Je tu opět Silvestr, je znovu čas bilancovat. Už tradičně přinášíme souhrn toho, co se během jednoho oběhu Země kolem Slunce událo na kometárním nebi. A na závěr opět vyhlásíme miss. Pojďme se tedy podívat, jakých bylo těch uplynulých 365 dní z pohledu amatérského lovce komet. Snese rok 2018 srovnání s přechozími léty?
☄ 21P/Giacobini-Zinner, 7. 8. 2018 © Pavel Růžička
Asi nikdo z nás před týdnem nečekal, když jsme sledovali nadějné předpovědi počasí, že kometa 46P se nám bude dokonale skrývat, a to i když se za ní pokusíme vycestovat. I v noci na neděli 16. 12. byla naděje na jasnou díru do oblohy pouze v Krkonoších. Tuto noc se však dá bez nadsázky tvrdit, že už nešlo o to přijet a pozorovat, nýbrž přijet, čekat, ztrácet naději a opět ji nabývat. A když už se konečně kometa objevila, situace se rychle měnila. Mrholení, nebo smršť malých ledových krystalků, a přitom pohled na kometu, asi tak to občas vypadalo. Díky tomu se ale třeba objevovaly zajímavé světelné sloupy. Nakonec jsme pozorovali z Benecka nad Jilemnicí. Kometa byla vedle Plejád hezkou ozdobou oblohy a je opravdu štěstím, že jsme u toho s Vicem mohli vůbec být.
Ačkoli nám letošní pozorování maxima Geminid i maximální přiblížení komety Wirtanen kazí oblačnost, podařilo se několika členům Klubu astronomů Liberecka najít nějaké díry v oblačnosti a pozorovat poměrně bohatou aktivitu tradičního meteorického roje i kometu pouhým okem. Jedno z oken do oblohy se v noci na sobotu dělalo na Jilemnicku. Z něho je i níže uvedený pohled na krajinu z Mříčné, kde nahoře v Býkovi je i ona kometa 46P/Wirtanen.
Komety a zase komety. No jo, ale co taky pozorovat jiného, když je ta obloha v listopadu občas tak příznivě nakloněna a bývá jasno. Kromě komet jsme samozřejmě stihli i řadu deep-sky objektů, nebo třeba planetku Juno. Pro běžné triedry je nejlépe dostupnou dvojicí komet nadějná 46P/Wirtanen a 64P/Swift-Gehrels. Třetí pokus o spatření komety 38P/Stephan-Oterma už velkým triedrem nedopadl, ale fotograficky se ohlédneme i za ní.
Na snímku uprostřed (po zvětšení) je vidět malá mlžinka zelené barvy. Kometa 46P/Wirtanen. Canon 5D jsem položil na kufřík položený na střeše auta. Složeno 7 fotek po 20 sekundách, ISO 1600. Krajinu zrovna šikovně nasvětlilo projíždějící auto, tak jsem to využil pro výsledný dojem ze snímku :-)
Vyrazil jsem s Foxíkem na kometu, kterou nedávno vizuálně objevil slavný lovec komet Don Machholz. Téměř všichni už ji viděli, jen my ještě ne :-( Vyrazili jsme tedy na rychlovýlet k Řasnici na Frýdlantsko, při výjezdu z Liberce bylo jasno a docela průzračno. Zastavili jsme u větrné elektrárny při silnici a začali rozbalovat techniku.
Šťastný astrofotič má v zorném poli kometu
Musíme si už zvyknout, že automatické přehlídky oblohy vychytají prakticky všechna neznámá tělesa. Občas se však především úhlově blízko Slunci může náhle zjasnit kometa, kterou prostě vidět nemohou. A tam pátrají fotograficky a vizuálně někteří amatérští astronomové. Jedním z nejúspěšnějších je Don Machholz. Povedl se mu opravdu skvělý kousek, když po osmi letech od posledního vizuálního objevu opět našel kometu okem u dalekohledu (jeho už 12. kometa). (Pokračování textu…)
Začala doba podzimních inverzí. Zatímco v Čechách se obvykle zatáhne nízkou oblačností, na Frýdlantsku nebo za horami v Polsku bývá jasno. Minulou noc jsem se po konzultaci s předpovědními modely rozhodnul prozkoumat nová stanoviště u našich severních sousedů a spojit to s celonočním pozorováním. Byla tam šance na slušnou oblohu od večera až do rána a také na bezvětří.
Přišlo krásné babí léto s jasnou bezměsíčnou oblohou, tedy ideální doba na pozorování například i komet. Těch je v říjnu na naší obloze vidět malými kukátky více než deset. Proti září tedy mírný pokles, ale na druhou stranu mnoho dříve celkem slabých nám stihlo pěkně zjasnit. Vezměme to hezky popořádku.
