Přestože nám nyní v srpnu připravují planety Merkur, Venuše, Jupiter, Mars a Saturn pěkné divadlo na večerní obloze, pro teleskopické pozorování je vhodný leda tak Saturn, díky ještě relativně slušné výšce nad obzorem. Na planetě samotné toho moc k vidění není, i když pohled na majestátní prstenec se neomrzí snad nikdy. Můžeme však sledovat tanec jeho měsíčků – průměrným 30cm dalekohledem jich za dobrých podmínek spatříme na rozdíl od Jupiteru až sedm.
Objevitelé planetek mají právo pojmenovat tato malá tělesa sluneční soustavy, a proto se často na obloze setkáme s místními zeměpisnými názvy, významnými osobnostmi, nebo specialitami, které nemají oporu ani v žijící osobnosti, ani v realitě (sem by patřila např. planetka Opportunity, pojmenovaná po robotickém vozítku na Marsu, nebo planetka Járacimrman). My se v dnešním přehledu zaměříme na dvě planetky, které se nám podařilo na obloze zachytit. První je planetka č. 4054 Turnov, kterou objevil Antonín Mrkos na Kleti. Druhá v dnešním článku prezentovaná planetka je č. 1896 Beer, kterou objevil Luboš Kohoutek z Hamburku.
Na poslední říjnový den připadl další zajímavý úkaz. Kolem Země si to prosvištěla planetka s označením 2015 TB145. A protože počasí kupodivu spolupracovalo, nesměli jsme si to nechat ujít. Mohli jsme tak odčinit neúspěch z kraje letošního roku, kdy nám pozorování asteroidu 2004 BL86 překazila oblačnost.
Asteroid po ohmatání radarem vypadá z jedné strany jak halloweenská lebka. Obrázek se vytváří tak, že velký radioteleskop v Goldstone v Kalifornii vyšle signál, který zachytí jiný velký radioteleskop v Arecibu v Portoriku. Animace „snímků“ je pod odkazem.
3. října 2015 proběhl křest planetky, která byla letos v září pojmenována Izeryna. Stalo se tak díky dvojici astronomů z observatoře v Ondřejově, kteří ji objevili a náleželo jim tak právo planetku pojmenovat. Jen několik dní předtím vydalo Středisko pro planetky (MPC) při Mezinárodní astronomické unii (IAU) nová jména planetek, mezi nimiž nechybí ani česká stopa a jeden zajímavý bonus na závěr.
Křest planetky Izeryna 3. 10. 2015 na Jizerce
Autor: Vratislav Lelek
Kdo by se nechtěl podívat na cíl sondy New Horizons právě, když tam sonda proletěla? Pluto je však poměrně nízko, jen necelých 19 stupňů nad jihem v kulminaci. To velmi znevýhodňuje vizuální pozorovatele. Ačkoli obloha byla velmi tmavá (zenit 21,30 MSA) a k dispozici byly dobsny 30 + 40 cm, nebylo lehké si uvědomit, která z těch mnoha hvězdiček je ona transneptunická oběžnice. Mnohem snazší úlohu má fotograf, stačí vám jen osmicentimetrový dalekohled a asi minutová expozice. Jedna hvězda pak mezi ostatními přebývá. A když jsem pořídil dva snímky s odstupem 2,5 hodiny? Nade vší pochybnost, Pluto se mezi hvězdami pohybuje.
Když jsem na konci minulého reportu psal, že si Pallas necháme na příště, tak to ani tak dlouho netrvalo. Pár dní před její opozicí se Sluncem jsem ji sledoval z domova po dva večery s odstupem 24 hodin.
Konečně to vyšlo! Ale měli jsme kliku. Dlouho očekávaný zákryt se podařilo nakonec odpozorovat. Počasí vyslyšelo naše prosby a zatáhlo se až chvíli po úkazu.
Ačkoliv jsou teď noci krátké a světlé, stále se dá dobře pozorovat. A protože na obloze se pořád něco děje, je i co pozorovat. Minulou noc jsem proto věnoval třem dvojicím zajímavých objektů.
