabá polární záře a několik slabších komet.
V listopadu jsem se vydal poznávat zemi Jižního kříže – Nový Zéland. Mým společníkem byl věrný přítel Trpaslík, malý chytrý astronomický dalekohled Dwarf3, který mi během několika nocí umožnil objevovat krásy jižní oblohy.