Astronomické události

V rámci Klubu astronomů Liberecka je již řadu let oblíbenou kratochvílí během březnového novoluní absolvování klasického Messierova maratonu. Tak se říká akci, kdy se během jedné noci pozoruje co nejvíce deepsky objektů z katalogu Charlese Messiera. Nepsanou metou je obvykle alespoň stovka zářezů z oficiálních 110. V rámci KaLu jsme pro zakulacení k těm stodeseti přidali ještě M111, tedy dvojitou otevřenou hvězdokupu χ a h Persei. Tu určitě slavný francouzský astronom také pozoroval, tak by tam rozhodně měla také patřit.

Počátky našeho snažení se dají vystopovat do roku 2009, kdy Aleš a MaG při své premiéře odpozorovali za ne úplně ideálních podmínek 89 objektů. Já jsem se přidal o rok později, jen jsme se nějak nesešli, a zatímco Aleš s MaGem pozorovali a fotili na jednom konci Hodkovického letiště, já lovil messiéry na druhém. Na obou stranách ale vytoužená meta padla, když já binarem a po paměti vykoukal rovnou stovku a kluci zvládli vizuálně 102 a fotograficky ještě o 2 víc.

To byly zatím jen jakési nesmělé pokusy pod ne moc dobrou oblohou a za ne zcela ideálních podmínek, zkrátka jen takové otrkání se. V roce 2011 jsme za to ale vzali pořádně a vyrazili na Jizerku. Nakonec jsme ale předchozí čísla nevylepšili a zalogovali opět 102 objektů (respektive já o jeden méně).

O rok později jsme se znovu vrátili do Jizerských hor, ale podmínky se moc nevyvedly, takže stovka padla jen s odřenýma ušima. V roce 2013 pak počasí nevyšlo vůbec, proto se tradiční akce ani nekonala. O to větší byl absťáček, takže další rok se jelo opět maratónovat, tentokrát pro změnu na Kopaninu.

Aleš to pojal netradičně, když přivezl dalekohled s GoTo navigací. Chtěl ověřit, zda je možné spatřit aspoň 107 objektů. To se mu nakonec skutečně povedlo. V binaru jsem jich ulovil zase jen 100, neboť podmínky zvečera ani pak ráno nebyly opět žádná sláva. Na víc zkrátka binokulár, byť obří, už zřejmě nestačí.

Tak nebylo divu, že jsem při další příležitosti v roce 2017 už binar nechal doma a vyzbrojil se pořádným dobsonem. Ve čtyřstovce se dalo snadno z Frýdlantska ulovit hned 109 kousků a další noc to zopakovat, což posunulo český rekord zase o kus dál. Holt když je velká apertura a konečně i dobré podmínky, tak to jde snadno.

To o rok později už počasí nespolupracovalo, ale podařilo se nám aspoň vyzkoušet, jaké to je lovit messiery z města, když jsme uspořádali pozorování na hvězdárně. Za daných podmínek je 99 mlžinek znovu jen binarem víc než dobrý výsledek.

Ne moc dobře dopadl z hlediska počasí i rok 2019, ve kterém jsem pomocí 16″ dobsonu zaznamenal jen 104 položek, takže jsem o tom ani nikde nepsal. Úplná šílenost ale přišla v covidovém roce 2020, kdy se v rámci šestidenního sekvenčního maratonu podařilo zaběhnout 2× 109 čísel a k tomu jednou o dvě míň.

Po takovém bláznovství už nebyla motivace k překonávání čehokoliv čímkoliv, ale skutečnou příčinou, proč se v letech 2020 a 2021 maraton nekonal, bylo spíš počasí. A to nehrálo moc do karet ani letos. Od poslední výpravy do Alp na konci října totiž u nás v severních Čechách nebyla snad jediná kloudná noc. Tak nebylo divu, že jsem se začal v průběhu zimy zajímat, kam by se dalo zajet pozorovat. A nabízely se samozřejmě Kanáry, jenže na La Palmu, která asi jediná stojí za to, se už tak dobře nelétá, jako tomu bylo před pandemií. Při hledání levných letenek jsem ale shodou okolností narazil na Madeiru.

Madeira a astronomie? Jde to k sobě? Nezdálo se, že by to byla vysněná destinace pro evropské astronomy. Ale po bližším prozkoumání jsem došel k závěru, že to nemusí být zas tak špatné. Hory tam mají vysoké, počasí na jaře slušné a hlavně díky poloze na necelém třiatřicátém stupni severní šířky je ostrov i dobře situovaný. Zkrátka bez dlouhého rozmýšlení jsem objednal letenky na prodloužený víkend kolem březnového novu a tradááá.

Cílem bylo tedy kromě poznání nové destinace hlavně pozorování se zaměřením na jižní objekty plus absolvování Messierova maratonu z lokality, která na rozdíl od Čech umožňuje pozorovat opravdu všechny položky legendárního seznamu.

