Astronomické události

Začátek dubna přinesl zprávy o slábnutí komety C/2019 Y4 (ATLAS). Zrovna u této je to mrzuté, protože slibovala zajímavou kometu v polovině května a s tímto se můžeme tedy, zase, rozlučit. Snímky pořízené 8. dubna v Jablonci a 9. dubna na Kopanině jasně dokazují to, co už víme ze světa – okolí jádra komety se protáhlo a nemá tak výrazný jasný střed, jako ještě kolem 25. března.
8. a 9. dubna ale nastalo ještě relativně blízké setkání komety C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2018 N2 (ASASSN). Obě se nacházejí u hvězdy Schedar v Kasijopeji. Zatímco slabá ASASSN je na hranici viditelnosti okem (zatím, protože za soumraku a s vycházejícícm Měsícem po úplňku nebylo dost tmy), kometa Y1 ATLAS příjemně překvapuje, respektive potvrzuje dřívější pozorování, že jde o relativně jasnou a snadno viditelnou kometu. Na fotkách má krátký prachový ohon. Taková menší a trošku slabší Y4 z před několika týdnů.
Stálicí oblohy a velmi pěknou kometou zůstává také C/2017 T2 (PanSTARRS). I tu jsme pozorovali a přinášíme její snímek.

(Pokračování textu…)

Média nás masírují, že je superúplněk, tak jsem si ho nakonec taky cvakl. Vedlo mě k tomu vyzkoušet na osvědčeném ED80/600 nový Canon 6D. Podařilo se mi pěkně zaostřit pomocí bahtinovy masky, live-view a kontrolních fotek. To se pak nelze divit, že už neupravený snímek (viz titulka vlevo) vypadá celkem dobře. Když jsem si jej pak zkontrastnil a trochu obarvil, dostal jsem fotku, která mi už sama o sobě udělala radost. Už jen srovnání s úplňkem foceným tím samým dalekohledem v roce 2011 ukazuje, že je to mnohem lepší. Nakonec jsem využil i toho, že jsem nacvakal dvě série přechodu úplňku přes střed pole a složil všech 45 snímků na sebe v Autostakkertu a posléze jemně zostřil v Registaxu 6. Níže je tedy srovnání upraveného jednotlivého záběru a poskládaných a zostřených. Víc už asi z EDčka nevymačkám, to bych musel vzít kamerku a udělat mozaiku. 

(Pokračování textu…)

Díky pěknému počasí mohou pozorovatelé sledovat, jak se Venuše postupně přesouvá přes hvězdokupu Plejády, nebo chcete-li Kuřátka v souhvězdí Býka. Když jsem v pátek uklízel disk, shodou okolností jsem narazil na snímek Venuše u Plejád 2. dubna 2004. A tak jsem si řekl, že to musím zopakovat. Bohužel 2. dubna mi nebylo nejlépe a v den největšího přiblížení se zatáhlo, tak jsem vzal zavděk alespoň vyjasněním v sobotu 4. dubna. 

(Pokračování textu…)

Pomalu se blíží období, kdy se na obloze v celé své kráse ukáží velké planety Jupiter, Saturn a Mars. Mars bude mít ve své říjnové opozici dokonce nejlepší pozorovací podmínky za posledních 15 let – bude sice o pár úhlových vteřin menší než při tzv. velké opozici v roce 2018 (kdy byl povrch navíc dlouho zakryt písečnou bouří), ale podstatně výše nad obzorem. Protože letos pojedeme všichni na dovolenou tak maximálně na Mácháč, přemýšlel jsem o pořízení nějakého čistokrevného planetárního kukátka. Díky ochotě Honzy Zahajského jsem si včera ze Supry Praha přivezl na vyzkoušení refraktor SW 150/1200 EvoStar ED OTA a klasický Cassegrain TS-Optics 203/2436. Jasné nebe vydrželo až do noci, tak bych se rád podělil o první dojmy.

(Pokračování textu…)

Nejen současné pěkné komety nám dělají radost v této podivné době. Leč práce je nyní méně, zbyde čas i na nějaké to „blbnutí“ přes den.

Venuše prošla maximální východní elongací a právě v době dichotomie se dá pozorovat tzv. Schröterův efekt. Zvlášť dobře patrný byl 27. 3., kdy jsem Venuši sledoval v čase horní kulminace 11“ SCT a klidný vzduch (Ant. I- II) dovolil užívat zvětšení 430×-560×. Vizuálně bylo protažení obou cípů oproti terminátoru velmi markantní, pokusil jsem se scénu zachytit i fotograficky tou nejjednodušší metodou – okulárovou projekcí a starým mobilem s ne příliš kvalitním fotoaparátem. Při přeexponování (pravý snímek) tam je náznak protažení růžků trochu vidět.

(Pokračování textu…)

Opět nabízíme mapku ke stažení. Velký dík patří, jako vždy, Alešovi. Ani tentokrát nemůžeme opomenout Venuši, která je nepřehlédnutelným objektem večer nad západem, navíc kolem 3. dubna prochází Plejádami, tak si pozorování užijte. Ranní svítání nabízí nad jihovýchodem trojici jasných vnějších planet – Mars, Jupiter a Saturn. Pozorovatelé komet mají po delší době opravdu dobrou příležitost pozorovat někteé triedrem, ale na našem webu o nich teď čtete, stejně jako o slabších dost, tak snad jen připomeňme, že ta nejjasnější, C/2019 Y4 (ATLAS) nám trochu zpomaluje ve zjasňování, ale pořád věříme v zajímavou kometku v květnu. Pozice komety jsou vyznačeny na druhé straně mapky spolu s polohami komety C/2017 T2 (PanSTARRS). Měsíc bude 8. dubna v tzv. superúplňku. Připomínáme závěrem, že oblohu „zkrášlují“ také šňůrky teček v podobě družic Starlink, tak se tím nenechte překvapit. Přelety dobře předpovídá i s mapkou, kam se dívat, aplikace Heavens-Above.