Astronomické události

Krátká a intenzivní polární záře nastala krátce po 23. hodině letního času dne 26. září 2011. Nedá se říct, že by se zvýšená aktivita neočekávala, ale to, jak nádherná záře se nakonec objevila předčilo všechna očekávání a naděje. Vše začalo spektakulárním vynořením se aktivní oblati, která dostala číslo NOAA 11 302. Velké skvrny v ní si nyní můžete prohlédnout s patřičným filtrem i pouhým okem. Pokud v této oblasti nastane erupce nyní, lze očekávat polární záři i u nás ještě tento týden.

Na snímku je panorama polární záře z 26.9.2011 ve 23:15 SELČ. To právě nabírala na intenzitě. 30 s expozice při ISO 1600 byly pořízeny ze stativu Canonem 30D nad Jabloneckými pasekami.

Nevídanou aktivitu předváděla oblast se skvrnami 24. září, kdy zde v krátkém sledu nastala silná explozivní erupce třídy X následovaná dlouhotrvající erupcí třídy M. Výron hmoty z koróny nebyl směřován přímo k Zemi, ale byly to tak mohutné jevy, že nakonec k Zemi 26. září něco doputovalo. Již navečer bylo patrné, že se může začít něco dít a skutečně již po soumraku hlásila severní Morava polární záři nepříliš velké intenzity. Protože magnetometry zůstávaly ve velmi příznivých číslech, vyrazil jsem nakonec před jedenáctou na Kynast. Zde jsem zachytil fotograficky cosi neurčitého červené barvy pod Velkým vozem nad celým severním obzorem. Nemělo to však žádné struktury a okem nebylo vidět nic.

Najednou po 23:10 jsem si na fotkách všiml prvních pruhů a pak už se to semlelo rychle. Pruhy začaly být na severozápadě viditelné i pouhým okem. Měly bílou barvu a mdlý vzhled. Postupně se objevovaly další i nad severem a severozápadem. Velký vůz byl v jednu chvíli v jednom ohni.

Maximum aktivity, 23:17 SELČ. Pruhy se střídaly tak rychle, že je jich během expozice na snímku vidět více. Bylo by třeba snímat jen 5-sekundové expozice, aby to zachytilo tu dynamiku. Zde ISO 1600, 15 sekund expozice.

Přesto to nestačilo na to, aby tuto záři viděla moje žena ve Mšeně. I to naznačilo, jak je důležité být v tu chvíli alespoň kus dál od lamp. Mně se promítala záře ideálně nad Jizerkami. Šťastná konstelace hvězd. Záře zmohutněla, pruhů bylo později méně, ale výrazně vystoupily barvy, především červená byla nápadná v kolech Velkého vozu. A za několik minut vše postupně mizelo, jen sever zůstával pod Velkým vozem nápadně světlejší. Na fotografiích to mělo červenou barvu. I ta postupně mizela. Vše trvalo sotva půl hodiny. Ale stálo to za to.

Polární záře, jak ji zachytil Martin Mašek tou dobou v polských Jizerkách na Rozdroze Izerskie. K dispozici také video.

Martin Gembec

Astronomický tábor Klubu astronomů Liberecka je v plném proudu. Počasí se vydařilo, tak jsme tu s prvními střípky. Sešla se nám tu jižně od Jablonce báječná parta dětí a dvou tatínků. Přes den se konají různé aktivity – výlety, rafty, návštěva hvězdárny v Rovensku, pokusy, hry a koupání (jak by ne, když konečně začalo léto). Jasné či polojasné večery a noci umožnily seznámit se s technikou, pokusit se najít a vyfotografovat různé objekty a družice.

Pokračujeme několika snímky.

Složenina snímků z přeletu ISS z 21. 8. 30 sekundovými expozicemi na celooblohovém zrcadle.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) v noci z 23. na 24. srpna přes refraktor ED80/600. Složeno 18 snímků po 4 minutách pomocí programu DeepSkyStacker.

Startrails na naší Chatě N, kde jsme ubytováni. 117x20s, ISO800.

Ve spolupráci ZŠ v Rýnovicích, SPŠS v Ještědské v Liberci a Klubu astronomů Liberecka, pobočky České astronomické společnosti proběhlo pozorování úplného zatmění Měsíce.

Počasí bylo k tomuto úkazu na severu Čech mimořádně nepříznivě nakloněno. Ačkoli vysoko na nebi zářilo plno hvězd pouze krytých závoji vysoké oblačnosti. Nízká a střední oblačnost nízko nad jihovýchodem dlouho zcela hatila pozorování Měsíce, popřípadě ho znemožnila úplně.

V Jablonci nad Nisou jsme měli štěstí. Měsíc v úplném zemském stínu jsme slabě zahlédli jako mdlý kruh červené barvy a později jsme viděli částečné zatmění téměř v celém průběhu. Zprávy z Liberce tak lichotivé nejsou. V Rýnovicích proběhla pro jistotu také projekce zatmění z webkamer ve světě na zeď budovy školy. Akci lze proto hodnotit jako zdařilou.

