Astronomické události

Aktivní oblast na Slunci AR3664 přinesla pozorovatelům na Zemi jeden z nejunikátnějších zážitků, co se pozorování polárních září týče. V minulosti, když se výrazné záře ukázaly, ohlížel jsem se pak za důvody ejich vzniku. Polární záře z noci na sobotu 11. května byla tak unikátní, že nemůžu udělat výjimku. Díky tomu, že podobný souhrn již zpracoval Kevin ze Solarham, využiju některé jeho materiály a text volně přeložím, aby zůstal i zde na památku zážitku, který je srovnatelný snad jen s polárními zářemi 30./31. 10. a 20. 11. 2003.

(Pokračování textu…)

Asi se ptáte, zda v noci na neděli uvidíme tu nádheru, co byla vidět minulou noc 10./11. 5. Zatím jsou teď po setmění hodnoty ve slunečním větru nižší a ne moc příznivé pro tak jasné polární záře. Sluneční vítr a aktivitu sledujte na Spaceweatherlive.

Polární záře 10. 5. 2024 ve 22:37 SELČ u Bělé pod Bezdězem. Expozice 2,5 s, ISO 800, obj. Sigma 35 mm/f2,8, Canon 6Dmod

(Pokračování textu…)

Je to spíše taková zajímavost, hříčka, prostě něco, co nedá amatérskému pozorovateli oblohy spát a chce to zkusit. Jde o pozorování velmi mladého srpku Měsíce krátce po novu. Obvykle se dá Měsíc dobře pozorovat až když je den starý a jeho srpek je tedy i za soumraku dobře viditelný, ale ta nejzajímavější fáze, kdy je Měsíci po novu méně než 24 hodin, to je ta správná výzva. Většinou se nesejdou podmínky, protože k pozorování je třeba čistý vzduch nad obzorem a nebo se třeba i sejdou, ale Měsíc se stejně nedaří najít, protože je prostě příliš tenký a to se zkrátka v té červené soumrakové obloze těžko hledá. 8. května večer jsem učinil další pokus a tentokrát jsem na něj vyrazil na Severák v Jizerských horách a byl u toho se mnou i Jakub Kuřák.

(Pokračování textu…)

Máme tu pár posledních zážitků s kometou 12P/Pons-Brooks. Vzhledem k velké vzdálenosti od nás je to vlastně moc pěkná kometa. Škoda, že se promítala tak úhlově blízko Slunci. Kometu o jasnosti 4 mag tu nemáme často. Ještě několik posledních pohledů vám můžeme ukázat a to už je možná všechno. Na viděnou za 70 roků…

Uran, Jupiter, Měsíc a 12P/Pons-Brooks 10. 4. 2024 z Hodkovic. Foto: Martin Mašek

(Pokračování textu…)

Uplynulé týdny jsem měl možnost trávit na cestě po USA. Nacházel jsem se v lokalitách s Bortle 10+, kde reklama svítila víc než pouliční osvětlení, i v lokalitách, kde svit jediných dvou 50 km vzdálených měst odpovídal svým jasem protisvitu zvířetníkového světla a na Bortleho škále bych je hodnotil jako 2. Kometu jsem snímal opakovaně přes dalekohled, širokoúhle s krajinou a třikrát byla dobře vidět i pouhým okem. Vrcholem mého snažení se stal unikátní snímek komety na denní obloze během úplného zatmění Slunce.

(Pokračování textu…)

Ještě než nám za dva týdny začne kometa mizet na jižní obloze a bude úhlově blíže Slunci, je na čase se na ni zaměřit v dalším pokračování seriálu našich fotografií a zážitků z jejího pozorování.

Kometa 12P/Pons-Brooks 26. 3. na snímku Jakuba Kuřáka přes 35mm objektiv Sigma Art (f2.8), ISO 800, 25×30 s, Canon 77D

(Pokračování textu…)

Ačkoli jasnost komety je kolem 6 mag, což ještě nestačí na viditelnost okem, vzhledem k její nízké poloze večer na obloze, fotograficky je to parádní kometa, protože předvádí překrásný vějířovitý iontový ohon. A dá se vůbec vidět něco kromě samotné hlavy komety. Ve 40cm RC na hvězdárně v Turnově jsem spatřil celou vaničku obklopující jádro komety a v náznaku ještě kousek ohonu asi na délku dvou průměrů komy samotné. Ohon je tedy bohužel velmi slabý.

12P/Pons-Brooks 3. 3. 2024, TS76EDPH, ASI294MC Pro + Sony A5100, 120×30 s, Roman Hujer

(Pokračování textu…)

Na březnové obloze nás večer potěší Merkur. Největší elongace nastává 25. 3. a jde o nejlepší viditelnost této planety za celý rok. Dalším lákadlem je kometa 12P/Pons-Brooks. Ta nyní bude atakovat hranici viditelnosti okem, ale pokud náhle nezjasní, bude třeba ji hledat dalekohledem, protože bude na večerní obloze nízko v Andromedě. Jarní rovnodennost nastává 20. března.

Mapku v PDF s přehledem úkazů stahujte zde: skymap_03-2024.pdf