Astronomické události

Závěrem roku, kdy se na večerní obloze objeví Merkur, bychom mohli spatřit všechny planety v průběhu jedné noci. Zatmění Slunce, které proběhne 4. 12. nebude z ČR možné pozorovat – jako úplné ho uvidí na jižní polokouli v pásu táhnoucím se přes Antarktidu směrem k pobřeží Jižní Ameriky. Zato jeden z nejbohatších a nejvýraznějších meteorických
rojů Geminidy mající letos předpovězené maximum na ráno 14. prosince budou mít ideální podmínky. Radost nám doufejme udělá také jasná kometa C/2021 A1 viditelná nad ránem v první dekádě prosince. Snad bude přát i počasí a dopřeje nám nějakou tu jasnou noc k obdivování krás nočního nebe…

Mapku v PDF stahujte zde: skymap_12_2021

Pokud by se nízká oblačnost nad ránem rozpustila nebo se nacházíte v místech kde není, rozhodně si nenechte ujít randez-vous komety C/2021 A1 se skupinkou bizarních galaxií známých jako Velryba a Hokejka. Kometa s jasností kolem 8 mag je výrazná i na obloze s jasně svítícím Měsícem a dá se vidět již v triedru. Ideální čas je kolem páté hodiny ranní, kdy nad východem svítí jasný Arcturus v Pastýři a Velký vůz stojí kolmo k obzoru na svém oji. Od poslední hvězdy oje zvané Alkaid také vyjdeme při hledání komety. Posuneme se k nejjasnější hvězdě Honicích psů zvané Srdce Karlovo (Cor Caroli). Triedrem nebo malým dalekohledem začneme pátrat buď právě od Cor Caroli nebo ještě vyhledáme okem viditelnou hvězdu Al Dafirah ve Vlasech Bereniky. Pokud ji umístíme na západní okraj zorného pole triedru (FOV 5-7°), na druhé straně bychom měli vidět nápadnou dvojici hvězd 5,4 a 6,2 mag. Když dvojici posuneme do horní části zorného pole, kometa by tak měla být přibližně uprostřed zorného pole. Pomoci mohou připojené mapky. V triedru vypadá jako malá kulová hvězdokupa (mlhavá okrouhlá skvrnka), galaxie budou vzhledem ke svitu Měsíce pozorovatelné obtížněji. (Pokračování textu…)

A je tu opět nov a i když počasí zrovna příliš nespolupracuje a venku lije jak z konve, pojďme se projít listopadovou kometární oblohou. Na základě několika pozorování ještě z konce října vybírám tentokrát spíše jen ty jasnější kousky. Nabídka je ale přesto celkem bohatá.

(Pokračování textu…)

Využil jsem asi poslední letošní „letní“ dny a rozhodl se je strávit ve Slovinském Piranu – krásném historickém městečku na břehu Jadranu. V průběhu pobytu jsem také navštívil nedaleký Terst, kde v letech 1895-1901 pracoval na svém atlasu Měsíce selenograf Johann Kreiger. Pravděpodobně na popud vídeňského kolegy R. Königa sem přesídlil z Gernu u Mnichova za „lepším“ seeingem. A dobře udělal – při svých pozorováních Měsíce běžně užíval na svém refraktoru Reinfelder und Hertel 254/3580 mm zvětšení více než tisícinásobné!

Historické městečko Piran.

(Pokračování textu…)

Listopad bývá měsícem, kdy se u nás často vyskytují inverze. Pokud taková situace nastane v období novu a ocitneme se ve vyšších polohách nad oblačností, mohou se nám naskytnout velmi dobré pozorovací podmínky, zvláště v případě, že je inverzní vrstva dostatečně silná, aby utlumila rušivé umělé osvětlení okolní krajiny. Takové noci jsou jako stvořené pro pozorování slabých deep-sky objektů a také komet. Nyní se můžeme i menším dalekohledem podívat na starou známou 67P/Churyumov-Gerasimenko a s napětím očekáváme co předvede C/2021 A1 (Leonard) v prosinci. Kromě komet nám večerní obloha stejně jako v předchozích týdnech nabídne jasnou Venuši „Večernici“, Saturn a Jupiter. Venuši nalezneme po západu Slunce nad jihozápadním obzorem, Jupiter v první polovině noci a Saturn již pouze večer. Počátkem měsíce spatříme ráno ještě Merkur a ve druhé polovině měsíce se nízko nad jihovýchodním obzorem ráno objeví Mars. Ideální podmínky k pozorování má Uran a trpasličí planeta Ceres. Částečné zatmění Měsíce, které nastane 19. 11. je od nás prakticky nepozorovatelné.

Mapku v PDF stahujte zde: skymap_11-2021