Již čtvrtý rok Asociace hvězdáren a planetárií vyhlašuje „Den hvězdáren a planetárií“. Termín je vždy volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti. K akci se letos poprvé připojila i turnovská hvězdárna a v pátek 11. 3. byla od 18 do 21 hod. otevřena všem zájemcům o astronomii. (Pokračování textu…)
Ačkoliv svět má v těchto dnech úplně jiné priority a problémy, zatím nám nad hlavou stále svítí hvězdy…
Mapku na březen v PDF stahujte zde: skymap_03-2022
Na večerní obloze spatříme z velkých planet v první polovině února již pouze Jupiter. Saturn je v konjunkci se Sluncem a tedy nepozorovatelný. Ráno nízko nad jihovýchodem je vidět Venuše a Mars. Při troše štěstí i Merkur. Na večerní bezměsíčné obloze si určitě nenechte ujít čtveřici jasnějších komet.
Mapku v PDF stahujte zde: skymap_02-2022
Vstupujeme do nového roku 2022 a navzdory stále trvající pandemii Covidu-19 nás čekají i příjemné zážitky v podobě zajímavých astronomických úkazů. První polovina ledna patří hlavně Merkuru, který je 7. 1. v celkem výhodné východní elongaci. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v první lednové dekádě, kdy má planeta zápornou jasnost a je relativně vysoko nad obzorem. Pomalu nám také končí viditelnost velkých planet, které nám od léta dělaly společnost na večerní obloze. Zatímco Jupiter se ještě pár týdnů na večerním nebi udrží, Saturn již spatříme pouze počátkem ledna nízko nad jihozápadním obzorem. Uran je viditelný většinu noci v Beranu, Neptun večer nad jihozápadem ve Vodnáři. Na ranní obloze nad jihovýchodem za svítání nalezneme Mars a koncem ledna se k němu po dolní konjunkci se Sluncem přidá i Venuše. Meteorický roj Kvadrantidy má letos předpovězené maximum na večer 3. ledna. Krátce před tím je Měsíc v novu, tudíž nastávají ideální podmínky pro pozorování celou noc. Po krásné prosincové vlasatici C/2021 A1 (Leonard), můžeme v lednu pomocí menšího dalekohledu pozorovat tři komety – staré známé C/2019 L3 (ATLAS) a 67P/Churyumov-Gerasimenko a na výsluní se nám dere také další relativně jasná “triedrová” kometa 19P/Borrelly.
Mapku v PDF stahujte zde skymap_01-2022
Závěrem roku, kdy se na večerní obloze objeví Merkur, bychom mohli spatřit všechny planety v průběhu jedné noci. Zatmění Slunce, které proběhne 4. 12. nebude z ČR možné pozorovat – jako úplné ho uvidí na jižní polokouli v pásu táhnoucím se přes Antarktidu směrem k pobřeží Jižní Ameriky. Zato jeden z nejbohatších a nejvýraznějších meteorických
rojů Geminidy mající letos předpovězené maximum na ráno 14. prosince budou mít ideální podmínky. Radost nám doufejme udělá také jasná kometa C/2021 A1 viditelná nad ránem v první dekádě prosince. Snad bude přát i počasí a dopřeje nám nějakou tu jasnou noc k obdivování krás nočního nebe…
Mapku v PDF stahujte zde: skymap_12_2021
Pokud by se nízká oblačnost nad ránem rozpustila nebo se nacházíte v místech kde není, rozhodně si nenechte ujít randez-vous komety C/2021 A1 se skupinkou bizarních galaxií známých jako Velryba a Hokejka. Kometa s jasností kolem 8 mag je výrazná i na obloze s jasně svítícím Měsícem a dá se vidět již v triedru. Ideální čas je kolem páté hodiny ranní, kdy nad východem svítí jasný Arcturus v Pastýři a Velký vůz stojí kolmo k obzoru na svém oji. Od poslední hvězdy oje zvané Alkaid také vyjdeme při hledání komety. Posuneme se k nejjasnější hvězdě Honicích psů zvané Srdce Karlovo (Cor Caroli). Triedrem nebo malým dalekohledem začneme pátrat buď právě od Cor Caroli nebo ještě vyhledáme okem viditelnou hvězdu Al Dafirah ve Vlasech Bereniky. Pokud ji umístíme na západní okraj zorného pole triedru (FOV 5-7°), na druhé straně bychom měli vidět nápadnou dvojici hvězd 5,4 a 6,2 mag. Když dvojici posuneme do horní části zorného pole, kometa by tak měla být přibližně uprostřed zorného pole. Pomoci mohou připojené mapky. V triedru vypadá jako malá kulová hvězdokupa (mlhavá okrouhlá skvrnka), galaxie budou vzhledem ke svitu Měsíce pozorovatelné obtížněji. (Pokračování textu…)
Využil jsem asi poslední letošní „letní“ dny a rozhodl se je strávit ve Slovinském Piranu – krásném historickém městečku na břehu Jadranu. V průběhu pobytu jsem také navštívil nedaleký Terst, kde v letech 1895-1901 pracoval na svém atlasu Měsíce selenograf Johann Kreiger. Pravděpodobně na popud vídeňského kolegy R. Königa sem přesídlil z Gernu u Mnichova za „lepším“ seeingem. A dobře udělal – při svých pozorováních Měsíce běžně užíval na svém refraktoru Reinfelder und Hertel 254/3580 mm zvětšení více než tisícinásobné!
Historické městečko Piran.
Listopad bývá měsícem, kdy se u nás často vyskytují inverze. Pokud taková situace nastane v období novu a ocitneme se ve vyšších polohách nad oblačností, mohou se nám naskytnout velmi dobré pozorovací podmínky, zvláště v případě, že je inverzní vrstva dostatečně silná, aby utlumila rušivé umělé osvětlení okolní krajiny. Takové noci jsou jako stvořené pro pozorování slabých deep-sky objektů a také komet. Nyní se můžeme i menším dalekohledem podívat na starou známou 67P/Churyumov-Gerasimenko a s napětím očekáváme co předvede C/2021 A1 (Leonard) v prosinci. Kromě komet nám večerní obloha stejně jako v předchozích týdnech nabídne jasnou Venuši „Večernici“, Saturn a Jupiter. Venuši nalezneme po západu Slunce nad jihozápadním obzorem, Jupiter v první polovině noci a Saturn již pouze večer. Počátkem měsíce spatříme ráno ještě Merkur a ve druhé polovině měsíce se nízko nad jihovýchodním obzorem ráno objeví Mars. Ideální podmínky k pozorování má Uran a trpasličí planeta Ceres. Částečné zatmění Měsíce, které nastane 19. 11. je od nás prakticky nepozorovatelné.
Mapku v PDF stahujte zde: skymap_11-2021
