Ačkoli nám letošní pozorování maxima Geminid i maximální přiblížení komety Wirtanen kazí oblačnost, podařilo se několika členům Klubu astronomů Liberecka najít nějaké díry v oblačnosti a pozorovat poměrně bohatou aktivitu tradičního meteorického roje i kometu pouhým okem. Jedno z oken do oblohy se v noci na sobotu dělalo na Jilemnicku. Z něho je i níže uvedený pohled na krajinu z Mříčné, kde nahoře v Býkovi je i ona kometa 46P/Wirtanen.
Komety a zase komety. No jo, ale co taky pozorovat jiného, když je ta obloha v listopadu občas tak příznivě nakloněna a bývá jasno. Kromě komet jsme samozřejmě stihli i řadu deep-sky objektů, nebo třeba planetku Juno. Pro běžné triedry je nejlépe dostupnou dvojicí komet nadějná 46P/Wirtanen a 64P/Swift-Gehrels. Třetí pokus o spatření komety 38P/Stephan-Oterma už velkým triedrem nedopadl, ale fotograficky se ohlédneme i za ní.
Na snímku uprostřed (po zvětšení) je vidět malá mlžinka zelené barvy. Kometa 46P/Wirtanen. Canon 5D jsem položil na kufřík položený na střeše auta. Složeno 7 fotek po 20 sekundách, ISO 1600. Krajinu zrovna šikovně nasvětlilo projíždějící auto, tak jsem to využil pro výsledný dojem ze snímku :-)
Vyrazil jsem s Foxíkem na kometu, kterou nedávno vizuálně objevil slavný lovec komet Don Machholz. Téměř všichni už ji viděli, jen my ještě ne :-( Vyrazili jsme tedy na rychlovýlet k Řasnici na Frýdlantsko, při výjezdu z Liberce bylo jasno a docela průzračno. Zastavili jsme u větrné elektrárny při silnici a začali rozbalovat techniku.
Šťastný astrofotič má v zorném poli kometu
Musíme si už zvyknout, že automatické přehlídky oblohy vychytají prakticky všechna neznámá tělesa. Občas se však především úhlově blízko Slunci může náhle zjasnit kometa, kterou prostě vidět nemohou. A tam pátrají fotograficky a vizuálně někteří amatérští astronomové. Jedním z nejúspěšnějších je Don Machholz. Povedl se mu opravdu skvělý kousek, když po osmi letech od posledního vizuálního objevu opět našel kometu okem u dalekohledu (jeho už 12. kometa). (Pokračování textu…)
Začala doba podzimních inverzí. Zatímco v Čechách se obvykle zatáhne nízkou oblačností, na Frýdlantsku nebo za horami v Polsku bývá jasno. Minulou noc jsem se po konzultaci s předpovědními modely rozhodnul prozkoumat nová stanoviště u našich severních sousedů a spojit to s celonočním pozorováním. Byla tam šance na slušnou oblohu od večera až do rána a také na bezvětří.
Přišlo krásné babí léto s jasnou bezměsíčnou oblohou, tedy ideální doba na pozorování například i komet. Těch je v říjnu na naší obloze vidět malými kukátky více než deset. Proti září tedy mírný pokles, ale na druhou stranu mnoho dříve celkem slabých nám stihlo pěkně zjasnit. Vezměme to hezky popořádku.
Nihil novi sub sole, tedy přesněji nic nového u Slunce aspoň z pohledu těles kometárního charakteru oproti minulému měsíci. V září můžeme na obloze pozorovat víceméně stejné kousky co v srpnu, jen některé trochu zjasnily a s jinými se loučíme. Na dobré obloze, jakou jsme měli o uplynulém novu v Alpách, lze nyní spatřit v malých přístrojích s aperturou do půl metru celkem 14 vlasatic.
Dnes v noci (9. / 10. 9. 2018) se bude kometa 21P/Giacobini-Zinner promítat v souhvězdí Vozky nedaleko krásných otevřených hvězdokup M 36, M 37 a M 38. Malým dalekohledem s dostatečně širokým zorným polem (např. triedr 7×50 s FOV 7,5°) můžeme shlédnout všechny objekty naráz. Ideální doba k pozorování je nad ránem, kdy Vozka vystoupá vysoko nad východní obzor. V triedru nebo malém dalekohledu vypadá kometa jako jasný mlhavý flíček mezi hvězdami, ve větších přístrojích pak spatříme i eliptický tvar komy a náznak krátkého ohonu.
