Archív kategorie 'Komety'

Kometa Garradd stále pěkná

Pondělí 27. února 2012

Nejjasnější kometou na obloze je už dlouhé měsíce kometa Garradova. Výjimku tvořilo období kolem Vánoc, kdy se na jižním nebi zjevila velká kometa Lovejoy. „Naši“ severní kometu C/2009 P1 (Garradd) jsem v zimě mohli obdivovat jen obtížně a spíše nad ránem. Nyní se její viditelnost opět zlepšila a začne být viditelná i večer. To znamená, že stačí počkat na období po úplňku a můžeme se na ni dívat už od setmění. Toto období nastane po 9. březnu. Ještě nyní, než nastane úplněk, je ji možné vidět nad ránem vysoko na obloze v souhvězdí Draka. Klikněte si pro více informací a mapku na vyhledání.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) 27.2.2012. Foto: Martin Gembec

Fotografie komety vznikla na Hraběticích v noci na 27. února. Byla to na zimní období velmi pěkná noc, kdy už večer bylo možné vidět několik planet a Měsíc na průzračné obloze. K pořízení obrázku bylo zapotřebí snímat půl hodiny přes dalekohled o průměru 8 cm. Bohužel technický problém zapříčinil, že více expozic nebylo pořízeno. Technické detaily:

27. 2. 2012, 0:40 – 1:10 SEČ
Canon 30Dmod + Celestron ED80/600
s reduktorem (f402mm)
10x3min, ISO 800

Složením na kometu a převedením do negativu lépe vyniknou detaily v ohonu. Vlevo dolů míří ohon prachový (bílý) a vpravo nahoru ohon iontový (modrý). Barvy jsou dobře vidět na barevné verzi takto upraveného snímku.

Hardcore pozorování na Kopanině

Neděle 5. února 2012

Vlna arktických mrazů nepolevuje, teploty klesají k −30 stupňům, železniční koleje praskají jako zápalky a počet umrzlých bezdomovců se blíži dvoucifernému číslu… A právě v takovýchto podmínkách jsme vyrazili za pozorováním na úpatí Kopaniny. Hlavním hnacím motorem byl průchod komety Garradd kolem kulové hvězdokupy M92 v Herkulu.

kometa C/2009 P1 (Garradd) u kulové hvězdokupy M92 v Herkulu
Dokumentační snímek z mrazivého pozorování pořídil Jan Pícha přes teleskop TS INED 70/420 (f6) na CG5-Adv bez pointace sadou 2 min expozic. 

Tak se stalo, že se kolem 4.30 hod sešli na pozorovacím place tři postavy (Vic, Hopi a já), připomínající více než astronomy astronauty, chystající se k vesmírné procházce ve skafandru. Slavný horolezec Josef Rakoncaj by měl určitě radost z četnosti výskytu výrobků jeho firmy Sir Joseph, ale péřové bundy pro teplotní určení −30 a více se v posledních dnech, resp. nocích staly základem přežití při pozorování v arktických podmínkách. Později se k nám připojil ještě Patis se svým refráčkem a i když na 7 statečných jsme to nedotáhli, účast to na panující počasí byla slušná.

