Astronomické události

Martin Mašek z našeho Klubu astronomů Liberecka pořídil pomocí robotického dalekohledu FRAM znovuobjevový snímek komety P/2005 JQ5 (Catalina). Dalekohled Fyzikálního ústavu AV ČR je umístěn v Argentině a v jeho volném čase se Martinovi daří jej zacílit na zajímavé objekty jižní oblohy. Vedlejším produktem jeho činnosti tak jsou objevy proměnných hvězd či znovuobjevy komet. Pokud vše půjde podle očekávání, mohlo by jít o periodickou kometu s pěkným kulatým číslem 300.

Znovuobjevový snímek komety P/2005 JQ5 (Catalina). Foto: FRAM

V úterý 8. 4. nastane téměř po dvou letech opozice Marsu a to je období, které se nejlépe hodí k pozorování detailů na kotoučku planety. Ten letos přesáhne úhlový průměr 15″. Bohužel se Mars pohybuje v souhvězdí Panny a tudíž při kulminaci vystupuje maximálně asi 35 stupňů nad jižní obzor.

Porovnat Alešovu zdařilo kresbu můžete také s fotografií Prokyho.
(Pokračování textu…)

Z města obvykle pozoruji jasnější proměnné hvězdy, na přesvětlené městské obloze se nic dalšího příliš smysluplně pozorovat nedá (krom Měsíce a planet). Dokonce lze z města objevovat i zcela nové proměnné hvězdy, viz např. tento starší článek. Jelikož před našim panelákem stojí lešení (zateplování domu), tak momentálně nemohu pozorovat z balkónu.
Využil jsem tedy nabídky Honzy Tichého z Mladé Boleslavi. V noci ze soboty na neděli 29./30. 3. 2014 jsme jeli pozorovat do Blatců, kde si Honza spolu s kolegy udělal pozorovatelnu na pozemku místní bývalé hasičárny. Blatce se nacházejí v relativně tmavé oblasti, přibližně  uprostřed trojúhelníku měst Mladá Boleslav, Česká Lípa a Mělník v CHKO Kokořínsko.

(Pokračování textu…)

Aleš nezahálel a kromě Messiérova maratónu stihl dodat i další zastávku v maratónu mapek oblohy. Stahujte v PDF.
A co nás v dubnu čeká? Měsíc je nejprve těsně po novu a tak připadá úplněk na polovinu dubna. Hlavním tahákem oblohy ještě zůstává planeta Jupiter, ale postupně ji už vystřídá Mars, který je 8. dubna v opozici. Na druhé straně mapky najdete informace k Jupiterovým měsíčkům i pozorovací mapku Marsu, tentokrát je jiná a vřele ji můžeme doporučit. Saturn je zatím vidět nejlépe nad ránem. 14. až 18. dubna se postupně budou tvořit zajímavá seskupení ranních planet s Měsícem. 23. dubna ještě upozorníme na meteorický roj Lyrid, částečně rušených Měsícem a přejeme mnoho jasných a konečně i trochu teplejších nocí.

Messierův maraton jsme zkoušeli v minulých letech již několikrát s větším či menším úspěchem. Letos připadl březnový nov na samý konec měsíce, shodou okolností na víkend a ještě k tomu předpověď slibovala minimálně dvě jasné noci z pátku na sobotu i ze soboty na neděli. Řekli jsme si, že zkusíme pozorovat již první noc a buď to klapne, nebo to bude trénink na tu následující záložní noc. (Dlužno dodat, že počasí bylo sice jasné, ale ne tak průzračné, jako ostatně obvykle a u MaGa navíc zaúřadovala nemoc, která jej na poslední chvíli vyřadila).

(Pokračování textu…)

V létě minulého roku jsem zahájil stavbu pozorovatelny na Javorníku (domek s odsuvnou střechou). Pozorovatelna ještě není kompletně hotová, ale již slouží svému účelu. Na montáži NEQ6 mám zavěšen Newton SW 200/1000. Na pointaci mám připraven refraktor SW 102/500, ale zatím tuto vymoženost nevyužívám.
K fotografování mám k dispozici nemodifikovaný Canon 550D a kamerku ASI120MM od ZW Optical Company.

Jsem rád, že se mi podařilo z Javorníku pozorovat novu V339 Del a supernovu SN 2014J v galaxii M82.

(Pokračování textu…)

20. až 22. března 2014 nás najdete v Jablonci nad Nisou v Eurocentru. Přijďte se podívat, vstup je zdarma a určitě vám rádi ukážeme například dění na Slunci.

(Pokračování textu…)

Příjemný nedělní večer spojený s pozorováním Měsíce a Jupiteru si vybrala také redaktorka a kameraman televize Prima. Díky nim se snad do tajů nynější večerní oblohy mohli na chvilku ponořit i televizní diváci (záznam). Pro nás je příjemné, že se pozorování líbilo všem návštěvníkům a také fakt, že Jupiter i Měsíc zrovna nabízeli to nejlepší, co šlo.

Doplňující informace k reportáži najdete v článku na www.astro.cz.

Snímek Měsíčního povrchu pořídil Pavel Dostál přes refraktor 150/2250 turnovské hvězdárny. Použitá kamerka byla DBK 31AU03.AS. Zpracováno v Registaxu 6. Největší kráter zalitý lávou je Archimédés, dva menší poblíž pak Aristillus a Autolycus, výrazné pohoří na snímku jsou pak měsíční Apeniny, okraj obřího kráteru Mare Imbrium.