Astronomické události

Pozorování blízkého setkání Merkuru a Venuše v létě 2016 nakonec přeje i počasí. Přinášíme první postřehy z jeho pozorování.

MaG: Já jsem to sestavil jen doma na balkóně, ale podívaná to byla exkluzivní. Na Venuši jsem najel pomocí montáže po ustavení na Slunce. Venuše byla okamžitě vidět v okuláru 25 mm na ED80/600. Poté jsem zkoušel i jiná zvětšení. Dobře to vypadalo ještě při 40×, kdy se mi planety vlezly do menšího zorného pole Plosslu. Fotograficky stačilo jen trefit ostření. Vyřešil jsem to sérií expozic z nichž na několika jsou planety ostré.

První ukázka je oříznutý snímek (asi na polovinu), v druhém jsem zvýšil výrazněji kontrast. Je to přes ED v ohnisku 600 mm, ISO 100, 1/2000 s.

Předpovědní modely slibují na sobotu jasné počasí a tak si budeme moci vychutnat konjunkci Venuše s Merkurem. Teoreticky by při dokonalé průzračnosti ovzduší až k obzoru a vyvýšené pozorovatelově poloze s dobrým výhledem k západu mohlo být přiblížení obou planet viditelné večer po západu Slunce i pouhým okem, lepší bude vychutnat si úkaz na denní obloze v dalekohledu, krátce po poledni při kulminaci obou těles. Venuše tou dobou bude téměř 12° od Slunce, tedy dostatečně daleko pro snadné vyhledání. To nám usnadní i malý rozdíl deklinací – necelý 1°. Pokud tedy zrovna nemáme dalekohled na ustavené montáži se systémem GoTo, stačí zvolit okulár s menším zvětšením a zorným polem alespoň 2° a po zaostření na Slunce (pomocí vhodného filtru např. Baader Solar folie) je pootočit v RA o oněch 12° směrem k východu. Venuše by s jasností -3,9 mag měla být na denní obloze v pohodě viditelná ve standardním hledáčku 9×50. (Pokračování textu…)

Mars – při vyslovení jména této poslední terestrické planety se snad každému milovníku astronomie vybaví trocha tajemna. Ne nadarmo je její staročeské jméno Smrtonoš a v astrologii hrála významnou roli. A ještě v polovině minulého století, před začátkem kosmického věku, se seriózně uvažovalo o existenci Marťanů. Sám vzpomínám, jak jsem se naivně pokoušel svými prvními „brýlovými“ dalekohledy zahlédnout na planetě nějaké podrobnosti. To se mi podařilo až v roce 1988 při velké zářijové opozici, kdy Martův kotouček dosáhl téměř 24″ průměru a já měl k dispozici na tehdejší dobu celkem špičkový dalekohled Meopta AD800 (achromatický refraktor 56/800 mm se zvětšením 40× a 80×). Od té doby trvá moje fascinace rudou planetou a při každé výhodnější opozici na ni zaměřuji teleskopy ve snaze zahlédnout něco nového. Letos to byla řada přístrojů od 2″ do 16″ průměru, které jsem na Mars namířil.

(Pokračování textu…)

Aleš nám vytvořil další pdf mapku, tak se pojďme podívat, co nám červenec chystá. Pozorování bezměsíčné oblohy bude přát hned začátek, kdy je Měsíc v novu a potom především konec července, kdy bude déle noc. Kromě dvou vnitřních planet můžeme během noci pozorovat všechny ostatní planety. Jupiter je vidět hned po západu Slunce a jeho viditelnost končí, Mars a Saturn ještě večer excelují a v druhé polovině noci už tu máme Neptun a Uran. Konec července přeci jen nabídne zajímavý úkaz – přiblížení Merkuru a hvězdy Regulus ze Lva. Úkaz však bude nutné sledovat spíše na denní obloze, nebo kolem západu Slunce. Na druhé straně mapky máme také tip pro pozorování jedné komety, ostatní jsou přeci jen docela slabé. I když je červenec letos skoupý na zajímavé úkazy, užijte si teplé letní noci a přehlídku planet. A třeba vám oblohu zpestří také NLC (viz následující článek).

Letos jsme na tento úkaz museli počkat až do noci z 18. na 19. června. NLC byla vidět večer i nad ránem, jak ostatně dokumentují i snímky Martina Maška z Liberce. Podrobnosti k pozorování oblak uvádíme v článku na astro.cz. Pro úplnost dodejme, že úplně první pozorování přišla 18. 6. ráno z Prahy a Uherského Hradiště.

Aleš připravil další mapku. Tisková pdf verze je zde. V červnu se pomalu loučíme s Jupiterem a vládu přebírají Mars se Saturnem. Úplněk a letní slunovrat připadají na 20. červen. S létem se zřejmě i letos se dočkáme nočních svítících oblak. Aleš na druhé straně mapky upřesňuje, že nastane také několik zajímavých zákrytů hvězd Měsícem, nebo že k pozorování Marsu se můžete vybavit mapkou albedových útvarů. Pro fajnšmekry tam nechybí zmínka k vyhledání marsovských měsíčků.

Navzdory předpovědním modelům se počasí docela vydařilo a večer se dalo po 23. hodině krásně pozorovat i noční nebe. Děkujeme za vaši návštěvu. Níže jsou fotografie od Aleše. Celá galerie Martina Maška je potom zde.

(Pokračování textu…)

Naše třetí návštěva v Jičíně se nesla v duchu průzkumu Marsu a dalších objektů Sluneční soustavy. Symbolicky jsme tak oslavili opozici Marsu, která v den návštěvy nastala. Předchozí návštěva proběhla ještě v době před přestavbou hvězdárny na přírodovědné centrum. Dnes jsou zde nádherné vzdělávací prostory a kopule se dočkala mnohem lepšího a praktičtějšího vybavení.
(Pokračování textu…)