Astronomické události

Je to 100 let, kdy Edwin Hubble na podzim roku 1923 na Mount Wilsonu pomocí 100palcového Hookerova, tehdy na světě největšího dalekohledu, snímal na skleněné fotografické desky známou mlhovinu M31 v souhvězdí Andromedy.

Následně při zkoumání pořízených dat na desce, která byla nasnímána v noci z 5. na 6. října, označil písmenem N tři nově nalezené hvězdy.

Poté si všiml, že hvězda v pravém horním rohu je přítomná i na starších deskách, ale její jas kolísá. Jedná se tedy o proměnou hvězdu, proto N přeškrtl a označil červeně jako VAR – proměnná hvězda. Dalšími pozorováními a měřeními počátkem roku 1924 určil průběh jasů této hvězdy a zjistil, že odpovídá typické Cefeidě, ale její průměrná zdánlivá velikost byla pouze 18,5 mag, a tak spočítal, že musí být tato jinak velmi jasná hvězda vzdálena téměř 1 milion světelných let.

Tato vzdálenost je mnohem větší než cokoliv v naší Mléčné dráze. Je i větší, než jak se předtím odhadovala velikost celého našeho Vesmíru. Tímto objevem vyřešil záhady spirálních mlhovin včetně M31 a určil, že se jedná o velmi vzdálené světy – galaxie – podobné naší Mléčné dráze. Dle aktuálních přesných měření je M31 vzdálená 2 537 000 světelných let.

Vzhledem k tomuto výročí jsem se znovu podíval na data mé M31 pořízené loni v srpnu, zda tam také tuto slavnou hvězdu, která má souřadnice RA 00h 41m 27,3s a DEC 41° 10′ 10,4″ (J2000), nenaleznu. Příliš jsem v to nedoufal, protože M31 jsem fotil pouze pomocí malého třípalcové refraktoru. O to větší překvapení bylo, že ve složeném snímku z 210 × 60 sec (3 h 30 m) se na dané pozici slabá hvězda opravdu nachází.

Celkový pohled na M31 s vyznačením místa, kde se M31-V1 nachází, je zde:

TS-Optics 76EDPH F/4.5,   ZWO ASI2600MM Pro

Foceno: Skuhrov
2022-08-03:

• 90 × 60 sec R
• 90 × 60 sec G
• 90 × 60 sec B

2022-08-04

• 210 × 60 sec L

2022-08-08

• 180 × 60 sec Hα 7 nm

Celkový čas snímání je 11 hodin.

Snímek v plném rozlišení je k vidění na Astrobin.com,

Závěrem bych chtěl poznamenat, jak je obdivuhodné, jaký pokrok udělala věda a technika za posledních 100 let. To co před 100 lety bylo možné pouze s tehdy největším dalekohledem světa při vynaložení značného úsilí, nyní může provést i amatér s průměrným vybavením doma na dvorku, tak jak o tom píše Rod Pommier v článku na Astronomy.com, ze kterého jsem také čerpal. Třeba taky někdy trochu větším strojem, pokud to počasí u nás dovolí, proměřím celý 32denní cyklus této zajímavé Cefeidy.

Zpracoval a snímky M31-V1 pořídil

Roman Hujer, KaL

Vloženo: Neděle, 5 listopadu, 2023 , 17:21 , kategorie: Novinky. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.