Astronomické události

Po zlatém úspěchu Báry Špotákové na LOH v Londýně, jsem vyrazil na zahradu za domem s binarem 32×88 a Sky Atlasem 2000. Teď v létě jsou okolní lampy veřejného osvětlení celkem slušně odstíněny bujnou vegetací a lze najít temné zákoutí, kde příliš neruší. V zenitu svítila Vega a Deneb, tak jsem zamířil binar tímto směrem. Díky zalomení 90° okulárů je pozorování v nadhlavníku velmi pohodlné. Otevřel jsem atlas na příslušné stránce a začal postupně projíždět objekty v něm zakreslené. Některé otevřené hvězdokupy NGC a IC katalogu v Labuti mě poměrně zklamaly. Byl bych pokračoval dále, měl jsem v plánu počkat na východ Jupiteru a vytáhnout 5″ refraktor, ale kolem půl jedné se zatáhlo. Šel jsem si lehnout a natáhl budík na 3:15, abych případně zahlédl GRS.

Po procitnutí a vyhlédnutí z okna nad východem majestátně svítil Jupiter s Venuší. Byl jsem však již líný ustavovat paralaktickou montáž a vytahovat velký refraktor, tak jsem vyrazil ven pouze s malým ED refraktorem 70/420mm. Při zv. 135x a 189x byla GRS krásně patrná, ale ještě hezčí divadlo předvedla dvojice měsíčků Ganymede a Europa – v rozmezí několika minut se Ganymede schoval za kotouč planety, zatímco Europa zpoza něho vykoukla. Z povzdálí tomu přihlížel další měsíc Io. Kresba zachycuje pozice měsíčků na začátku (Ganymede) a na konci (Europa) pozorování. Ačkoliv se pozorovací podmínky Jupiteru budou stále zlepšovat, stojí za to si občas přivstat už nyní.

Aleš Majer

Dovolujeme si vás pozvat na Jizerku. Muzeum Jizerských hor a Klub astronomů Liberecka zde přiblíží krásy noční oblohy. Po večerním povídání následuje prohlídka oblohy všemi možnými dalekohledy. Předpověď počasí není úplně špatná, snad by se mělo večer vyjasnit.

Odkaz na plakátek.

Zatímco Martin v minulém příspěvku pozici Saturnu, Marsu a Spici na večerní obloze pouze modeloval v programu Stellarium, já jsem vyrazil toto seskupení vyfotit. Můj původní záměr – vyfotit tuto trojici zapadající za Ještědem zhatil poměrně široký pás oblačnosti nad jihozápadem. Musel jsem tudíž fotografovat dříve, než objekty klesnou do mraků.

(Pokračování textu…)

Večer co večer zdobí oblohu trojúhelník, který vytvořily planety Saturn, Mars a hvězda Spica v souhvězdí Panny. Podívejte se večer za soumraku k západu. Saturn bude nejjasnější a nejvýše nad obzorem. Jeho vzdálenost od nás je 1505 mil. km (tedy asi 83 světelných minut). Mars je podstatně blíž. Světlo z něj aktuálně letí asi 14 minut (249 mil. km). Ale co je to proti hvězdě Spica, modrému obrovi, hvězdě první hvězdné velikosti, vzdálené asi 250 světelných roků.

(Pokračování textu…)

V prvních srpnových dnech vytváří Spica v Panně trojúhelníkové seskupení se Saturnem a Marsem. Je to právě v době, kdy 6. srpna ráno přistává velký robot Curiosity na povrchu Marsu. Kolem 10. srpna se Mars, Saturn a Spica vejdou do zorného pole triedru. 12. srpna nastává maximum meteorického roje Perseid, ale vyplatí se je pozorovat už o pár dní dříve nebo i o den později. Před maximem jich ale padá více než po něm. Frekvence by v maximu mohla přesáhnout 60-100 meteorů za hodinu. Pozorovat můžete i s námi na Hvězdičkové noci 11. srpna večer na Jizerce.

Po polovině srpna bude na ranní obloze viditelný také Merkur. My ale na druhé straně mapky doporučujeme vyhledat také Neptun a Uran. Tyto planety se ve velkém zvětšení jeví jako modrozelené kotoučky. Uran je za dobrých podmínek na hranici viditelnosti okem, zatímco na Neptun si musíme vzít alespoň triedr. 22. srpna bude Měsíc pěkně s Marsem a Saturnem a konec srpna přinese úplněk.

Mapku jako obvykle vytvořil Aleš Majer. Mapku nabízíme opět v PDF.

