Přestože nám nyní v srpnu připravují planety Merkur, Venuše, Jupiter, Mars a Saturn pěkné divadlo na večerní obloze, pro teleskopické pozorování je vhodný leda tak Saturn, díky ještě relativně slušné výšce nad obzorem. Na planetě samotné toho moc k vidění není, i když pohled na majestátní prstenec se neomrzí snad nikdy. Můžeme však sledovat tanec jeho měsíčků – průměrným 30cm dalekohledem jich za dobrých podmínek spatříme na rozdíl od Jupiteru až sedm.
Naše třetí návštěva v Jičíně se nesla v duchu průzkumu Marsu a dalších objektů Sluneční soustavy. Symbolicky jsme tak oslavili opozici Marsu, která v den návštěvy nastala. Předchozí návštěva proběhla ještě v době před přestavbou hvězdárny na přírodovědné centrum. Dnes jsou zde nádherné vzdělávací prostory a kopule se dočkala mnohem lepšího a praktičtějšího vybavení.
(Pokračování textu…)
Když obloze vévodí Měsíc krátce před úplňkem, tak je ten správný čas, vyrazit si užít trochu legrace s planetami. Na turnovskou hvězdárnu jsem dojel kolem 22. hodiny a prvním objektem na který jsem natočil štěrbinu kopule a následně i dalekohled byl Jupiter. Seeing byl na zdejší podmínky standardní (Ant. II-III), nasadil jsem na okulárový konec binohlavu a dlouhé minuty se kochal oblačnými pásy při zv. 225×. Poté jsem se přesunul na nedaleký Měsíc, seeing se asi lehce zlepšil, neboť jsem na první pohled rozeznával několik malých kráterů v Plato. Detaily na terminátoru byly famózní. To mě přimělo k experimentování – měl jsem s sebou zrcadlovku, tak jsem ji využil a pořídil pár snímků Měsíce a zkusil i Jupiter.
Krátce před středeční půlnocí se oblačnost nad Jabloncem na chvíli roztrhala a tak bylo možné pozorovat pěknou konjunkci Měsíce s Jupiterem. Obě tělesa byla od sebe vzdálena necelé 2°, tudíž se pohodlně vešla do zorného pole triedru Delta 15x70ED, ve kterém byla vidět řada detailů na Měsíci a také 4 satelity Jupiteru. Úkaz jsem se pokusil vyfotografovat starým Zeissovým Sonarem 4/300 nasazeným na Canonu 5D MkII. Po chvíli se začalo opět zatahovat a přicházející mraky dodaly scéně na dramatičnosti – kolem Měsíce se vytvořilo halo sahající až k Jupiteru.
Jak jsem předesílal v článku, sobotní večer mohl umožnit spatření útvaru Lunar X. Bohužel obloha se vyjasnila hlavně odpoledne a s blížícím se západem Měsíce se zatahovalo úplně. Když už jsem se rozhodl útvar odpozorovat jen tak dalekohledem opřeným o zábradlí, spatřil jsem, jak se zjevuje a tak jsem ještě dal dalekohled na stativ a s foťákem vyběhl ven, protože na balkóně už mi Měsíc mizel za rohem domu. Jenže než jsem to vše zrealizoval, fotil jsem už jen přes mraky a tak tam Lunar X skoro není vidět… Tak zas jindy. Alespoň jsem si ověřil, že umím určit čas, kdy se Lunar X objeví na terminátoru.
Připomeňme, že velmi úspěšný byl v lovu Lunar X a Lunar V třeba Aleš v srpnu 2013.
MaG
Neuvěřitelné štěstí nás potkalo den před Vánoci, protože se od severozápadu vyjasnilo asi hodinu a půl před zákrytem. Víceméně v dírách, nebo na jasné obloze, pak zákryt (vstup) pozorovali všichni členové Klubu astronomů Liberecka, kteří se již stihli pochlubit :-) Níže je foto z videa necelou desetinu sekundy před zákrytem.
Letošní rok je celkem bohatý na zajímavé úkazy. Mezi ně rozhodně patří i zákryty jasných hvězd Měsícem. Vůbec nejjasnější hvězdou, jakou náš souputník může na obloze potkat, je Aldebaran. Shodou okolností pro naše území na rok 2015 připadly hned čtyři zákryty této hvězdy první velikosti.
Budík neúprosně zazvonil v 5.30 a letmý pohled z okna zvěstoval jasnou oblohu s jasnou Venuší vysoko nad východem. Vzal jsem fotoaparát a stativ, hodil na sebe péřovku, skočil do auta a vyrazil na Dobrou vodu s lepším výhledem k JV. Dorazil jsem ještě za dostatečné tmy na to, abych triedrem pohlédl na mlhovinu v Orionu, ale obloha nad východem začínala rychle blednout. Cvaknul jsem pěknou konfiguraci planet Venuše, Jupiter a Mars ve Lvu a čekal na Měsíc s Merkurem.
