Vlahé téměř už letní noci vybízejí k pozorování planetek. V dosahu vetších binokulárů nebo začátečnických dalekohledů je jich fůra. První polovinu minulé noci jsem věnoval právě jim. Vzal jsem binar 58×125, notebook s programem HNSky a vyrazil na kopec. Vytipoval jsem si patnáct jasnějších kousků podél jarní a letní ekliptiky a postupně jeden za druhým odfajfkovával.
V noci z pondělí 14. na úterý 15. května jsme měli možnost ulovit další blízkozemák, tentokrát s poněkud záchodovým označením 2010 WC9. Jedná se o zajímavý objekt, který byl záhy po svém odhalení před osmi lety ztracen, aby se nyní znovu objevil a prosvištěl jen v poloviční vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Kámen o velikosti zhruba 70 metrů a rychlosti 12,8 km/s nás naštěstí netrefil, jinak bychom se možná dočkali něčeho jako před 110 lety v Tungusce.
Je víkend, počasí přeje, Měsíc už neruší, tak máme skvělou příležitost si hezky zapozorovat. Jako námět, co nevšedního by se dalo spatřit, tu mám blízkozemní planetku s číslem 388945, kterou už nebude jindy šance zahlédnout.
Mrazivá noc z pondělka 18. na úterý 19. 12. nakonec neodradila několik astronomů z Liberecka. Naopak, sešly se na sobě nezávisle hned dvě skupiny. Přinášíme vám krátký report z našich zážitků a fotografie. Teploty kolem –14 stupňů dobře prospěly šumu fotoaparátů, čipy byly dobře chlazeny.
Nakonec to vyšlo! Ani jsem už nedoufal. Po poledním přepočtu polského modelu vzal za své plán vyrazit zase k našim severním sousedům, ale na druhou stranu svitla naděje, že by mohlo být jasno dole v kraji. Reálná data z družice MSG ukazovala díry v oblačnosti kolem Boleslavi, tak jsem neváhal, sednul do auta a vyrazil tím směrem.
Zdál se to být docela bláznivý nápad dát si budík na třetí hodinu a vyrazit do chumelenice, ale předpovědní model naznačoval, že by se nad ránem mělo za horami vyjasnit, tak jsem to risknul. Nebylo totiž vůbec zřejmé, jestli následující noci kolem maxima budou pozorování geminid ještě přát.
Marná sláva, když máte možnost během jediného večera skouknout opakované blikání hvězdy nebo pohyb jiné hvězdičky mezi ostatními, je to příjemné zpestření pozorovacího programu. Přesně takový zážitek se naskytl naší buňce aktivních pozorovatelů. Důležité bylo vybrat vhodné stanoviště, které nám velmi úspěšně předpověděl Jan Mánek (děkujeme!), protože cílem bylo vidět tečný zákryt hvězdy Měsícem. Už už se zdálo, že hvězda Měsíc snad mine, když se na chvilku párkrát schovala a zase objevila, aby dokonce skoro na minutu zalezla a pak bylo po zákrytu. A jako sladkou tečku jsme si dali pozorování blízkozemní planetky (3122) Florence. Ta se 29. 8. nacházela v Kozorohu a od Země byla už jen 7,7 mil. km. Při její velikosti mezi 2 až 4 kilometry to je pořádně jasný asteroid. Aktuálně měla 8,9 mag a byla snadno vidět i triedrem. Při vhodné pozici vůči hvězdám v okolí byl pohyb patrný již v řádku 15 sekund. A ještě se blíží k Zemi, takže pokud vyjde počasí, určitě se na ni koukneme zas.
Nadcházející dvě noci budeme mít jedinečnou možnost sledovat průlet malé planetky v blízkosti Země. Těleso označené 2014 JO25 o velikosti cca 650 m mine Zemi v bezpečné vzdálenosti 1,8 mil. km, tedy asi 4,5× dále než se nachází Měsíc. Přitom jeho jas dosáhne v maximu hodnoty asi 10,7 mag a bude tedy v dosahu malých dalekohledů a dokonce i velkých triedrů. Nejvhodnější dobou ke spatření je první polovina noci z 19. na 20. dubna, kdy je těleso nejjasnější a pozorování neruší Měsíc. Pro tuto dobu přinášíme tiskovou verzi podrobné vyhledávací mapky – v levé části je úsečkou znázorněna dráha planetky mezi 21. hodinou a půlnocí letního času (SELČ). Planetka bude v dalekohledu vypadat jako slabá hvězdička, ale její pohyb po obloze bude poměrně rychlý a změna polohy na hvězdném pozadí bude patrná během několika minut.
Aktualizace: ještě jedna PDF mapka pro 20. duben. (Pokračování textu…)