Klub astronomů Liberecka se od roku 2009 angažuje v projektu Jizerské oblasti tmavé oblohy a ve spolupráci s dalšími subjekty zde pořádá různé astronomické akce. Jednou z tradičních je naše účast na Anenské pouti, která se každoročně odehrává poslední červencovou sobotu na Jizerce.

I letos jsme přivezli dalekohledy na pozorování Slunce. ED refraktorem s Herschelovým hranolem jsme návštěvníkům ukazovali fotosféru – viditelný povrch Slunce, na kterém spatří skvrny a fakulová pole. Protuberančním dalekohledem Lunt bylo možné pozorovat na obvodu Slunce tři velké protuberance a další filamenty na kotouči. Obří binar Vixen byl k dispozici pro pozorování okolní krajiny. Akce se vydařila, návštěvníků bylo několik tisíc a po celý den bylo jasno až do 16 hod., kdy se obloha zatáhla a z dálky se začala ozývat blížící se bouřka. Co bylo na Slunci v sobotu vidět reprezentují snímky ze Solar Dynamics Observatory.

Další fotografie naleznete i v Jabloneckém deníku.

Aleš Majer

Kometa Machholz se sotva prosmýkla zorným polem korónografu SOHO a už je viditelná na večerním nebi. Tato zpráva mě po pravdě docela zaskočila, ale neváhal jsem ani chvíli, zda ji vyjet pozorovat. Jenom se řešilo kde. Buňka Vic, Aleš, Mag nakonec vyrazila na vyhlídku na Dobré Vodě. Obloha byla velmi průzračná, seeing parádní, ale severozápad zdobily cirry.

96P/Machholz 23. 7. 2012, 20:45 UT.
ED80/600 (f402 mm), Canon 30Dmod, 6x20s, ISO400

(Pokračování textu…)

Po dlouhodobější absenci pohledu na noční oblohu jsem využil první jasné noci, kontaktoval Vice a sešli jsme se ve 22.30 na našem oblíbeném plácku na Kopanině s tím, že zkusíme nějaké aktuálně viditelné komety. Celkem mě překvapilo, jak se obloha od mého posledního pozorování „pootočila“ a jak je Saturn večer nízko nad obzorem. Již první pohled do 12 palcového dobsonu, namířeného na Vegu napovídal, že obloha dnes bude velmi průzračná a seeing také dobrý.

Epsilon Lyr byl krásně rozložený již při zvětšení 71x. Obraz hvězd byl krásně bodový i při zvětšení 250x v němž zmíněná čtyřhvězda vypadala opravdu majestátně. Stejně jednoduchým objektem byl Izar a několik dalších pěkných dvojhvězd, jejichž sledováním jsme si krátili čas do úplného setmění. Pak nás napadlo zkusit vyhledat těleso, které od svého objevu až do roku 1996 patřilo do rodiny planet sluneční soustavy a to Pluto. Bohužel se v těchto letech nachází v nejjižnějších částech ekliptiky v souhvězdí Střelce, ale průzračná obloha až téměř k obzoru k tomu přímo vybízela. Vyhledali jsme pozici nedaleko hvězdokupy M25 a Pluto bočním viděním problikávalo již při 150 násobném zvětšení. Následné zvětšení 187x a 250x již pouze potvrdilo pozitivní detekci této trpasličí planety. Protože byl opravdu dobrý seeing střídali jsme v dobsonu již pouze Ethosy 8 a 6 mm a prohlíželi objekty ve Střelci, Štíru, Hadonoši, Štítu, Orlu a Vodnáři. Hlavně tedy kulové hvězdokupy a po nasazení UHC filtru i planetární mlhoviny. Zajímavou se kromě eliptického Saturnu jevila Box nebula (NGC 6309) v Hadonoši. Krásnou strukturu vykazovala i řada mlhovin, hlavně Laguna, Trifid a Omega. Okouzlující je v takto velkém přístroji při velkém zvětšení i M11, jen netuším proč se jí přezdívá Divoká kachna – nám na první pohled připomínala spíše rozesmátou lebku či nějakou kmenovou obličejovou masku. Pozorování jsme zakončili kolem jedné hodiny klasikami typu M57, M27 či řasová mlhovina v Labuti. Jediným negativním pocitem z tohoto pozorování byla relativně velká zima (na polovinu července…). Vicovo SQM ukazovalo 8 stupňů celsia, ale subjektivní pocit zimy umocňoval i celkem silný vítr (byli jsme rádi za péřové bundy a ke slovu přišla i čepice s rukavicemi) a v nadhlavníku hodnoty kolem 21,3. Z původně plánovaného hledání komet nakonec nebylo nic, ale i tak to bylo velmi příjemné a úspěšné pozorování pod dobrou oblohou.

Aleš Majer