kresba komety Garradd u M92

První problém nastal po sjetí ze silnice 1. třídy směrem od Dalešic na odbočku tvaru U, jejíž prohrnutí končilo cca po 100 m. Odcouval jsem zpět, abych to zkusil z druhé strany. Zde byla situace lepší a v dálce jsem již spatřil Hopiho vůz. Statečně jsem dojel až za něj i když jsem si vůbec nebyl jistý reverzibilitou tohoto úkonu. Další problém se vyskytl hned v zápětí. Kvůli temperování zrcadla jsem dobson umístil do auta již večer, což se u teleskopické konstrukce ukázalo jako pěkná blbost… po vytažení z auta nebylo možné jej vysunout do funkční pozice. Takže šup s ním zpět do auta, pěkně na přední sedačky a topení naplno. Po asi 10 minutách již bylo možné vysunout přední část přístroje, nicméně opět následovala další temperace, tentokrát již venku. Optika i mechanika si s teplotním rozdílem 40 stupňů poradila kupodivu dobře a za 20 minut se již dalo koukat. Kometu s kulovkou jsme si prohlédli pomocí Ethosů 21 a 17 mm, kdy se ještě oba objekty vešly do zorného pole. Pěkná byla i ve velkém binaru Vixen 125 mm, ale v 12″ dobsonu vypadala lépe. Připomínala mi velkou nepravidelně protáhlou vřetenovitou galaxii s jasným jádrem. Přibližný vzhled zachycuje skica, dělaná však až doma v teple po paměti. Mezi tím se Hopi snažil o fotografické zachycení scény. Když jsem viděl, jak mu při −22 mrazem praskají dráty od časovače, obdivuji, že vůbec nějaká data pořídil. Ještě jedna zábavná scénka nás však čekala na závěr. Tři auta bez problémů vycouvala, ale Hopiho Fordka se vůbec nehnula. Nepomohlo ani zapřažení za druhé vozidlo pomocí lana a pokus o vytažení, tak přišly na řadu obligátní lopaty a čtvrthodinka usilovného odhazování sněhu. Nakonec vše dobře dopadlo a s rozbřeskem jsme začínali rozmrzat v teple domovů.

Aleš Majer

Kromě komety se pozorovaly i jiné objekty. Na obloze zářily planety Mars a Saturn, vhodné to objekty pro velký přístroj. Binar zase nabízel napříkad pohled na galexie v souhvězdí Panny.

Navzdory třeskutým mrazům nad ránem nad obzor pomalu vystupují letní souhvězdí Střelce a Štíra. Kdo by si byl pomyslel, že v našich končinách budeme pozorovat Orlí mlhovinu při −23°C?

Relativně kvalitní obloha vybízela k jejímu prošmejdění. Mráz nemráz, do zorného pole se postupně dostalo na 57 messierových objektů a k tomu pár eNGéCéček, dvojhvězd a asterismů. Technika kupodivu nenamrzala, jen ostření šlo více ztuha.

Komu se nechtělo ve 4 vstávat, může jen litovat. Zážitek to byl velkolepý.

Vic

Nadějná kometa Panstarrs

Neděle 5. února 2012

O této kometě už bylo psáno mnoho nadějných slov na webu kommet.cz v souvislosti s možnou viditelností této komety pouhým okem na jaře 2013. Příliš se toho nyní, více jak rok před největším přiblížením ke Slunci, říci nedá, je tu však přeci jenom něco málo nového, díky aktivitám našeho člena Martina Maška, který má přes internet přístup k robotizovanému dalekohledu FRAM v Argentině. Díky němu máme aktuální snímek komety, který přispěl k poznání, že kometka je o něco jasnější, než předpokládá efemerida a dále umožnil zpřesnit její dráhu ve sluneční soustavě.

kometa Panstarrs 5.2.2011
Foto: FRAM (M. Mašek, J. Černý, J. Ebr, M. Prouza, P. Kubánek, M. Jelínek). Zpracoval Martin Mašek

Dalekohled FRAM patří Fyzikálnímu ústavu AV ČR a v Argentině má za úkol sledovat stav atmosféry pro observatoř Pierra Augera. Kromě toho je využíván na okamžité sledování zdrojů gama záblesků a ve zbývajícím volném čase je nyní využíván na fotografování zajímavých objektů ve sluneční soustavě, jako jsou blízkozemní planetky, nebo slabší komety. V prosinci se dalekohled proslavil sadou fotografií komety Lovejoy před průletem i po průletu kolem Slunce.

Na jaře 2013 se kometa prosmýkne kolem Slunce blíže než obíhá planeta Venuše, což dává předpoklad, že by mohlo jít o velmi jasnou kometu, ale bude v té době úhlově málo vzdálená od Slunce, což nejspíš ten nejlepší zážitek neumožní. Přesto by mohlo jít o podobně pěknou kometku, jako byla C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) a kdoví, třeba to bude odplata jižanům za jejich krásnou kometu C/2006 P1 (McNaught). Ale, my, kdo jsme kometu McNaught viděli 14. ledna 2007 vedle Slunce ve dne na obloze máme právem pocit, že každá kometa je jiná a odplata nebude třeba. Přesto se jistě všichni napjatě těšíme, co nám kometa Panstarrs předvede.

