Komety
Běžná pozorování komet
Z bláta do louže, jen ani jedno není
Včera bylo prostě nečekaně pěkné počasí a člověk trčí doma. Dneska jsem to nervama nevydržel a přeci jenom se sebral na kopec, když se k večeru situace nezdála úplně beznadějná. Kometa se ale přeci jen schovávala za mraky, což je vážně škoda. Ani to bláto a louže tu není, ale co už, tak snad si užijeme jiných radovánek. Začínám mít pocit, že kometu nám není souzeno vidět. Nejvíc mě děsí, že máme skoro nejlepší počasí z ČR…
Kometa a galaxie v mracích. Objektiv tentokrát 50mm@f2,8, ISO800, exp. 8 sek. celý článek
Krátký pohled na kometky PanSTARRS, ISON aj.
Protože situace s oblačností byla opět ještě za soumraku tragická a pracovní povinnosti už se začaly ozývat, zůstal jsem doma. Vic udělal na Malé Skále totéž a tak jsme alespoň zkontrolovali kometku nad severozápadem. Mě se oblaka doslova začala odsouvat po 20. hodině a už po půl deváté jsem kometu našel. Rozhodl jsem se pro razantní krok. Orchideje jsem přestěhoval, oblékl se, dal na stativ foťák a otevřel si v kuchyni velké okno. Byla to paráda. Kometu jsem mohl s obtížemi vyfotografovat a ještě jsem ji pozoroval triedrem 20×80 (po zkušenosti s 10×50 minule jsem vytáhl těžký kalibr). Nuže, nedopadlo to nejhůř, protože mezi 20:45 a 21:00 byla kometa stále nad nízkými oblaky a kupodivu byla i docela pěkná.
Snímek vytváří iluzi kometky nad městem. Okem samozřejmě nebylo vidět prakticky ani hvězdu, snímek je kontrastní a proto je dobře vidět souhvězdí Andromedy s kometou PanSTARRS i galaxií M 31. celý článek
Jak jsme viděli hvězdy…
V pátek 29. března nastala na Liberecku zajímavá situace, když u Hodkovic se začaly k večeru otvírat díry v oblačnosti, zatímco krajské město i Jablonec nad Nisou byly beznadějně utopeny pod nízkou pokličkou. Vyrazili jsme proto do Hodkovic podívat se naživo. K našemu zděšení zde nebylo skoro vůbec vidět oblohu, ale družice tvrdila opak jen pár kilometrů na jih. A opravdu, u Turnova byla obloha stále více posetá hvězdami. Smůla byla, že my nechtěli koukat na Býka s Orionem, ale na Andromedu s kometkou.
Kometa z naší kuchyně
Ne, nevařil jsem dneska kometu, i když smísením suchého ledu s trochou špinavého sněhu z venku by to asi nebyl takový problém. Jenom jsem dnes nevěřil, že by šlo kometu nějak rozumně vidět, ale stalo se. A tak jsem ji zkontroloval přímo z kuchyně. Na stativ jsem přidělal 20×80 a brzy po 19. hodině našel alfu Andromedy. Posléze kolem 19:15 i deltu And a pak už i kometu. Nejhezčí pohled byl kolem 19:40, když zřejmě nebyla tolik v oblačnosti. Jadérko má jasnost asi 5 mag, je obklopeno slabou komou, z které vychází chvost, ovšem ten jsem dnes detekoval spíše jen bočním viděním a to v délce asi půl stupně. Pozorování ale potěšilo, počasí tentokrát vyšlo na nás na severu…
MaG
Nečekaný zážitek s kometkou
Opravdu nečekané vyjasnění, stejně jako zážitky jsme si dnes odvezli z našeho už pomalu oblíbeného stanoviště u Košov nedaleko Jablonce nad Nisou. Což kometka byla nádherná. Hlavně binokulárně a fotograficky, ale ten odjezd domů… No, nakonec jsme jak mě, tak hlavně Vice vyhrabali.
Nejlepší pozorování komety PanSTARRS
Ačkoli nástup vysoké oblačnosti hodlal vše překazit, přeci jenom jsme měli štěstí a mohli si užít vynikajících pozorovacích podmínek. Proto jsme kometu mohli pozorovat z více lokalit a to dokonce i pouhým okem. Nejhezčí však byla pochopitelně ve větších binokulárech.
Kometa je na snímku nápadnější, než byla vidět okem, ale v této době jsme ji bez obtíží jako hvězdičku s kouskem ohonu pozorovali. celý článek
C/2011 L4 (PanSTARRS) našima očima
Tak se některým z nás přeci jen zadařilo. Severozápad byl vysvobozen z nízké oblačnosti, ale neskutečně hrozila oblačnost vysoká. Přesto se z některých pozorovacích stanovišť dalo triedrem kometu bez obtíží pozorovat. Níže je koneckonců fotka, která dokazuje, že na Jablonecku to byla opravdu klika na díru v oblačnosti nad západem. Bohužel někteří naši členové hlásí neúspěch, tak snad zítra.
Kometa 135 mm objektivem nad Ještědem. Martin Gembec celý článek
Za zimní oblohou „na sklonku léta“
Do Česka vtrhlo inverzní počasí a tak si na Liberecku připadáme spíše jako na sklonku Babího léta. Jasné dny a noci jsou na horách doprovázeny teplým a suchým počasím. To nás vyprovokovalo k výletu na oblíbené stanoviště v polském lomu. Teplota v průběhu noci klesla od 16 k 9 stupňům a zatímco na počátku se s námi loučila letní souhvězdí, ke konci jsme se oddávali typicky zimní obloze v čele s Orionem. Už samotný úvod pozorování byl úchvatný, neboť zapadající srpek Měsíce byl u obzoru pěkně deformován, což jsem narychlo zachytil, alespoň při ohnisku 85 mm.
Zapadající Měsíc 19. 10. 2012, animaci proklikněte zde.