Martin Gembec

V sobotu 21. května proběhl ve sklářské osadě Jizerka již druhý astronomický den ve spolupráci AsÚ AV ČR a Klubu astronomů Liberecka, pobočky ČAS. Počasí přálo, a tak se již od oběda pozorovalo Slunce. Návštěvníci měli možnost porovnat obraz hned v několika dalekohledech – k pozorování fotosféry a hlavně skvrn byl určen refraktor ED80 s heschelovým hranolem a 6″ SCT s folií Astro Solar Baader. K pozorování chromosféry a protuberancí byly k dispozici rovněž dva H-alfa dalekohledy různé konstrukce – Coronado PST a Lunt. Na prohlídku okolní krajiny byl instalován obří binar Vixen 125/760 mm a řada menších triedrů. Na večerní pozorování pak byla připravena baterie Dobsonů o průměrech 30, 40 a 50 cm. Atrakcí pro přítomné děti byl bezesporu obří Krteček, v jehož kostýmu jsme se střídali.

V průběhu odpoledne probíhaly tradiční přednášky na téma Jizerská oblast tmavé oblohy, Cesta do hlubin času o geologickém stáří Země, Start raketoplánu s Krtečkem na palubě a Co je vidět na noční obloze. Venku sice zatím trochu strašila oblačnost, ale nakonec se k večeru obloha úplně vyjasnila a tak jsme krátce po 21 hodině zamířili všechny dalekohledy na planetu Saturn. Mezitím ještě dorazila skupina polských studentů z Wroclavské univerzity se svými dalekohledy a přidali se k nám. Seeing byl velmi slušný a Saturn vypadal majestátně ve všech přístrojích – u třech největších dalekohledů se proto tvořily až několik desítek metrů dlouhé fronty pohleduchtivých návštěvníků. Po setmění došlo samozřejmě na klasické klenoty letní oblohy – M13, M57, M51, M97 a mnohé další.

V průběhu dne se u dalekohledů vystřídalo opět několik set návštěvníků, zvláště pak velký zájem o večerní pozorování nás mile překvapil a již nyní se těšíme na další chystané letošní akce na Jizerce – Anenskou pouť a hvězdičkovou noc.

Další fotografie od Aleše Majera a Martina Maška si prohlédněte v rozsáhlé galerii.

Komentář k akci a fotografie naleznete také na webu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Děkujeme všem zúčastněným za příkladnou spolupráci! Těšíme se brzy naviděnou.

Potkal jsem se s Vicem a jeho blízkými a ještě nějakým nám neznámým týpkem v Meďourovi na vyhlídce nad Dalešicemi. Společně jsme sledovali, jak Slunce klouže po svahu Ještědu a cestou si povídá s kupovitými oblaky. Bylo to vizuální požitek, který doplňovaly skvrny na slunečním disku. Níže jsou snímky z videa, jeho 6x zrychlenou variantu mám na Youtube.

Předběžná domluva z pondělka na páteční pozorování se stala realitou. Pozorování Saturnu a ISS pro veřejnost proběhlo na Petříně v Jablonci nad Nisou. Po ISS a Saturnu došlo i na další deep-sky objekty (hvězdokupy, dvojhvězdy..) a pozemní cíle (televizi, okna, komíny). Závěrem jsme se chvíli podívali z větší tmy dole v Kokoníně na pár deep-sky objektů.

Fotografie Saturnu byla pořízena 20. dubna 2011 z Kokonína. Byl výjimečně dobrý seeing, kdy se planeta v okuláru prakticky nepohla. Trochu horší, ale stále velmi dobrý obraz se nabídl návštěvníkům pozorování o dva dny později. Technické údaje k fotografii jsou na astrofotky.cz.

M. Gembec, A. Majer, V. Trnka

Máme za sebou další povedené večery, kdy Slunce zapadalo za Ještědem. Jeden následoval 18. dubna hned po Astronomickém setkání v Klubu na Rampě a vidělo ho i poměrně dost lidí z řad veřejnosti a druhé pozorování 19. dubna jsme si udělali soukromě sami opět v Kokoníně. 20. dubna jsme pozorovali mezi Maršovicemi a Jistebskem. Z vyhlídky nad Dalešicemi bude nejlepší západ 24. dubna.

Výše uvedený záběr je z našeho dalšího pozorování, již čtvrtého v řadě. Tentokrát jsme byli na pomezí Maršovic směrem na Železný Brod. Bohužel zrovna tento večer bylo průzračno a tak je obraz Slunce mírně přeexponovaný. Zato chvění vzduchu bylo velmi malé. Přes velký dalekohled jsou proto patrné detaily na hotelu Ještěd i skvrny na Slunci. (Pokračování textu…)