Martin Gembec

Lunar X a kometa Garradd

Úterý 31. ledna 2012

Výběžek tlakové výše v těchto dnech přináší nad naše území arktický vzduch a teploty klesají hluboko pod bod mrazu i ve městě, natož pak v naší oblíbené pozorovací destinaci Jizerka, kde bylo v minulých nocích naměřeno až −25° Celsia. Když už se mi nepovedlo nikoho přemluvit k výjezdu za hardcore pozorováním, alespoň jsem dostal tip od Vica na zajímavý útvar na měsíčním terminátoru zvaný Lunar X, který měl být ideálně pozorovatelný kolem půlnoci.

Bohužel nakonec u mě zvítězila také lenost a na pozorování Měsíce jsem se vypravil již před 22 hod. a to pouze před dům (o půlnoci bych musel jít s technikou několik set metrů daleko, protože by se mi Měsíc začal schovávat za paneláky).  To se nakonec ukázalo jako chybný krok, protože 2-3 hodiny v postupu terminátoru chyběly k nasvícení útvaru. Seeing také nebyl nejlepší, z cca 25 pořízených fotografií byly ostré asi 2 záběry. Ke svému snímku přikládám srovnávací fotku Jerryho Lodrigusse, na níž je Lunar X jasně patrný a je rovněž zřetelný posun terminátoru nutný k pozorování útvaru.

Nad ránem jsem vyrazil na kometu Garradd pomalu se blížící ke kulové hvězdokupě M92 v Herkulu. Vyzbrojen binarem 20×80 na stativu jsem po 6. hodině ranní vyběhl na zahradu a namířil jej do Herkula. Kometa se již vešla do zorného pole s hvězdokupou, ale žádné zajímavé podrobnosti jsem nevykoukal, protože obloha začínala pomalu světlat s blížícím se rozbřeskem. V následujících dnech (jasné počasí má trvat) bude pohled na tuto dvojici zajímavý i ve větším přístroji, neboť kometa se k hvězdokupě ještě přiblíží.

Foto komety pořízené teleobjektivem 1. února ukazuje část souhvězdí Herkula odpovídající např. pohledu triedrem. Nad třemi hvězdami v levé části květináče máme kometu a kulovou hvězdokupu M 92. Vpravo výřez ze snímku. 11x1min, ISO1600, Canon 30D + Sigma 135mm. Fotil Martin Gembec

Aleš Majer

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy)

Sobota 17. prosince 2011

V minulých dnech jsem byl zcela „zaměstnán“ děním v okolí Slunce. Nemohl jsem se vynadívat na neuvěřitelné dění v okolí naší hvězdy, když kolem prolétla kometa Lovejoy. Nikdo to neočekával, ale kometa, jakoby to byla nějaká samozřejmost, přežila průlet těsně nad povrchem hvězdy a opět se vynořila na druhé straně.

Události předchozích dnů popisuje mnoho internetových stránek. Z těch českých doporučuji server kommet.cz, kde Jakub Černý pravidelně vydává zajímavé články. Právě Kuba a také Martin Mašek, člen našeho Klubu astronomů Liberecka, oba amatérští astronomové, se dali dohromady s profesionály z Fyzikálního ústavu AV ČR a s jejich pomocí získali cenná data o kometě. Snímky pořizované na dálku pomocí robotického dalekohledu FRAM obletěly svět. Především tento tým umožnil zpřesnění dráhy komety i sledování jejího vývoje den po dni. Martin Mašek například přispěl přesnou astrometrií (poloha komety) a díky němu FRAM získal i MPC číslo I47. Tento dalekohled také pořídil poslední snímek komety ráno 11. prosince, kdy několik hodin poté začaly kometu sledovat přístroje kosmických sond STEREO. A ten samý dalekohled posloužil k prvnímu snímku ze Země v době, kdy se ještě kometa nachází v zorném poli korónografu SOHO! Je to umožněno štěstím na počasí v Argentině, šikovností našich astronomů a také tím, že kometa má velmi příznivou polohu vůči Slunci v době, kdy vychází.

