Astronomické události

Messierův maraton jsme zkoušeli v minulých letech již několikrát s větším či menším úspěchem. Letos připadl březnový nov na samý konec měsíce, shodou okolností na víkend a ještě k tomu předpověď slibovala minimálně dvě jasné noci z pátku na sobotu i ze soboty na neděli. Řekli jsme si, že zkusíme pozorovat již první noc a buď to klapne, nebo to bude trénink na tu následující záložní noc. (Dlužno dodat, že počasí bylo sice jasné, ale ne tak průzračné, jako ostatně obvykle a u MaGa navíc zaúřadovala nemoc, která jej na poslední chvíli vyřadila).

(Pokračování textu…)

Nezvykle teplé a jasné počasí na konec února vylákalo nejen motorkáře na okresní silnice, ale také hvězdáře ke svým teleskopům. Na hvězdárně v Turnově jsme v neděli odpoledne pozorovali Slunce, kde bylo kupodivu zajímavější dění ve fotosféře poseté desítkami menších i větších skvrn. Protuberanční dalekohled ukázal pouze nevýraznou aktivitu. Sluníčko příjemně hřálo a navozovalo všeobecnou pohodu. A jelikož vyjasnění vydrželo, večer jsme s Viktorem vyrazili na Jizerku vybaveni 125 mm binarem a 16″ dobsonem.

(Pokračování textu…)

Nestává se příliš často, aby na obloze zářilo několik  jasných supernov naráz. V těchto dnech můžeme v malých dalekohledech vidět hned tři.

Supernova v galaxii M99. Snímek byl pořízen českým robotickým dalekohledem FRAM v Argentinské pampě. Credit: FRAM/Gloria. Autor snímku Martin Mašek.

(Pokračování textu…)

Ve známé a hlavně poměrně blízké galaxii Messier 82 vzplanula před asi 12 milióny let supernova. Nyní světlo dorazilo k nám a my zde můžeme pozorovat hvězdu asi 11. velikosti. Supernova je typu Ia, které slouží jako „standardní svíčky“ k měření vzdáleností. Její pozorování nebo fotografování je opravdu snadné, vadí pouze velký mráz.

(Pokračování textu…)

Podzimní noci s Andromedou vysoko nad hlavou lákají k pozorování kulových hvězdokup v galaxii M31. Sejdou-li se podmínky, jako panovaly včera, je možno jich shlédout i v malých přístrojích (tj. do 20″) hned několik desítek.

(Pokračování textu…)

Ve střední Evropě zamořené světelným smogem není mnoho míst, kde by se noční obloha blížila té přírodní. V chorvatských horách, na Ukrajině a v Alpách můžeme spatřit oblohu klasifikovanou číslem 2 na Bortleho škále, lepší pak už jedině na vrcholku Pico del Teide na Kanárských ostrovech. A právě do Alp na Edelweißspitze jsme se vypravili při zářijovém novu. Nejvýše položený bod horské silnice Großglockner Hochalpenstraße ležící v nadmořské výšce 2571 m n. m. je mezi amatérskými astronomy pověstný skvělou oblohou a brilantním seeingem, ale hlavně je možné sem dopravit autem potřebnou techniku.

(Pokračování textu…)

Na přelomu července a srpna jsem stejně jako Martin vyrazil na rodinnou dovolenou a po pár letech zamířil opět do Chorvatska. Nad Evropou panovala rozsáhlá tlaková výše a teploty se pohybovaly v hodnotách tropických dnů. Nejinak tomu bylo i na Makarské riviéře. Čtyřicetistupňová vedra zhatila mé plány vyrážet do hor Biokovo a denní činnost se tak omezila na šnorchlování v teplém a čistém moři a popíjení Mojita či Cuba Libre v klimatizovaných barech. Zato již zmíněná tlaková výše mi nabídla, kromě jednoho dne, celý týden brilantně jasných nocí.

Štír a Střelec z Živogošče

(Pokračování textu…)

Letošní výjezd s rodinou k moři jsem spojil s pokusem zastavit se na jednu noc na oblíbeném místě v horách, Mazinu. Vše muselo klapnout naprosto dokonale, v itineráři to vyšlo na noc ze 4. na 5. července, protože na narozeniny měla být dcerka poprvé u moře. Nakonec to byla nejjasnější noc, jakou jsem v Chorvatsku zažil, takže jsem byl opravdu šťastný, ačkoli z večera se ještě na severu a v průběhu noci jen nízko na jihu držely slabé mraky. Opět jsem tak mohl zažít ten úžasný pocit, když se kolem setmí tak, že černá nízká oblaka zastiňují Mléčnou dráhu, klenoucí se v širokém pásu celou oblohou.

Na snímku je oblast Mléčné dráhy ve Štíru a Střelci, jakož i známé oblaky Mléčné dráhy ve Štítu viditelné i od nás. Snímek 4 minutovou expozicí na 1600 ISO bez darkframe. Mírně zvýšen kontrast. (Pokračování textu…)