Astronomické události

Noc na čtvrtek vyšla jen z poloviny, konkrétně té 6. dubna. Pozorovali jsme večer Merkur a za tmy pak řadu komet a deep-sky objektů. Obloha byla tentokrát poměrně milostiva a tak byla mnohem méně zakalena a poměrně jasná po převážnou část první poloviny noci. A jak je patrné z nadpisu, hvězdou večera byla kometa 2014 S2, která je chudák tak trochu ve stínu. Nejdřív si na ní smlsla kometa US10 Catalina, aby následně zeslábla a potom nad ránem ji nyní zastiňuje kometa 252P, která ale taky rychle zeslábne. A zůstane nám tady, jako už po několi měsíců kdo? No přece C/2014 S2 (PanSTARRS).

(Pokračování textu…)

Vše začalo v podvečer velikonočního tridua, na zelený čtvrtek, kdy jsem po vyjasnění oblohy vyrazil na hvězdárnu do Turnova. Zatímco Viktor doma na zahradě honil kometární fragment s označením P/2016 BA14 (PANSTARRS), já pozoroval Jupiter. Tradičně slušný turnovský seeing dovolil zvětšení až 346×, takže západ GRS byl jsem si opravdu vychutnal. Velký pátek jsem se kvůli zatažené obloze věnoval hvězdám hudebního nebe a zašel na Rampu na skvělý koncert americké černošské zpěvačky Sharon Lewis. Následující večer však již numerické modely slibovaly jasnou oblohu a tak jsem nejprve zajel k Viktorovi „na komety“.

(Pokračování textu…)

Krátce před středeční půlnocí se oblačnost nad Jabloncem na chvíli roztrhala a tak bylo možné pozorovat pěknou konjunkci Měsíce s Jupiterem. Obě tělesa byla od sebe vzdálena necelé 2°, tudíž se pohodlně vešla do zorného pole triedru Delta 15x70ED, ve kterém byla vidět řada detailů na Měsíci a také 4 satelity Jupiteru. Úkaz jsem se pokusil vyfotografovat starým Zeissovým Sonarem 4/300 nasazeným na Canonu 5D MkII. Po chvíli se začalo opět zatahovat a přicházející mraky dodaly scéně na dramatičnosti – kolem Měsíce se vytvořilo halo sahající až k Jupiteru.

9. ledna 2016 ráno jsme měli štěstí na jasné nebe a tak se dala ze severu Čech nádherně pozorovat velmi těsná konjunkce Venuše a Saturnu. Planety byly od sebe necelých šest úhlových minut, což i při velkém zvětšení umožnilo je pozorovat vedle sebe v zorném poli okuláru dalekohledu. Přes poměrně roztřesený obraz se nám s Alešem podařilo nakonec vychytat okamžiky lepšího obrazu a planeta s prstenci vedle přezářeného kotoučku Venuše byla opravdu nezvyklá podívaná. Pořídil jsem pro vás krátké video z pozorování.

Jeden narychlo vybraný snímek z videa FullHD 60p. Canon G16 na zoom okuláru. Refraktor Skywatcher Equinox 120ED.

(Pokračování textu…)

Na večerní oblohu se vyhoupla planeta Merkur a protože je to obvykle nejhůře viditelná planeta, s ohledem na její blízkost zářícímu Slunci, nabízí nám možnost spatřit během noci všechny planety Sluneční soustavy. Po setmění se totiž dají spatřit také Neptun a Uran a nejlepší podívanou nabízí ranní obloha, kde najdeme jasné planety Jupiter, Mars, Venuši a Saturn. Zatímco Aleš to vzal minule detailně, já to zkusil alespoň zeširoka a přes malý dalekohled, ale přidal jsem fotografie.

(Pokračování textu…)

O tom, že si lze užít parádní astronomická zážitek i za ne zcela ideálních podmínek, mne přesvědčila noc ze soboty na neděli. Začalo to nevině, za soumraku jsem se chystal na podvečerní procházku se psem a pohled z okna na jasné jihozápadní nebe kdesi v hlubinách mého mozku evokoval myšlenku, že by tam někde měl být Merkur.

(Pokračování textu…)

Budík neúprosně zazvonil v 5.30 a letmý pohled z okna zvěstoval jasnou oblohu s jasnou Venuší vysoko nad východem. Vzal jsem fotoaparát a stativ, hodil na sebe péřovku, skočil do auta a vyrazil na Dobrou vodu s lepším výhledem k JV. Dorazil jsem ještě za dostatečné tmy na to, abych triedrem pohlédl na mlhovinu v Orionu, ale obloha nad východem začínala rychle blednout.  Cvaknul jsem pěknou konfiguraci planet Venuše, Jupiter a Mars ve Lvu a čekal na Měsíc s Merkurem.

(Pokračování textu…)

Ve čtvrtek 10. 9. 2015 ráno jsem vstával časně a při pohledu z okna ulpěl můj zrak na konjunkci Venuše s Měsícem. Pohled 15× zvětšujícím triedrem byl úchvatný, neboť bylo možné spatřit dva téměř totožné srpky nad sebou. Pokusil jsem se úkaz rychle cvaknout 200mm teleobjektivem a starou DSLR s APS-C snímačem. I když je Venuše trochu přeexponovaná, lze její srpek vytušit i na snímku.

Aleš Majer