Astronomické události

Od chvíle, co jsem na Venuši letos viděl nějaké detaily, mě její pozorování docela baví. Dajíc na doporučení starých mistrů (Antoniadi, Dolfus…), jal jsem se sledovati planetu na denní obloze, kolem vrchní kulminace. Dorazil jsem na turnovskou hvězdárnu ve 14 hod., z programu SkySafari v telefonu zjistil deklinaci i hodinový úhel a pak již nebyl problém pomocí dělených kruhů místního ekvatoreálu Venuši na modré obloze nastavit do hledáčku. Pozoroval jsem 6“ achromátem Lichtenknecker, jehož optika je prvotřídní a při f/15 vykazuje nízkou chromatickou aberaci, srovnatelnou s ED dublety f/7.

(Pokračování textu…)

Venuše 5. 3. 2020,
kresba Aleš Majer

Jasnou Večernici jsem pozoroval již jako malý chlapec, ve svých astronomických začátcích před 35 lety, malými dalekohledy vyráběnými z brýlových čoček a novodurových odpadních trubek. Vzpomínám, jak jsem jednoduchý neachromatický 6cm objektiv clonil na průměr 2 cm, abych spatřil náznak fáze…

Od té doby jsem Venuši pozoroval a fotografoval různými přístroji mnohokrát, a to ve dne, večer i ráno. Nikdy jsem však na ní nespatřil více než pár šedých světlých skvrn, které jsem považoval za spíše ilusorní záležitost. Výjimkou se stalo mé nedávné pozorování, o které se s vámi chci podělit.

(Pokračování textu…)

Jizerská oblast tmavé oblohy se opět prezentuje na veletrhu cestovního ruchu Euroregion Tour 2020 v Jablonci nad Nisou. Kromě akcentu na ochranu přírody a temného nebe jsme jako další rovinu propagace přidali upozornění na modrou složku světla v noci a už druhým rokem tradičně propagujeme 3D tisk, který nám velmi pomáhá při výrobě různých pomůcek i ozdobných předmětů. Součástí výstavy je také řada pozvánek na naše akce a zajímavé úkazy letošního roku. 15. srpna 2020 se uskuteční Den a noc na Jizerce, dále připomínáme nyní večerní Venuši, říjnovou výhodnou opozici Marsu a mimořádnou prosincovou konjunkci Jupiteru a Saturnu. Pokud chcete, můžete se zastavit ještě v sobotu dopoledne.

(Pokračování textu…)

Pokud se těšíte na další aktuální mapku s úkazy na další měsíc, tady je. A co nás čeká? Určitě jasná Venuše ve večerních hodinách. Ta bude 24. března v maximální východní elongaci. Už teď září dlouho do noci. 9. března nastává velký úplněk (o fous větší pak ještě v dubnu). Pěknou konjunkci Měsíce s Marsem a Jupiterem (i nedalekým Saturnem) očekáváme ráno 18. března. Pokud se těšíte na jaro, tak to astronomické začne 20. března. Konec března přinese také změnu času na letní, tedy o hodinu napřed, letos 29. 3. ve 2:00. Koncem března už najdeme Měsíc na večerní obloze a čeká nás blízká konjunkce Marsu se Saturnem. Zbystřit by měli také pozorovatelé komet. S napětím vyhlížíme, kdy přestane rychlé zjasňování komety C/2019 Y4 (ATLAS), která samozřejmě nemůže takto rychle zjasňovat donekonečna, ale začíná být čím dál zajímavější. Také pokračuje výborná viditelnost komety C/2017 T2 (PanSTARRS), která má asi 9 mag. Vyhledávací mapku této komety najdete na druhé straně právě vydané mapky.

V těchto dnech je letošní nejlepší příležitost ke spatření Merkuru na večerní obloze, kde se ocitne ve společnosti Venuše. Maximální východní elongace (18° od Slunce) dosáhne Merkur 10. 2. a nejlepší pozorovací okno je vždy několik dní před a po tomto datu. Noční obloze vévodí Měsíc v úplňku a tak se pokochejme alespoň tímto randez-vous vnitřních planet. Navíc, když předpověď počasí slibuje na následující dny jasnou oblohu. Ideální doba je za pokročilého soumraku kolem 18 hod. SEČ. Tou dobou je Merkur asi 7° a Venuše cca 26° nad JZZ.

(Pokračování textu…)

Máme první únor a s ním tedy i novou Alešovu mapku. Měsíc po první čtvrti mine 4. února po půlnoci Hyády a přiblíží se Adebaranu (u nás už pod obzorem). 18. února se už přiblíží nad ránem k Marsu a 27. února bude vidět večer u Venuše. Hitem února bude bezpochyby výhodná večerní viditelnost Merkuru. V první dekádě bude navíc i velmi jasný a kolem 10. února navíc i daleko od Slunce. Doplňuje ho navíc jasná Venuše viditelná i za tmy. Nad ránem je velmi nízko Mars a vylézá Jupiter. Pro pozorovatele připravil Aleš na druhou stranu mapky také informaci o kometách C/2017 T2 (PanSTARRS) a C/2020 A2 (Iwamoto) a dále o supernově 2020ue v galaxii NGC 4636 (foto viz předchozí článek).

Jedna z nejlepších nocí na Rozdrože byla střídána druhou. Ta přišla v noci ze soboty na neděli (25. / 26. ledna 2020) Kromě směru k Jelenie Góře bylo v jednu chvíli zataženo skoro všude a tak obloha pěkně ztmavla a hodnoty širokoúhlého SQM dosahovaly na zimu neuvěřitelných hodnot až 21.50. Využili jsme tuto noc k pozorování špeků i protřelých objektů noční oblohy a tak jsme se dostali postupně do stádia, kdy kolega hlásil, ať jdeme do 40 cm dobsona kouknout na „hvězdu večera“, aby ji následně vystřídala jiná, ale jak psal Ladin na fóru, vše vyvrcholilo pozorování M51, na kterou jsme neváhali vytáhnout již odjíždějícího Aleše. Já jsem si pro radost cvakl kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) přes newtona a zkusil i pár dalších objektů, které jsme pozorovali.

(Pokračování textu…)

Byl to přesně jeden z těch zimních dnů, kdy se přes den honí mraky, ale vy víte, že za horami bude jasno, a tak vyrážíte večer s kamarády do polských Jizerek. Ale jaká to byla noc. Vystupujete na Rozdroże Izerskie a nad hlavou se vám klene pěkná Mléčná dráha a spousta hvězd. A nefouká. Pohodu narušuje jen lehce lezavá zima, vlastně pořádný mráz, až k mínus deseti. A námraza, kdovíodkud, asi jediná připomínka toho, že vzduch je přeci jen trochu vlhčí. Vytahujeme tedy nádobíčko. Tu větší či menší dalekohled, tam montáže a stativy s kamerami a foťáky. A šou může začít.

(Pokračování textu…)