Měl jsem k dispozici čtyři noci od 17. do 21. 3., přičemž nov nastal v tomto roce právě toho jednadvacátého. Nechtěl jsem ale nechávat nic náhodě, však Měsíc jako srpeček pár dní před novem stejně neruší. Jen jsem neměl vybranou lokalitu, odkud půjde pozorovat.

První noc byla proto jen zahřívací. Pozoroval jsem od majáku na nejzápadnějším mysu ostrova pouze triedrem 12×50. Potřeboval jsem si vyzkoušet, jak to bude náročné. A záhy jsem s podivem zjistil, že to je naprostá brnkačka! Kromě M74, kterou jsem v triedru díky silnému zodiakálnímu světlu spíš jen tušil, a tak jsem ji raději ani nepočítal, šel celý zbytek pozorovat úplně snadno, až se tomu nechtělo věřit. Ano, jsou tam i slabší objekty, na které by se hodil o něco větší triedřík, ale i slušná padesátka to zvládne, myslím, s celkovou noblesou. Je prima, že další pevnina směrem na západ je přes 5000 kilometrů daleko, takže tímto směrem žádné světelné znečištění nehrozí. A žádná souš není ani na jih, ani na sever, takže jen samotný ostrov může rušit. Překvapilo mě, že i objekty nad ránem jsou v malém triedru naprosto triviální, jak jsou vysoko, včetně třeba M55, která nám v Čechách dělá největší problémy. Jen na M30 jsem první noc nečekal, měl jsem na východní obzor přeci jen trochu omezený výhled.

Proto jsem na druhou noc vyrazil do hor. Nejvyšší místo, kam se dá vyjet autem, je Pico do Arieiro s více než osmnáctisty metry nad mořem. Ovšem tam není díky radaru moc kde pozorovat, tak je lepší sjet o kus níž. Na jihu sice ruší trochu světla hlavního města, ale to bývá často pod nízkou oblačností, takže podmínky tam zůstávají povětšinou slušné. Jen na vrcholcích může trochu foukat. Nic z toho ale nebrání odpozorování všech objektů našeho zájmu pomocí příručního 10″ dobsonka, který letěl se mnou v kabinkovém zavazadle. Jen ta prokletá M30 není vůbec snadná! Asi tak jako my doma duchaříme M55, tak víc na jih je výzvou právě tato kulovka v Kozorohu. Naštěstí se nachází poblíž jasné (5,2 mag) hvězdy 41 Cap. Bez ní by to byla zcela nepochybně absolutní nechytačka, takto máme ale aspoň vodiče, takovou nápovědu kde hledat. Hvězda samotná je snadno ulovitelná již těsně nad obzorem hned po východu a vydrží být viditelná v dalekohledu i relativně dlouho za svítání. Kulová hvězdokupa s jasností jen o něco menší (6,9 mag) je ale úplně jiná liga. Naštěstí je celkem kondenzovaná do středu. Dlouho jsem s ní bojoval, zkoušel různá zvětšení (respektive spíš výstupní pupily), ale stěžejní bylo nakonec vychytat chvíli, kdy se nacházela už dost vysoko, ale ještě nebylo moc světlo. Co vám budu povídat, radost ze spatření neznala mezí. Mise tedy byla naplněna. Nový český rekord je tu. A ten už nikdo nepřekoná, maximálně ho může dorovnat.

Další noc jsem se rozhodl zkusit zopakovat plný počet z nižší nadmořské výšky na pobřeží. Přeci jenom pozorovat v 7 nebo 17 stupni Celsia je rozdíl (a to nemluvím o −7 na Jizerce). A ukázalo se, že ani malá nadmořská výška není překážkou. Když už jsem věděl, jak na M30 zaútočit, neodolávala tak dlouho. Každopádně po těchto zkušenostech bych doporučoval posunout termín maratonu ještě tak o týden dál. M74 večer je v době rovnodennosti stále příliš snadná a M30 je pak o to těžší. O pár dní později by se to už mohlo vyrovnat. Příští rok bude touto dobou úplněk, ale rok 2025 by mohl být rokem návratu…

Poslední noc jsem už jen tak vyklusával. Hlavní cíl byl splněn, ale kromě M-objektů (a komet) jsem samozřejmě pozoroval i jiné věci. Mimo Omegy Centauri, kterou už moc dobře znám, nebo triedrových otevřenek NGC 2477 a NGC 2451, jež jsou mimochodem vidět i od nás, jsem jásal třeba nad nespočtem hezkých jižních kulovek nebo nádhernými planetárkami NGC 3132 či NGC 6302, které určitě stojí za vidění.

Řeklo by se, že by kapitola messierovských maratonů mohla být pro mě uzavřena. Ale domnívám se, že i když už byl pomyslný Everest zdolán, že to budu stejně zkoušet dál. Z různých míst, rozličnými přístroji i za všemožných podmínek. Zkrátka tímto to určitě nekončí.

Maratonům zdar!

Vic KaL ◊!

PS: Pomalu by to chtělo začít shánět letenky na Kulového spodka, co říkáte?

Vloženo: Čtvrtek, 23 března, 2023 , 00:00 , kategorie: Bazar našich akcí, Deep-sky. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.