U příležitosti polostínového zatmění Měsíce 5. 5. 2023 jsme na turnovské hvězdárně uspořádali „měsíční večer“. Od 20 hod. proběhla přednáška shrnující nové teorie o vzniku a vývoji našeho vesmírného souputníka a v plánu bylo i pozorování východu Měsíce v závěrečné fázi polostínového zatmění.
Ačkoliv kalendář ukazuje teprve 4. 1. 2023, v mém letošním pozorovacím deníku je již pět záznamů. Dlouho nepamatuji takto úspěšný začátek roku, obzvlášť po prosincovém půstu díky špatnému počasí.
Pravděpodobně nafouknutá mediální bublina a všudypřítomná absurdní masáž obyvatelstva zapříčinila, že mi dnes celý den zvonil telefon ve kterém jsem trpělivě vysvětloval, že bohužel žádné pozorování dnes večer na turnovské hvězdárně nechystáme neb na úplňku (byť „super“) není za prvé nic zajímavého k vidění a za druhé bude zataženo. Snad jsem nikoho nezarmoutil, ale všechny zájemce jsem zval k návštěvě hvězdárny na podzim okolo první čtvrti, kdy navíc na večerní obloze budou atraktivní planety Saturn, Jupiter a Mars.
Vydávání vysvědčení poslední den školního roku 2021/2022 ohlásilo příchod prázdnin a předpověď na večer slibovala jasnou oblohu, tak jsme vyrazili na výlet za hvězdami. Dan Kurtin pořídil z akce pěkné snímky, tak by byla škoda je zde neprezentovat.
Nad ránem 16. 5. 2022 nastalo zatmění Měsíce, viditelné z našich končin jako částečné. Kdo je ranní ptáče a přivstal si, mohl cca od 4.30 SELČ sledovat jak stín Země pomalu „ukusuje“ měsíční kotouč. Počasí přálo, členové Klubu astronomů Liberecka pozorovali hned z několika lokalit a tak můžeme těm, kterým se ráno vstávat nechtělo, zprostředkovat zajímavý úkaz alespoň formou řady fotografií.
Pozorování zákrytů hvězd Měsícem není zas až tolik atraktivní disciplína (alespoň pro mne…), tedy pokud se nejedná o tečný zákryt, kdy lze pozorovat problikávání hvězdy za terénními nerovnostmi měsíčního povrchu nebo zákryt velmi jasné hvězdy či planety. Nicméně jsem využil jasného počasí a v pondělí večer se na zákryt hvězdy 30 Leonis (3,5 mag) podíval. Použil jsem malý dobsonek SW 76/300 mm se zvětšením 79x. Hvězdička zmizela za neosvětlenou částí Měsíce těsně před 20.59 SELČ.
Sváteční nedělní ráno mne z postele vytáhl zpěv opeřenců na zahradě, tak jsem jej zasvětil birdwatchingu. Když vystoupalo Slunce výše nad obzor, nahradil jsem terestrický hranol v malém refraktoru 90/500 mm Herschelovým helioskopickým a místo do korun okolních stromů jej namířil na žhnoucí kouli, která již pěkně hřála. Užívaje zvětšení 38x a 55x jsem se pokochal pěknou velkou skvrnou u okraje disku s mohutným aktivním okolím. Na disku byla i řada drobnějších skvrnek. Triedrem jsem bez problémů nalezl na modré obloze také Venuši.
Dlouho vyhlížená konjunkce srpku Měsíce, planety Merkur a hvězdokupy Plejády byla od nás ze severu Čech nakonec viditelná. Tu méně, tu více přes mraky. Už je to poměrně dávno, co jsme dělali společné veřejné pozorování podobného úkazu v Jablonci nad Nisou na vyhlídce na Dobré Vodě. Mezitím zde vyrostl pěkný bikepark a v Liberci už nesvítí obří reflektory u nádraží. A Měsíc s Merkurem si na obloze jakoby vyměnili pozice. Okem byl vidět Měsíc i Merkur. Na Plejády byl třeba triedr a i tak jsem registroval jen asi trojici hvězd. Fotograficky to bylo snadné. Podařilo se mi všesnímat z Jablonce z Dobré Vody, ale oblaka mě vyhnala do Jizerek na Severák. Daniel fotil z Liberce a Aleš pozoroval kdesi z Albrechtického kopce směrem na Frýdlant. Zde jsou první fotky.