Astronomické události

Nejen kometami živ je člověk, resp. amatérský astronom, kochající se krásami nočního nebe. Již řadu týdnů nám dělá na večerním nebi společnost dvojice plynných gigantů Jupiter se Saturnem, leč jejich výška nad obzorem i při kulminaci oko hvězdářovo v zemích koruny české moc nepotěší. Daleko lépe je na tom letos Mars, plíživě se blížící do opozice se Sluncem, aby nám nabídl nejlepší pozorovací podmínky od roku 2003. Před dvěma lety byl sice kousek blíž, ale podstatně jižněji, navíc na jeho povrchu zuřila celoplanetární prachová bouře. Již jsem letos párkrát na vycházející Mars nějakou optiku zamířil, ale zatím jsem krom výrazné fáze, jasné jižní polární čepičky (SPC) a neurčitých, málo kontrastních albedových útvarů, nic moc zajímavého neviděl. Zlom nastal dnešní noc.

(Pokračování textu…)

Když jsme se před více než deseti roky domlouvali na vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy, předpokládali jsme, že ji využijeme k propagaci ochrany nočního životního prostředí a smysluplnosti šířit myšlenku správného nočního osvětlování. Naše aktivity se v posledních letech protly s lidmi na podobné vlně z ČSOP Jizerka, a tak vznikla z původně Hvězdičkové noci s jednou přednáškou a pozorováním několika dalekohledy akce Den a noc na Jizerce, která je už cíleně vyhledávána lidmi, kteří mají rádi noční oblohu v Jizerkách a astronomii obecně.

(Pokračování textu…)

Přestože tentokrát svítil Měsíc kolem poslední čtvrti již od půlnoci, pozorování Perseid to úplně nebránilo. Trochu nás potrápila oblačnost a i počty spatřených meteorů byly subjektivně nižší, než v jiných letech, ale pořád stálo za to si jen tak lehnout a kochat se.

Z noci 11. / 12. srpna je výše uvedený výřez snímku meteoru ve Velkém vozu. Šlo o takový ten okamžik, kdy celou noc nemůžete zachytit žádný meteor a když už si ke konci pozorování řeknete „Nebudu mířit jen do oblohy, ale zaberu i tu krásnou krajinu a Velký vůz“, tak vám to tam zrovna spadne. Díky i za tuto malinkou mršku. A při prohlížení snímků přes teleobjektiv 135 mm, který snímal komety (nebo spíše nasouvající se mraky), jsem objevil jednu neskutečně šťastnou Perseidu, která začíná a končí prakticky na okrajích tohoto nevelkého pole. Tomu se říká klika.

(Pokračování textu…)

Blíží se maximum meteorického roje Perseid. Přidáváme připomínku pozorovatelům i tip těm, kdo plánují fotit:

Kolem 12. srpna po půlnoci bychom mohli obvykle vidět kolem 7 až 10 meteorů za hodinu a v noci maxima z 11. na 12. srpna nad ránem až kolem 30. Perseidy vyletují zdánlivě z jednoho bodu oblohy v horní části souhvězdí Persea, kde se nachází hvězda 4. velikosti Miram (éta Per). Perseida je meteor, jehož stopa musí zdánlivě směřovat do tohoto radiantu a zároveň musí být relativně rychlý (vstupní rychlost je 59 km/s). Pokud meteor poletí jiným směrem nebo pomaleji, nejde o Perseidu.

(Pokračování textu…)

Loni v létě jsem navštívil ostrov Kos a nadchnul se pro tamní noční oblohu. Letos jsem ve druhé červencové dekádě podnikl výlet do rodiště samotného Dia – na ostrov Kréta. Tuto destinaci jsem zvolil po pročtení webových stránek Skinakas Observatory, kde se „chlubí“ nejlepšími pozorovacími podmínkami v Evropě. To jsem musel vyzkoušet…

Na obrázku je detail jedné z kopulí observatoře Skinakas a níže je komentář k počasí na tomto místě, který je sám o sobě pozoruhodný a ukazuje, že Kréta je zřejmě podobně zajímavým ostrovem, jako Kanárské ostrovy.

(Pokračování textu…)

Letošní léto je bohaté na výskyt pěkných komet v severozápadní části oblohy. Slábnoucí velká červencová kometa C/2020 F3 (NEOWISE) se nyní pohybuje Vlasy Bereniky, přičemž nedaleko v témže souhvězdí se nachází ještě stálice letošního roku, pomalu slábnoucí kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) a s touto kometou se navíc nyní těsně setkává i kometa C/2019 U6 (Lemmon). To bylo důvodem, proč jsme výjimečně fotografovali komety i za silného svitu Měsíce před úplňkem. A doufejme, že to ještě není vše, protože kometa NEOWISE projde kulovou hvězdokupou M53 a všechny tři komety by mohly jít na konci první srpnové dekády zaznamenat v jednom zorném poli objektivu fotoaparátu.

První se na setkání komety NEOWISE s okolními galaxiemi (především jehlou NGC4565) zaměřil už poslední červencový den Aleš Majer. Snímek je v titulce článku a fotografii doplnil: „Při uklízení jsem narazil na stařičký Sonar 300/4 od Zeisse, tak jsem ho oprášil a zkusil před půlnocí cvaknout kometu doma ze zahrady, než mi zapadla za stromy. Ohonem prochází galaxie NGC 4559 a vlevo dole je „jehla“ NGC 4565.“

(Pokračování textu…)

S nadcházejícím úplňkem je tu další pdf mapka i s odkazem autora, který jsa zaujat astronomickými zjevy, málem mapku včas neposlal: Neb jsem se včera večer věnoval observaci přechodu Ganymedovu, posléze fotografování komety převeliké a nakonec i snaze spatřiti sněhy olympské na desce Martově, vyhotovil jsem mapku srpnovou až dnes za kuropění. A co kromě Měsíce a komety NEOWISE můžeme pozorovat? Jsou to samozřejmě všechny planety, z nichž ale končí viditelnost Merkuru. Jupiter a Saturn jsou ozdobami oblohy a po půlnoci stihneme i Mars. Ráno a přes den pokračuje viditelnost Venuše. Kromě jasné NEOWISE tu máme pár slabších komet. K setkání těch tří nejlepších dojde koncem první srpnové dekády. Postupně se k sobě přibližují T2 PanSTARRS, U6 Lemmon a F3 NEOWISE. Dráha komet je z druhé strany mapky. V druhé srpnové dekádě nás čeká ubývající Měsíc k novu, maximum meteorického roje Perseid a 15. 8. konjunkce Venuše a Měsíce na denní obloze – mimochodem ve stejný den, kdy bude probíhat naše největší akce pro veřejnost – Den a noc na Jizerce. Ještě upozorníme na 25. srpen, kdy navečer zakryje Měsíc jasnější hvězdu beta Scorpii, která kolem 20:30 SELČ jakoby zmizí z modré oblohy, jak ji zakryje neosvětlená polovina Měsíce. Výstup zpoza osvětlené strany očekáváme kolem 21:40.

Kometa NEOWISE se ukázala být v podstatě Velkou kometou roku 2020. Začala být totiž snadno viditelná i z města a nádherně rozvinula své ohony při pozorování za městem. Ano, zdaleka se nevyrovná kometě Hale-Bopp z roku 1997, ale díky pokročilé fototechnice můžeme tuto kometu zdokumentovat tak nádherně, jako doposud žádnou v tomto tisíciletí. V článku najdete postupně přidávané zážitky z pozorování, nebo fotografie, tak jak jsme je pořizovali především v druhé polovině července 2020.

(Pokračování textu…)