Merkur se ocitá v maximální východní elongaci až 17. 5., ale spatřit ho večer nad severozápadem lze již nyní. Pohled je o to zajímavější, že se nachází ve společnosti další vnitřní planety Venuše, jejíž viditelnost na večerní obloze se bude nyní zlepšovat a pozorovatelná bude až do konce letošního roku. Viditelnost Merkuru při této elongaci končí zhruba 25. května.
Pokud nastane úplněk v době, když je Měsíc v přízemí (v tzv. perigeu), nazýváme jej obvykle „superúplňkem“ a bývá v popředí zájmu médií. Právě tato situace přichází s dubnovým úplňkem – ten nastává 27. 4. v 03.32 UT a nejblíže Zemi se Měsíc ocitá téhož dne v 15.24 UT (357 373 km). Na zítřejší večer je předpověď počasí nejistá, vyfotografoval jsem tedy doma z okna východ skorosuperúplňku nad černostudničním hřebenem již dnes…
Dnešní chladné a proměnlivé počasí nabídlo možnost podívat se přes den na Slunce. Já ho naháněl v dírách mezi mraky až pozdě odpoledne po 17 hodině, ale pohled na pěknou skupinku skvrn téměř ve středu disku stál za to. Stihnul jsem pořídit i tento ilustrační snímek.
„Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy. Komu to není známo, kdo se neumí divit, neumí žasnout, ten je tak říkajíc mrtev a jeho oko je vyhaslé…“
Dovolil jsem si vypůjčit tento citát Alberta Einsteina, protože poměrně přesně vystihuje můj včerejší, řekl bych až duchovní zážitek. Když bylo evidentní, že jasná obloha vydrží minimálně do večera, rozhodl jsem se, že si konečně zkusím pohrát se skládáním fotografií a Měsíc krátce po první čtvrti bude dobrým zdrojem dat pro první pokusy s programy Autostakkert a Registax. Na zahradě jsem postavil EQ6 s SCT C11 ještě za světla, neboť moje letitá zkušenost říká, že nejlepší seeing bývá za soumraku. A nemýlil jsem se.
Kromě planet na ranní obloze a pěkné komety C/2020 R4 se vyplatí kouknout přes den i na Slunce. Je nyní zajímavé v continuu, kde lze spatřit pěkné skupinky, sice drobných skvrn, ale s pěknou strukturou a aktivními oblastmi v okolí (pozoroval jsem včera dopoledne na hvězdárně v Turnově i odpoledne doma). Kdo máte možnost pohledu chromosférickým dalekohledem v Ha, tak si nenechte ujít také slušné protuberance zdobící okraj slunečného disku…
Měsíc je 20. dubna v první čtvrti a prochází vysokými oblastmi ekliptiky, což je ideální příležitost k jeho večernímu pozorování. Tím pádem ale nad ránem začne vadit pozorování komet i meteorů z roje Lyrid. Proto jsem se ráno 20. dubna vydal někam, kde by se dalo zkontrolovat stav dvou nejdostupnějších komet a za svítání došlo i na dvě plynné obří planety. Vzal jsem tentokrát newton Orion CT8, abych se mohl na komety i podívat a pak je vyfotit.
Máme tu Velikonoce, tedy jaro, a blíží se i první jarní nov, tak je nejvyšší čas se podívat, co je na obloze ke spatření pro kometární nadšence. I když se při pohledu na předpovědní modely nezdá, že by mělo být ještě někdy v budoucnu jasno, budeme doufat, že se přeci jenom nakonec vyčasí.