Yearly Archives: 2012
Na táboře je to príma
Máme za sebou první dva dny. Pořád se něco děje. Stihli jsme nějaké povídání o Slunci a pozorovali jsme ho naživo pomocí několika různých druhů dalekohledů. Představili jsme si sluneční soustavu a některá významná souhvězdí. Ukázali jsme si také jak se čaruje s astrofotkami. V den teplotního rekordu 20. srpna jsme se cáchali na raftech a další den jsme byli na hvězdárně v Rovensku pod Troskami. Jídlo je skvělé, máme spíš problém to všechno sníst. Pokud už pršelo, tak jsme se tomu zatím vyhnuli a snad to tak i zůstane. Jen na pozorování to dvě noci moc nevyšlo. Tady je pár momentek z uplynulých dnů.
Astronomický tábor začal
S koncem srpna dorazil i na Maloskalsko astronomický tábor. A sním dorazilo i pravé letní počasí. Jasno, teplo a tak jsme si hned od začátku užívali krásnou letní oblohu. V permanenci byly všechny možné dalekohledy. Na snímcích dominují refraktor 127 mm a dobson 400 mm. Na obloze se klenula Mléčná dráha, sem tam padl pěkný meteor a nebo se mihla družice. Některým se povedlo vidět přes dalekohled detailně ISS nebo letadlo.
Vzpomínka na 6. srpen s Curiosity
Člověk si někdy připadá zvláštně. Třeba jako já. 6. srpna ráno jsem opět sledoval přímý přenos z Pasadeny v Californii, kde se řečeno slovy laika, nic zajímavého nedělo, až najednou začali všichni poskakovat a radovat se. To bylo přistání na Marsu v podání Curiosity. Ne tak ovšem lidé jako já.
Přeci jen bolid
Není to sice žádný zázrak, ale musím se jednou fotkou vrátit k našemu druhému pozorování. O den později jsme se já, Aleš, Vic a Honza sešli u Dalešic a pozorovali zde na jasné obloze pěkně padající Perseidy. Najednou se ale začalo zatahovat a tak skončila naše seance předčasně. Nicméně v jednu chvíli jsem zaznamenal zablesknutí a ptal se kolegů, zda někde neviděli bolid. Marně jsem rychle pátral po obloze po nějaké stopě. Pak jsem na to už zapoměl, ale při prohlížení snímků z celooblohovky jsem s úžasem zjistil, že se mi to jen nezdálo. Onen bolid padl tak nízko nad severovýchodem, že jsme jej nemohli vidět, když v našem zájmu bylo spíše se dívat do okolí zenitu, kde ještě nebyla oblačnost.

Bolid z roje Perseid na snímku přes celooblohové zrcadlo 12. 8. 2012, čas 19:38 UT ± 2 min.
Vydařené Perseidy 2012
Ačkoli noc před maximem z 11. na 12. srpna nebyla úplně jasná, nakonec ji můžeme označit jako vydařené pozorování meteorického roje Perseid. Začali jsme na Jizerce, kde se opět sešlo hodně zájemců o povídání pana Krutského v Muzeu Jizerských hor. My jsme pak tradičně navázali ukazováním oblohy. Zpočátku se nad Jizerkou držela solidní jasná díra, ale s přibývající tmou se téměř úplně zatáhlo. Byla to pěkná předehra i s několika spatřenými meteory.

Snímek nejjasnější Perseidy, jaká se mi na čipu zachytila. Okem to byl nádherný zážitek, když tento opravdu jasný (nejspíš kolem -2 mag) meteor proletěl přesně tam, kde jsem si to mohl jen přát a ke konci ještě dvakrát vybuchl. Čas 2:54:15 SELČ, Canon 30Dmod, f4/17mm, ISO1600, expozice 25 sekund ze stativu. Výřez ze snímku, 100 % ořez zde.
Jupiter na ranní obloze
Po zlatém úspěchu Báry Špotákové na LOH v Londýně, jsem vyrazil na zahradu za domem s binarem 32×88 a Sky Atlasem 2000. Teď v létě jsou okolní lampy veřejného osvětlení celkem slušně odstíněny bujnou vegetací a lze najít temné zákoutí, kde příliš neruší. V zenitu svítila Vega a Deneb, tak jsem zamířil binar tímto směrem. Díky zalomení 90° okulárů je pozorování v nadhlavníku velmi pohodlné. Otevřel jsem atlas na příslušné stránce a začal postupně projíždět objekty v něm zakreslené. Některé otevřené hvězdokupy NGC a IC katalogu v Labuti mě poměrně zklamaly. Byl bych pokračoval dále, měl jsem v plánu počkat na východ Jupiteru a vytáhnout 5″ refraktor, ale kolem půl jedné se zatáhlo. Šel jsem si lehnout a natáhl budík na 3:15, abych případně zahlédl GRS.
Po procitnutí a vyhlédnutí z okna nad východem majestátně svítil Jupiter s Venuší. Byl jsem však již líný ustavovat paralaktickou montáž a vytahovat velký refraktor, tak jsem vyrazil ven pouze s malým ED refraktorem 70/420mm. Při zv. 135x a 189x byla GRS krásně patrná, ale ještě hezčí divadlo předvedla dvojice měsíčků Ganymede a Europa – v rozmezí několika minut se Ganymede schoval za kotouč planety, zatímco Europa zpoza něho vykoukla. Z povzdálí tomu přihlížel další měsíc Io. Kresba zachycuje pozice měsíčků na začátku (Ganymede) a na konci (Europa) pozorování. Ačkoliv se pozorovací podmínky Jupiteru budou stále zlepšovat, stojí za to si občas přivstat už nyní.
Aleš Majer
Hvězdičková noc 11. srpna
Dovolujeme si vás pozvat na Jizerku. Muzeum Jizerských hor a Klub astronomů Liberecka zde přiblíží krásy noční oblohy. Po večerním povídání následuje prohlídka oblohy všemi možnými dalekohledy. Předpověď počasí není úplně špatná, snad by se mělo večer vyjasnit.
Večerní Saturn, Mars a Spica
Zatímco Martin v minulém příspěvku pozici Saturnu, Marsu a Spici na večerní obloze pouze modeloval v programu Stellarium, já jsem vyrazil toto seskupení vyfotit. Můj původní záměr – vyfotit tuto trojici zapadající za Ještědem zhatil poměrně široký pás oblačnosti nad jihozápadem. Musel jsem tudíž fotografovat dříve, než objekty klesnou do mraků.