Nechť je pro vás tento krátký článek pozvánkou na pondělní setkání, kde si nejen o této kometě popovídáme a pustíme snímky a videa, ale také si předáme kalendáře a rozloučíme se s rokem 2011.

Astronomické setkání v Jablonci nad Nisou začíná jako obvykle v Klubu na Rampě 19. 12. v 18 hodin. Všichni jste srdečně zváni.

dráha komety Lovejoy na snímcích korónografu SOHO
Pomyslná dráha komety Lovejoy na snímcích korónografu SOHO. Terčík uprostřed zakrývá Slunce (naznačené bílým kolečkem). Poloha ohonu nejblíže terčíku vlevo a hlavy komety u terčíku vpravo jsou z jediného snímku. Kometa po průletu těsně nad povrchem Slunce jakoby přišla o svůj starý ohon a mezitím se jí vytvořil nový. Prachový ohon je široký a mírně zahnutý a iontový je přímý. Velmi dobře je patrné zjasnění komety po průletu.

Martin Gembec

Garradd na Jizerce

Sobota 22. října 2011

Původně jsem jen chtěl po delší době vyfotit kometu Garraddovu, ale nakonec se to celé nějak zvrtlo.. místo u Českého Dubu jsem fotil kometu na Jizerce a nelitoval jsem.

C/2009 P1 (Garradd) 21.10.2011, 10,4min, ISO1600, Canon 30D, ED80/600@402mm (Vixen 0,67x), GSO s autoguiderem
C/2009 P1 (Garradd) 21.10.2011, 10x4min, ISO1600, Canon 30D, ED80/600@402mm (Vixen 0,67x), GSO s autoguiderem

Když jsem se rozhodl večer vyrazit za focením, tak jsem si vybral místo na českodubsku. Jakmile jsem minul značku Jablonce a vyjel směr Praha, uviděl jsem před sebou hradbu mraků a vzápětí jsem vjel do tak husté mlhy, že nebylo vidět skoro vůbec. Zpomalit z devadesátky na padesátku trochu pomohlo, ale na nové silnici dosud nenakreslili pruhy, takže to byl i tak odvaz. Nakonec jsem se pokusil co nejdřív odtud zmizet a přes Dobrou Vodu se vrátil do Jablonce. Rozhodnutí padlo pro Jizerku, kde podle družice nízká oblačnost zatím nebyla. Když jsem cestou nahoru znovu vjel do mraků a chuchvalce mlhy se válely ještě kilometr před Jizerkou, moc optimismu to nedodalo, ale parkoviště na Mořině hlásilo zcela čisto a údolí Jizerky se jevilo v mlze. Tak jsem zůstal hned na začátku naproti parkovišti na odbočce do lesa.

Příprava zařízení nějaký čas zabrala a mezitím dorazili k blízkému domku nějací lidé. Zatímco oni vykládali věci z auta a zatápěli, já bojoval s pointační hvězdou a zaostřením. Při zaostřování se chlapík rozhodl přeparkovat a přijel přímo k mé montáži. Naštěstí zhasl a sám se divil, že jsem mu hned nevynadal ať zhasne :)

To byl pozitivní počátek pozdějšího setkání. Jakmile jsem tedy dokončil zaostřování a začal pořizovat ostré expozice komety, rád jsem přijal pozvánku do chatky na čaj. Jak se v chatce ukázalo, na okukování nádherné jizerskohorské oblohy sem byl pořízen lídlskop a ač považován za hračku, po patřičném seřízení ukazoval fantasticky. Stačilo ještě vysvětlit základy použití a už jsme se kochali Jupiterem. Obraz byl fantastický. Zcela klidný a při zvětšení 175x stále skvěle kontrastní. Detaily jako tmavé skvrnky v severním pásu dobře zaznamenal i majitel dalekohledu. Pěkný byl pohled i na Mizar nebo M13. Mezitím se k nám trochu natáhla mlha z údolí. Mně zase došla baterka ve foťáku. Tak jsme to pomalu začli uklízet a já chtěl ještě počkat jestli dorazí Honza nebo Ladin a tak jsem se šel ohřát zase do chatky. Nášupem za seanci u dalekohledu mi byly nabídnuty vynikající klobásky. Opravdu nevšední zážitek jsem si tu noc z Jizerky odvezl.. Hostitelé byli milí a nepochybně jim rádi někdy zase něco na obloze ukážeme.

