Astronomické události

S hrdostí vám můžeme oznámit, že snímek Kočičí oko našeho nejpilnějšího astrofotografa Romana Hujera se stal astrofotografií měsíce za měsíc červen v České astrofotografii Měsíce. Roman tak po deseti letech dokázal to, co kdysi před ním Karel a Martin Bůnovi, Martin Gembec, Milan Antoš a Martin Mašek. Roman využívá prakticky každé příležitosti k fotografování. Nejčastěji snímá objekty vzdáleného vesmíru a planety, ale jeho pozornosti v podstatě neunikne nic. Jeho mimořádně hloubkový pohled na zbytek hvězdy podobné Slunci byl právem vybrán za nejlepší astrofotografii června 2022.

(Pokračování textu…)

Přelom zimy a jara je ideální období na pozorování a focení většiny galaxií z Messierova katalogu.

Počasí letos v březnu mimořádně přálo astronomickým pozorováním, a tak jsem  několik zajímavých objektů pro vás nasnímal.

9. 3. – M51 (NGC5194 & NGC5195) Vírová galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Charles Messier v roce 1773, vzdálenost od Země je 23 milionů světelných let. Patří mezi nejjasnější galaxie na obloze.

19. 3. – M109 (NGC3992) je spirální galaxie s příčkou v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Charles Messier v roce 1781, vzdálenost od Země je 85 milionů světelných let.

21. 3. – M108 (NGC3556) je z boku viděná spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 31 milionů světelných let.

22. 3. – M105 (NGC3379) je eliptická galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 36 milionů světelných let. Spolu s průvodci NGC3384 a NGC3389 tvoří dohromady pravoúhlý trojúhelník.

23. 3. – M102 (NGC5866) je z boku viděná čočková galaxie v souhvězdí Draka, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 48 milionů světelných let.

25. 3. – M106 (NGC4258) je spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od země je 24 milionů světelných let.

27. 3. – M96 (NGC3368) je spirální galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 35 milionů světelných let.

Technika:

• Dalekohled: Celestron EdgeHD 9.25″ f/7, HD reducer 0.7x,
• Kamera: ZWO ASI1600MM cool. monochromatická
• Filtrové kolo: ZWO EFW s LRGB a Ha & Oiii filtry
• Elektronické ostření: ZWO EAF
• Vodicí dalekohled: SV106 60 mm f/4
• Vodicí kamera: ZWO ASI290MM mini
• Montáž: EQ6 OnStep
• Řízení: ASiair Plus

Foceno v lokalitách Karlov – Horní Maxov, Alšovice a Skuhrov většinou v době 20:30 – 03:00.

Pro vás zpracoval a na další snímky se těší: Roman Hujer, KaL

Protože nejen kometami živ je člověk a přeci jenom někdy pozoruju i jiné objekty, zkusil jsem při poslední návštěvě Šumavy zkouknout i nějaké objekty hlubokého vesmíru. Při té příležitosti jsem vyzkoušel, jak moc nízko nad obzorem se dá ještě něco pozorovat.

(Pokračování textu…)

Jak už jsem napsal do poznámky v Kometárním okénku, včerejší večer by si z mého pohledu určitě zasloužil zařadit do sekce „mimořádné noci“. Samozřejmě jej nelze srovnávat s podmínkami v Alpách, na Krétě či byť jen na Šumavě, ale to co se mi naskytlo vidět včera večer se v lokálních podmínkách jen tak nestává. Původně jsem vyrazil pouze „zkusit“ novou kometu C/2021 D1 a vzal si 100mm APO binar APM. Bylo jasné, že na kometu asi nedosáhnu, ale šlo spíše o to se „trochu vyvětrat“.

(Pokračování textu…)

S ustupujícím Měsícem se kupodivu zlepšuje počasí. Po dlouhých zamračených dnech se na nás znovu usmívá sluníčko. Ne všude, ale na horách je v posledních dnech (a nocích) opravdu krásně. Podzimní inverze přinášejí žně do Klubu astronomů Liberecka.

Kromě objektů Sluneční soustavy, o kterých se tu píše neustále, máme možnost pohlédnout i trochu dále. Na obloze v současné době svítí hezká nova v naší Galaxii a pěkná supernova v poněkud vzdálenější cizí galaxii.

(Pokračování textu…)

Minulý týden nás zasáhla smutná zpráva o úmrtí nestora české a vlastně i světové astronomie Luboše Perka, tak jsme si s Ladinem říkali, že by to chtělo mu nějakým způsobem vzdát hold. Když se řekne Perek, hned si jistě každý vybaví kromě ondřejovského dvoumetru i katalog planetárních mlhovin, který docent Perek sestavil spolu s Lubošem Kohoutkem. Zrodil se tedy nápad, pozorovat při nejbližší příležitosti co nejvíce PéKáček, tedy planetárních mlhovin s označením PK. Ideálně pak dosáhnout počtu 101, které odpovídá počtu let, kterých se legenda dožila.

(Pokračování textu…)

Krásná průzračná noc se dala využít nejen k pozorování v mrazivé Jizerce. Ladis a MaG se mimo jiné zaměřili na snímky supernov. Nejsou to tedy kdovíjak jasné hvězdy, však jsou taky v dalekých galaxiích. Nejlepší měla kolem 15. hvězdné velikosti.

(Pokračování textu…)

Období kolem březnového novu je tradičně více než deset let u nás v KaLu spjato s Messierovým maratónem. Pozorovat (skoro) všechny objekty z katalogu pana Messiera za jednu noc není až zas takový problém. Ale zkusil to někdo projít po číslech, jak jdou za sebou? Tedy začít od Krabí mlhoviny a pokračovat po jedné až po M111?

Ani se nechce věřit, že letos vyšlo počasí právě na období, kdy Měsíc neruší, a navíc hned na pět po sobě jdoucích nocí. Zřejmě tomu podle Murphyho zákonů pomohla rozbitá sekundární zrcátka na Cassiho a mém dobsonu a také poškrábané hlavní zrcadlo Almary po novém pokovu. Každopádně této nezvyklé situace bylo rozhodně nutno nějak využít.

(Pokračování textu…)