Astronomické události

Máme první únor a s ním tedy i novou Alešovu mapku. Měsíc po první čtvrti mine 4. února po půlnoci Hyády a přiblíží se Adebaranu (u nás už pod obzorem). 18. února se už přiblíží nad ránem k Marsu a 27. února bude vidět večer u Venuše. Hitem února bude bezpochyby výhodná večerní viditelnost Merkuru. V první dekádě bude navíc i velmi jasný a kolem 10. února navíc i daleko od Slunce. Doplňuje ho navíc jasná Venuše viditelná i za tmy. Nad ránem je velmi nízko Mars a vylézá Jupiter. Pro pozorovatele připravil Aleš na druhou stranu mapky také informaci o kometách C/2017 T2 (PanSTARRS) a C/2020 A2 (Iwamoto) a dále o supernově 2020ue v galaxii NGC 4636 (foto viz předchozí článek).

Jedna z nejlepších nocí na Rozdrože byla střídána druhou. Ta přišla v noci ze soboty na neděli (25. / 26. ledna 2020) Kromě směru k Jelenie Góře bylo v jednu chvíli zataženo skoro všude a tak obloha pěkně ztmavla a hodnoty širokoúhlého SQM dosahovaly na zimu neuvěřitelných hodnot až 21.50. Využili jsme tuto noc k pozorování špeků i protřelých objektů noční oblohy a tak jsme se dostali postupně do stádia, kdy kolega hlásil, ať jdeme do 40 cm dobsona kouknout na „hvězdu večera“, aby ji následně vystřídala jiná, ale jak psal Ladin na fóru, vše vyvrcholilo pozorování M51, na kterou jsme neváhali vytáhnout již odjíždějícího Aleše. Já jsem si pro radost cvakl kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) přes newtona a zkusil i pár dalších objektů, které jsme pozorovali.

(Pokračování textu…)

Byl to přesně jeden z těch zimních dnů, kdy se přes den honí mraky, ale vy víte, že za horami bude jasno, a tak vyrážíte večer s kamarády do polských Jizerek. Ale jaká to byla noc. Vystupujete na Rozdroże Izerskie a nad hlavou se vám klene pěkná Mléčná dráha a spousta hvězd. A nefouká. Pohodu narušuje jen lehce lezavá zima, vlastně pořádný mráz, až k mínus deseti. A námraza, kdovíodkud, asi jediná připomínka toho, že vzduch je přeci jen trochu vlhčí. Vytahujeme tedy nádobíčko. Tu větší či menší dalekohled, tam montáže a stativy s kamerami a foťáky. A šou může začít.

(Pokračování textu…)

Po sobotním setkání složek ČAS v Praze jsme se vzhledem k počasí (v podvečer se vyjasnilo), rozhodli zajet podívat se na hvězdárnu v Ďáblicích. Bylo krátce po západu Slunce a při příchodu k hvězdárně na nás z velké výšky nad jihozápadem shlížela jasná Venuše. O tom, co se bude pozorovat, tedy nebylo pochyb.

(Pokračování textu…)

Nejen v Jablonci, ale i kousek od Jablonce se tu noc na Nový rok blbnulo. V podstatě každý z aktivních členů KaLu zrovna něco dělal. Dva dokumentovali tmu na Liberecku a v Jizerkách, Roman fotil doma na dvorku, Aleš byl zrovna v Turnově na hvězdárně a Vic doma tak říkajíc za komínem. Já jsem tedy potřeboval otestovat montáž Vixen Polarie na stativu s klínovou hlavou. Kromě toho byl v plánu test únosnosti CG5 GT s dvacítkou Orion CT8 v karbonu. Nutno předeslat, že oba testy byly úspěšné, takže to byl příjemný začátek roku. Ale nejdřív ještě zpět ke klukům, co jeli mimo jiné do Jizerek. Jejich celooblohovka z Rozdroze dokumentuje jednak to, že noc to byla celkem pěkná, ale také fakt, že se ani v zenitu neobejdeme bez světelného znečištění. Naštěstí je obloha stále dost tmavá, aby nám dělala radost. Snímáno Sigmou 2,8/4,5 mm (expozice 10 min, ISO 400, f3,5), foto: Martin Mašek.

(Pokračování textu…)

Rok se nám pěkně zakulatil a s 1. lednem 2020 tu je další mapka od Aleše Majera. Její aktuální PDFko nám na přední straně nabízí tradiční přehledovou mapu a seznam zajímavých úkazů a na zadní straně pak aktuality o viditelnosti planet, komet nebo planetek. Tentokrát je zaměřena především na viditelnost komety C/2017 T2 (PanSTARRS), ale také na polostínové ztamění Měsíce, které proběhne 10. ledna. Kromě informací o planetách nechybí ani podrobnosti k meteorickému roji Kvadrantid, které by mohly padat ráno 4. ledna. Měsíc projde Hyádami nedaleko jasného Aldebaranu v Býkovi 7. ledna. K jeho přiblížení s Marsem dojde ráno 20. a 21. ledna a na konci ledna nás čeká i konjuknce s jasnou Venuší na večerní obloze. Nejblíže budou 28. ledna. Šťastný rok 2020, užijte si ve zdraví krásné úkazy, které nás čekají.

Mlhovina M42, rychlocvak 10s expozicí, Aleš M.

Po delší době jsem vyrazil na hvězdárnu do Turnova a protože jsem měl v autě brašnu s foťákem, napadlo mě zkusit něco cvaknout… Ani vzdáleně nechci tyto pokusy nazývat astrofotografí, spíše mě zajímalo, jak se zachová moderní CMOS při vyšších hodnotách ISO. Připojil jsem pomocí T-kroužku DSLR do ohniska klasického dlouhofokálního equatoreálu Lichtenknecker (150/2250 mm) a namířil na Rigel. Zaostřil jsem na displeji při zoomu 10× a cvaknul první expozici. Fotil jsem vše do JPEG – chtěl jsem vidět, co vypadne z aparátu bez následných úprav RAW souborů. Dle očekávání byl kolem hvězdy výrazný fialový prstenec, což jsem předpokládal – objektiv je pouze achromatický dublet a korigovaný pro vizuál. Co mě překvapilo, byl zřetelný průvodce Rigel B. Přepnul jsem snímání do režimu stupňů šedi a provedl několik různých expozic. Rigel B byl krásně patrný na všech.

(Pokračování textu…)

Předchozí měsíc přinesl možnost pozorovat všechny planety. Nyní v prosinci už se nám nabídka zužuje. Jupiter se schová ve sluneční záři. Merkur je prvních pár dní v měsíci vidět ráno. Naopak Venuše se stává stále hezčí Večernicí. Ráno se zlepšuje viditelnost Marsu. Měsíc bude narůstat k úplňku, který připadá na 12. 12. a poměrně úspěšně tak zakryje většinu meteorů z roje Geminid, které mívají maximum kolem 14. prosince. 26. prosince nastane prstencové zatmění Slunce – nejblíže na Arabském poloostrově, např. ve Spojených Arabských Emirátech, ale také v Indii a Indonésii. Měsíc se protáhne kolem Venuše na konci prosince 28./29. 12. Velmi rychle k jihu spěchá kometa 2I/Borisov a její pozorovací okno pro nás končí. Naopak kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) se nyní nachází vysoko ve Vozkovi a mapku k jejímu vyhledání najdete z druhé strany této mapy oblohy, kterou nabízíme tradičně ke stažení v PDF.