Astronomické události

Pokud se těšíte na další aktuální mapku s úkazy na další měsíc, tady je. A co nás čeká? Určitě jasná Venuše ve večerních hodinách. Ta bude 24. března v maximální východní elongaci. Už teď září dlouho do noci. 9. března nastává velký úplněk (o fous větší pak ještě v dubnu). Pěknou konjunkci Měsíce s Marsem a Jupiterem (i nedalekým Saturnem) očekáváme ráno 18. března. Pokud se těšíte na jaro, tak to astronomické začne 20. března. Konec března přinese také změnu času na letní, tedy o hodinu napřed, letos 29. 3. ve 2:00. Koncem března už najdeme Měsíc na večerní obloze a čeká nás blízká konjunkce Marsu se Saturnem. Zbystřit by měli také pozorovatelé komet. S napětím vyhlížíme, kdy přestane rychlé zjasňování komety C/2019 Y4 (ATLAS), která samozřejmě nemůže takto rychle zjasňovat donekonečna, ale začíná být čím dál zajímavější. Také pokračuje výborná viditelnost komety C/2017 T2 (PanSTARRS), která má asi 9 mag. Vyhledávací mapku této komety najdete na druhé straně právě vydané mapky.

V těchto dnech je letošní nejlepší příležitost ke spatření Merkuru na večerní obloze, kde se ocitne ve společnosti Venuše. Maximální východní elongace (18° od Slunce) dosáhne Merkur 10. 2. a nejlepší pozorovací okno je vždy několik dní před a po tomto datu. Noční obloze vévodí Měsíc v úplňku a tak se pokochejme alespoň tímto randez-vous vnitřních planet. Navíc, když předpověď počasí slibuje na následující dny jasnou oblohu. Ideální doba je za pokročilého soumraku kolem 18 hod. SEČ. Tou dobou je Merkur asi 7° a Venuše cca 26° nad JZZ.

(Pokračování textu…)

Máme první únor a s ním tedy i novou Alešovu mapku. Měsíc po první čtvrti mine 4. února po půlnoci Hyády a přiblíží se Adebaranu (u nás už pod obzorem). 18. února se už přiblíží nad ránem k Marsu a 27. února bude vidět večer u Venuše. Hitem února bude bezpochyby výhodná večerní viditelnost Merkuru. V první dekádě bude navíc i velmi jasný a kolem 10. února navíc i daleko od Slunce. Doplňuje ho navíc jasná Venuše viditelná i za tmy. Nad ránem je velmi nízko Mars a vylézá Jupiter. Pro pozorovatele připravil Aleš na druhou stranu mapky také informaci o kometách C/2017 T2 (PanSTARRS) a C/2020 A2 (Iwamoto) a dále o supernově 2020ue v galaxii NGC 4636 (foto viz předchozí článek).

Jedna z nejlepších nocí na Rozdrože byla střídána druhou. Ta přišla v noci ze soboty na neděli (25. / 26. ledna 2020) Kromě směru k Jelenie Góře bylo v jednu chvíli zataženo skoro všude a tak obloha pěkně ztmavla a hodnoty širokoúhlého SQM dosahovaly na zimu neuvěřitelných hodnot až 21.50. Využili jsme tuto noc k pozorování špeků i protřelých objektů noční oblohy a tak jsme se dostali postupně do stádia, kdy kolega hlásil, ať jdeme do 40 cm dobsona kouknout na „hvězdu večera“, aby ji následně vystřídala jiná, ale jak psal Ladin na fóru, vše vyvrcholilo pozorování M51, na kterou jsme neváhali vytáhnout již odjíždějícího Aleše. Já jsem si pro radost cvakl kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) přes newtona a zkusil i pár dalších objektů, které jsme pozorovali.

(Pokračování textu…)

Byl to přesně jeden z těch zimních dnů, kdy se přes den honí mraky, ale vy víte, že za horami bude jasno, a tak vyrážíte večer s kamarády do polských Jizerek. Ale jaká to byla noc. Vystupujete na Rozdroże Izerskie a nad hlavou se vám klene pěkná Mléčná dráha a spousta hvězd. A nefouká. Pohodu narušuje jen lehce lezavá zima, vlastně pořádný mráz, až k mínus deseti. A námraza, kdovíodkud, asi jediná připomínka toho, že vzduch je přeci jen trochu vlhčí. Vytahujeme tedy nádobíčko. Tu větší či menší dalekohled, tam montáže a stativy s kamerami a foťáky. A šou může začít.

(Pokračování textu…)

Po sobotním setkání složek ČAS v Praze jsme se vzhledem k počasí (v podvečer se vyjasnilo), rozhodli zajet podívat se na hvězdárnu v Ďáblicích. Bylo krátce po západu Slunce a při příchodu k hvězdárně na nás z velké výšky nad jihozápadem shlížela jasná Venuše. O tom, co se bude pozorovat, tedy nebylo pochyb.

(Pokračování textu…)

Nejen v Jablonci, ale i kousek od Jablonce se tu noc na Nový rok blbnulo. V podstatě každý z aktivních členů KaLu zrovna něco dělal. Dva dokumentovali tmu na Liberecku a v Jizerkách, Roman fotil doma na dvorku, Aleš byl zrovna v Turnově na hvězdárně a Vic doma tak říkajíc za komínem. Já jsem tedy potřeboval otestovat montáž Vixen Polarie na stativu s klínovou hlavou. Kromě toho byl v plánu test únosnosti CG5 GT s dvacítkou Orion CT8 v karbonu. Nutno předeslat, že oba testy byly úspěšné, takže to byl příjemný začátek roku. Ale nejdřív ještě zpět ke klukům, co jeli mimo jiné do Jizerek. Jejich celooblohovka z Rozdroze dokumentuje jednak to, že noc to byla celkem pěkná, ale také fakt, že se ani v zenitu neobejdeme bez světelného znečištění. Naštěstí je obloha stále dost tmavá, aby nám dělala radost. Snímáno Sigmou 2,8/4,5 mm (expozice 10 min, ISO 400, f3,5), foto: Martin Mašek.

(Pokračování textu…)

Rok se nám pěkně zakulatil a s 1. lednem 2020 tu je další mapka od Aleše Majera. Její aktuální PDFko nám na přední straně nabízí tradiční přehledovou mapu a seznam zajímavých úkazů a na zadní straně pak aktuality o viditelnosti planet, komet nebo planetek. Tentokrát je zaměřena především na viditelnost komety C/2017 T2 (PanSTARRS), ale také na polostínové ztamění Měsíce, které proběhne 10. ledna. Kromě informací o planetách nechybí ani podrobnosti k meteorickému roji Kvadrantid, které by mohly padat ráno 4. ledna. Měsíc projde Hyádami nedaleko jasného Aldebaranu v Býkovi 7. ledna. K jeho přiblížení s Marsem dojde ráno 20. a 21. ledna a na konci ledna nás čeká i konjuknce s jasnou Venuší na večerní obloze. Nejblíže budou 28. ledna. Šťastný rok 2020, užijte si ve zdraví krásné úkazy, které nás čekají.