Nakonec jsem si ještě chvíli vychutnával krásy oblohy, poměrně tmavé – světla z Čech nepochybně tlumila oblaka. Najednou v Býkovi letěla směrem na Bukovec krásná pomalá Taurida. Zřejmě ta ze severní větve. Než jsem se nadál, letěla v témže souhvězdí krásná, dlouhá Orionida. Nejprve její stopa, která pomalu dohasínala, měla pravidelný tvar jako Iridium, posléze na konci letu krásně vybuchla jako jasná hvězdička. Škoda že i když jsem toto místo zrovna fotil, letěla trochu výše.

Na cestě zpět jsem nakonec potkal i Honzu, takže nepochybně to auto, co ani nesvítilo, jak trefně poznamenal majitel chtaky, byl asi on. Už jsem měl ten večer pocit, že zážitků bylo fakt dost a tak jsem se zachoval krajně nekolegiálně a nechal Honzu napospas krásné hvězdné obloze a testům zimní výbavy. Tak Honzo promiň, snad si to nakonec alespoň trochu užil..

předchozí foto v negativním provedení.
Předchozí foto v negativním provedení. Lépe vynikne dlouhý a zpočátku mírně zalomený iontový ohon. Prachový chvost je široce rozvinutý a na snímku je vlevo a nahoru od komy.

Fotky komety se nakonec také povedly. I když to tentokrát bylo téměř na hranici – nešlo mi zaostřit ani najít pointační hvězdu. V triedru 15×70 vypadala kometa pěkně – určitě byl vidět i krátký ohon asi tak 10′ daleko a zdál se být slabě ještě tak dvojnásobný. Podle fotografie jsem viděl prachový. Zato iontový ohon je bez filtrů nejspíš slabý a pouze na fotce je vidět, že má délku něco přes jeden stupeň. Kometa je to ale nádherná, viďte? A to nejlepší nabízí nový rok, kdy v lednu a únoru bude kometa opět vysoko na nebi a bude krátce po přísluní. Doufejme, že se ohon ještě více zvýrazní a že jasnost dosáhne dnes odhadovaných 5,8 mag, což je v Jizerkách již pohodlně dostupný objekt i pouhým okem.

Martin Gembec

Kometa 45P, Mars a zvířetníkové světlo

Úterý 11. října 2011

Jasnější kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková způsobila docela pozdvižení a potěšila oko nejednoho astronoma. Tato kometa s československými kořeny byla letos výjimečně dobře viditelná i ve perihelu. Díky častým výronům hmoty z koróny se její ohon neustále vlnil a zrovna 1. října se na chvíli úplně odtrhl. Zde je vzpomínka na některé zážitky s touto kometou.

45P 1.10.2011
45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková: 1. 10. 2011 mezi 5:11 – 5:35 SELČ, 4x8min, ISO800, Canon 30D, Celestron ED80/600 + Vixen red.0,67x, montáž GSO, pointace autoguiderem od MMyse na dalekohledu 70/500. Nad Alšovicemi na Jablonecku.

(Pokračování textu…)

Povedený astronomický den v JOTO

Úterý 4. října 2011

V pořadí 4. astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO) proběhl 1. října na Stogu Izerském ve spolupráci s polskými astronomy (viz. web GoryIzerskie.pl). Velmi povedenou akci doprovázelo příjemné pozdně letní počasí, krásně stabilní vzduch a naprosto průzračné nebe. Perfektní organizace přilákala nahoru lanovkou davy návštěvníků především z Polska, ale našlo se i několik návštěvníků z Čech. Velkému zájmu se těšily všechny přednášky a především ukázky Slunce a objektů na obzoru i na nebi pomocí naší astrotechniky. Věříme, že díky podobným akcím vstoupí JOTO více do povědomí lidí v obou zemích a snad příště přiláká i více návštěvníků na další akce.

pozorovani Stog 1.10.2011 pozorovani Stog 1.10.2011 pozorovani Stog 1.10.2011

(Pokračování textu…)