Kometární okénko – červen 2026
Máme tu první letošní příjemné kometární překvapení! Už to znovu vypadalo na celkem suché léto, ale stalo se, co asi nikdo nečekal. Slaboučká kometa 220P/McNaught prodělala nečekaný outburst a zjasnila o ohromujících 10 mag, takže se rázem dostala do čela kometární hitparády a do dosahu obyčejných triedrů.
Jen jejímu snadnému pozorování trochu brání stále ještě kralující Měsíc krátce po úplňku a také i pokročilé ranní svítání. Nachází se totiž na začátku nautického soumraku jen nízko nad východním obzorem v souhvězdí Ryb v blízkosti Saturnu s Neptunem. Bude se to však den za dnem zlepšovat. Otázkou ale je, jak dlouho si jasnost kolem 8 mag udrží, jestli to s ní nepůjde zase rychle dolů. Může ale klidně dojít k dalším zjasněním, kdo ví. Těžko tedy predikovat, jak se to bude dál vyvíjet, proto neváhejte a pozorujte!
V jejím blízkém okolí najdeme i sestřičku 260P/McNaught, ta je ale podstatně slabší (16 mag) a na svůj čas teprve čeká. V létě by měla ale vyšplhat k 13. hvězdné velikosti, tak bude viditelná i v menších kukátkách. Zatím není kam spěchat.
To bych se spíš zatím zaměřil na sice slábnoucí, ale konečně od nás už i viditelnou 88P/Howell. Najdete ji stejně jako dvě výše zmíněné McNaughtky v Rybách, jen ještě o něco blíže ke Slunci. Ze stávajících 11 mag do konce měsíce sice minimálně o magnitudu klesne, dostane se ale přeci jen o něco výš a bude lépe pozorovatelná. Takže období lovu začíná kolem novu!
Na ranní obloze, až odleze orbitální žárovka, si nenechte rozhodně ujít legendu objevenou už roku 1873 – 10P/Tempel. Letošní návrat je totiž nejlepší v tomto století! Nyní je to difúzní mrška s jasností kolem 13 mag, ale v létě si ji vychutnáme i v triedrech. To bude atakovat osmou velikost. Bohužel pro nás zůstane po dlouhou dobu na dost nízkých deklinacích, ale aspoň máme důvod jet na dovolenou víc na jih 8-)
Když už probíráme ty často se vracející krátkoperiodické kometky, nesmíme vynechat na večení obloze ještě stále viditelnou, ale pořád celkem slabou (15 mag) v Raku se nacházející 63P/Wild a samozřejmě i po celé své dráze pozorovatelnou, nyní ale znovu trochu podřimující 29P/Schwassmann-Wachmann v sousedním Lvu. V Panně je pak nejvyšší čas se rozloučit s mizející 24P/Schaumasse, co se vrátí až za osm let, a v Hadonoši můžeme dát sbohem sympatické 235P/LINEAR, kterou uvidíme zase za šest roků.
Máme tu ale i vlasatice, u nichž se návratu už nedožijeme. Na ně nesmíme také zapomenout. Doporučuji zejména C/2023 R1 (PanSTARRS) a C/2024 J3 (ATLAS). První je zatím o něco jasnější (13 mag), nalézá se ale dost nízko v bohatých oblastech Mléčné dráhy v Hadonoši. Druhá je sice o magnitudu slabší, kulminuje nad ránem ale hezky 60 stupňů vysoko. Bohužel i ona se promítá do hustého hvězdného pole v Labuti, tak to s ní nemusí být úplná legrace.
Na slabší kometky v červnu nebude už dost tmavá obloha. Ty si necháme na jindy. Za nimi by to chtělo víc na jih. Nebo si počkat na pozdní léto, kdy noci budou stále hezky teplé, ale už přeci jen tmavší a delší. A kdo ví, jestli nepřijde nějaké další překvapení. Ať tak, či tak, nudit se nebudeme, zatím máme co pozorovat.
Kometám zdar, těm v outburstech obzvlášť!
Vic KaL ◊!
PS: Podařilo se vám ulovit 220P? A 88P stále odolává? Napište do komentářů…