Astronomické události

V padesátých a šedesátých letech pracovaly dva astronomické kroužky při tehdejších Závodních klubech ROH. Činností byly též přednášky zabývající se kosmonautikou a astronomií. Svět byl rozdělen na dva světy: kapitalistický a komunistický. Informace se těžko sháněly, a proto jsme zvali do Závodního klubu Bytexu ve Vratislavicích nad Nisou známé lektory k přednáškové činnosti z obou oborů. Mezi nejznámější lektory patřil Karel Pacner, Antonín Vítek, Jiří Grygar, Josip Kleczek, ale i další odborné a vědecké kapacity, které mohly vycestovat třeba na stáž, mimo železnou oponu. Byl to v podstatě jediný zdroj odborných a nezkreslených informací.
Jsem velmi vděčný za volný a necenzurovaný přístup k informacím v současné době.

Pavel Vála

16. května pořádáme ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR a dalšími spřízněnými subjekty další ročník tradiční akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy. Milovníci horské přírody, astronomie a tmavé oblohy jsou srdečně zváni.

Hlavní program již od 13 hodin. Autobus letos nebude.

Letos na Astronomickém dni vystoupí také IQ Landia z Liberce! Interaktivní exponáty, opakované krátké science show a především dva vědátoři IQ Landie se na vás těší!

Letošní zima je na jasné počasí velmi chudá. V Liberci se za posledních několik měsíců dalo pozorovat jen párktát. A to nikdy nebyla jasná celá noc (vždy jen část noci).  Ve středu 11. 2. byla inverzní oblačnost, nad mraky koukaly jen vrcholky hor. Na webkameře na Ještědu bylo přes den hezky. Tak jsme se s Foxiiikem vypravili večer směrem na Ještěd. Nejdřív jsme chtěli zkusit parkoviště u chaty Ještědka (925 m n. m.), ale bohužel ta ležela v inverzi. Vyjeli jsme teda až na vrchol Ještědu (1012 m n. m.). Tam bylo již jasno, těsně nad hranicí inverze.

Hrdý astrozoufalec viděl po dlouhé době hvězdy :) (Pokračování textu…)

V pátek 27. 6. ráno se nad severním obzorem opět objevily noční svítící oblaka. Martin Mašek z našeho Klubu astronomů Liberecka je pohotově vyfotil. Foceno fotoaparátem Canon EOS 1000D + objektiv Sigma 18-125mm okolo 3:00 – 3:10 SELČ. Martinovi se podařilo aktivovat Dalibora Oršulíka, který vytvořil timelapse.

(Pokračování textu…)

Martin Mašek z našeho Klubu astronomů Liberecka pořídil pomocí robotického dalekohledu FRAM znovuobjevový snímek komety P/2005 JQ5 (Catalina). Dalekohled Fyzikálního ústavu AV ČR je umístěn v Argentině a v jeho volném čase se Martinovi daří jej zacílit na zajímavé objekty jižní oblohy. Vedlejším produktem jeho činnosti tak jsou objevy proměnných hvězd či znovuobjevy komet. Pokud vše půjde podle očekávání, mohlo by jít o periodickou kometu s pěkným kulatým číslem 300.

Znovuobjevový snímek komety P/2005 JQ5 (Catalina). Foto: FRAM

V úterý 8. 4. nastane téměř po dvou letech opozice Marsu a to je období, které se nejlépe hodí k pozorování detailů na kotoučku planety. Ten letos přesáhne úhlový průměr 15″. Bohužel se Mars pohybuje v souhvězdí Panny a tudíž při kulminaci vystupuje maximálně asi 35 stupňů nad jižní obzor.

Porovnat Alešovu zdařilo kresbu můžete také s fotografií Prokyho.
(Pokračování textu…)

Z města obvykle pozoruji jasnější proměnné hvězdy, na přesvětlené městské obloze se nic dalšího příliš smysluplně pozorovat nedá (krom Měsíce a planet). Dokonce lze z města objevovat i zcela nové proměnné hvězdy, viz např. tento starší článek. Jelikož před našim panelákem stojí lešení (zateplování domu), tak momentálně nemohu pozorovat z balkónu.
Využil jsem tedy nabídky Honzy Tichého z Mladé Boleslavi. V noci ze soboty na neděli 29./30. 3. 2014 jsme jeli pozorovat do Blatců, kde si Honza spolu s kolegy udělal pozorovatelnu na pozemku místní bývalé hasičárny. Blatce se nacházejí v relativně tmavé oblasti, přibližně  uprostřed trojúhelníku měst Mladá Boleslav, Česká Lípa a Mělník v CHKO Kokořínsko.

(Pokračování textu…)

Aleš nezahálel a kromě Messiérova maratónu stihl dodat i další zastávku v maratónu mapek oblohy. Stahujte v PDF.
A co nás v dubnu čeká? Měsíc je nejprve těsně po novu a tak připadá úplněk na polovinu dubna. Hlavním tahákem oblohy ještě zůstává planeta Jupiter, ale postupně ji už vystřídá Mars, který je 8. dubna v opozici. Na druhé straně mapky najdete informace k Jupiterovým měsíčkům i pozorovací mapku Marsu, tentokrát je jiná a vřele ji můžeme doporučit. Saturn je zatím vidět nejlépe nad ránem. 14. až 18. dubna se postupně budou tvořit zajímavá seskupení ranních planet s Měsícem. 23. dubna ještě upozorníme na meteorický roj Lyrid, částečně rušených Měsícem a přejeme mnoho jasných a konečně i trochu teplejších nocí.