Konec dubna nabídnul hned deset pozorovacích nocí v řadě za sebou. Druhá polovina už nebyla tolik ovlivňovaná svitem Měsíce. Vrcholem pak byla noc poslední – z pátka 29. 4. na sobotu 30. Věnoval jsem ji z větší časti kometám.
Tak jsem to přeci jen zkusil i o den později, ačkoli počasí bylo na draka. Setkání komety s galaxií M108 a planetární mlhovinou M97 dosáhlo svého ideálu. Proti bylo zprvu počasí a hlavně Měsíc téměř v úplňku. Jenže nechte si ujít takové představení. Níže je fotka 31×30 sekund, ISO1600, Canon 30Dmod na ED80/600 s reduktorem Vixen 0,67×.
Dostal jsem ještě pět snímků od Aleše, tak jsem je zkusil zpracovat. Výsledný obrázek je ořezem středu pole, vyretušoval jsem smítka a srovnal vinětaci. Velká škoda počasí, které nás oba vytrestalo. Naštěstí se povedlo alespoň několik fotek, které i přes šum ukazují sílu většího refraktoru ve spojení s lepší (nemodifikovanou) zrcadlovkou (modifikace na komety, planetárky a galaxie není nikterak nutná, ale zajímavé je srovnání barvy planetárky, stejně jako fakt, že Alešovi se podařilo slabě zachytit zelenkavý nádech komety). A tak můžete porovnat a pokochat se opravdu hezkou fotkou.
5×30s, ISO2500, Canon 5DMkII, SW Equinox ED120/900
MaG
Když obloze vévodí Měsíc krátce před úplňkem, tak je ten správný čas, vyrazit si užít trochu legrace s planetami. Na turnovskou hvězdárnu jsem dojel kolem 22. hodiny a prvním objektem na který jsem natočil štěrbinu kopule a následně i dalekohled byl Jupiter. Seeing byl na zdejší podmínky standardní (Ant. II-III), nasadil jsem na okulárový konec binohlavu a dlouhé minuty se kochal oblačnými pásy při zv. 225×. Poté jsem se přesunul na nedaleký Měsíc, seeing se asi lehce zlepšil, neboť jsem na první pohled rozeznával několik malých kráterů v Plato. Detaily na terminátoru byly famózní. To mě přimělo k experimentování – měl jsem s sebou zrcadlovku, tak jsem ji využil a pořídil pár snímků Měsíce a zkusil i Jupiter.
Krásné večerní vyjasnění jsme nemohli vynechat a tak se pozoroval opět Jupiter, kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) a další objekty. A nemohl chybět Měsíc, který už je téměř v úplňku. Ale vzhledem k vyjasnění a tomu, kde se kometa aktuálně nachází, nebylo možné nevyužít situace a nesnímat. Kometa byla krásná už na jednotlivé minutové expozici. A protože šajnoval Měsíc, pojal jsem to jako test autoguideru a protože i nový spojovací kabel byl v pořádku a technika vůbec šlapala, mohl jsem během pořizování expozic dokonce poklábosit s kolegy u chatu.
V řekách Libereckého kraje od ledna uplynulo hodně vody. Planetka Šolc mezitím prošla opozicí se Sluncem a zanedlouho jí projde také planetka Mašek. Obě se nachází v souhvězdí Panny a tak se naskytla příležitost je nasnímat.
V tomto a následujícím týdnu jsou nejlepší podmínky ke spatření Merkuru neboli Dobropána, jak zní jeho staročeské pojmenování. Je to nejobtížněji pozorovatelná planeta a traduje se historka, že slavný tvůrce heliocentrického systému Mikuláš Koperník si na smrtelném loži stýskal, že jej nikdy nespatřil… To se nám stát nemůže neboť planeta bude 18. 4. v maximální východní elongaci, téměř 20° od Slunce a nastává tak nejlepší období její viditelnosti v letošním roce. Vyhledávat ji můžete začít již kolem 20. hodiny triedrem nad západem na ještě světlé obloze. Kolem 20.30 hod. by již měl být bez problémů viditelný pouhým okem jako jasná hvězdička relativně vysoko (asi 10°) nad SZZ. Podmínkou úspěšného pozorování je samozřejmě čistý a průzračný západní obzor. Tak hodně štěstí.
Noc na čtvrtek vyšla jen z poloviny, konkrétně té 6. dubna. Pozorovali jsme večer Merkur a za tmy pak řadu komet a deep-sky objektů. Obloha byla tentokrát poměrně milostiva a tak byla mnohem méně zakalena a poměrně jasná po převážnou část první poloviny noci. A jak je patrné z nadpisu, hvězdou večera byla kometa 2014 S2, která je chudák tak trochu ve stínu. Nejdřív si na ní smlsla kometa US10 Catalina, aby následně zeslábla a potom nad ránem ji nyní zastiňuje kometa 252P, která ale taky rychle zeslábne. A zůstane nám tady, jako už po několi měsíců kdo? No přece C/2014 S2 (PanSTARRS).
Březen a duben patří průletu komet kolem země. Nedávno prolétl kolem nás jako historicky druhá nejbližší kometa, malý úlomek o velikosti asi jeden kilometr. Nazvaný byl P/2016 BA14 a psal o něm Vic v našem článku. Tou nejzajímavější je kometa 252P/LINEAR. Obě se prosmýkly kolem země ve vzdálenosti jednotek miliónů kilometrů. Kometu jsme mohli pořádně pozorovat až od přelomu března a dubna, kdy se vydala na severní oblohu a zmizel Měsíc. Kometa je stále poměrně blízko, něco málo přes 12 mil. km (v době psaní článku) a proto je na obloze vpravdě obrovská. Za kvalitních podmínek a s dobrou technikou se dá zachytit koma o průměru až 3/4 stupně. Já to štěstí neměl a Cassi, který snímal z balkónu o noc dříve byl zase ovlivněn pozicí ve městě. Přesto vám pohled na tuto zajímavou kometu můžeme přinést.
