Astronomické události

Po maximální východní elongaci, která nastala v pondělí, se Merkur opět blíží ke Slunci, jeho jasnost klesá a viditelnost se rychle zhoršuje. Využil jsem jasného středečního večera a vyrazil na hvězdárnu do Turnova. Venuše na soumrakové obloze již svítí nepřehlédnutelně, na Merkur jsem musel zrak trochu namáhat, ale jakmile jsem ho našel, byl vidět bez problémů. Dokumentační snímek jsem pořídil z ruky objektivem 70-200 mm opřeným o zábradlí terasy.

(Pokračování textu…)

Výhodná květnová elongace roku 2021 umožňuje vidět Merkur pouhým okem. Díky jeho velké jasnosti, dosahující na začátku května -1 mag, je vidět za soumraku i pouhým okem. A to nás čeká ještě se zlepšující viditelnost. Navíc 13. května se potká se srpkem Měsíce a teprve 17. 5. bude v největší východní elongaci.

(Pokračování textu…)

Merkur se ocitá v maximální východní elongaci až 17. 5., ale spatřit ho večer nad severozápadem lze již nyní. Pohled je o to zajímavější, že se nachází ve společnosti další vnitřní planety Venuše, jejíž viditelnost na večerní obloze se bude nyní zlepšovat a pozorovatelná bude až do konce letošního roku. Viditelnost Merkuru při této elongaci končí zhruba 25. května.

(Pokračování textu…)

Měsíc je 20. dubna v první čtvrti a prochází vysokými oblastmi ekliptiky, což je ideální příležitost k jeho večernímu pozorování. Tím pádem ale nad ránem začne vadit pozorování komet i meteorů z roje Lyrid. Proto jsem se ráno 20. dubna vydal někam, kde by se dalo zkontrolovat stav dvou nejdostupnějších komet a za svítání došlo i na dvě plynné obří planety. Vzal jsem tentokrát newton Orion CT8, abych se mohl na komety i podívat a pak je vyfotit.

(Pokračování textu…)

Jak už jsem napsal do poznámky v Kometárním okénku, včerejší večer by si z mého pohledu určitě zasloužil zařadit do sekce „mimořádné noci“. Samozřejmě jej nelze srovnávat s podmínkami v Alpách, na Krétě či byť jen na Šumavě, ale to co se mi naskytlo vidět včera večer se v lokálních podmínkách jen tak nestává. Původně jsem vyrazil pouze „zkusit“ novou kometu C/2021 D1 a vzal si 100mm APO binar APM. Bylo jasné, že na kometu asi nedosáhnu, ale šlo spíše o to se „trochu vyvětrat“.

(Pokračování textu…)

Nejlepší počasí a nejkrásnější zážitek z pozorování nám přinesl večer 19. 12. 2020. Na Frýdlantsku bylo doslova vymeteno a obloha neuvěřitelně průzračná. A planety? Ty se předvedly v plné kráse, protože i obraz byl mnohem klidnější, než o den dříve. Nemohli jsme si zkrátka vybrat lepší večer pro pozorování s kamarády i nadšenci z řad veřejnosti. Opět se potvrdilo, že nebeské úkazy nejsou lhostejné ani hejtmanovi Libereckého kraje Martinu Půtovi, který dorazil s celou rodinou. Poděkování za perfektní organizaci pozorování mnoha dalekohledy patří Hvězdárně Turnov, České astronomické společnosti, Astronomickému ústavu AV ČR a iQLANDII, která navíc vše odvysílala živě na internet (odkaz na hlavní přenos).

Úvodní snímek pořídil Antonín Vřešťál z Turnova, kterému děkuji za pomoc s přenosem a cenné zkušenosti.

(Pokračování textu…)

Předehra k velké konjunkci – tak by se dalo nazvat večerní pozorování z Frýdlantského výběžku v pátek 18. prosince 2020. Byl to večer s historicky prvním online vysíláním planetária v iQLANDII. A kdo mohl tušit, že to vyjde ne z terasy, pěkně se zázemím a rychlým připojením? Ne bylo to z terénu, za mírného mrazu a přes mobilní internet. I to je malý zázrak. A největší už proto, že tam bylo skoro jasno.

Celou reportáž jsem sepsal zde do PDF dokumentu. Odkazy na online přenosy: první a druhý. Děkuji za shlédnutí a snad někdy u online vysílání zase na viděnou. Martin Gembec

Momentka přímo z akce – montáž s dalekohledy a notebook s kamerkou míří zrovna na Měsíc.

27. 10. 2020 mi Aleš zavolal, že je parádní seeing, ať sjedu kouknout na Mars. Na zahradě měl posazený refraktor o průměru 150 mm s ohniskem 2250. Nejsem zdatný vizualista a tak jsem s potěšením detekoval alespoň polární čepičku a výrazný útvar Sinus Sabaeus. Samozřejmě okolo jsem vnímal další tmavší albeda, jako je Mare Erythraeum v levé části od středu dolů. Na fotce vlevo nahoře je zřejmě tmavší Niliacus Lacus a vpravo na okraji zapadá Syrtis Major. Rychle jsem Aleše poprosil zapojit do primárního ohniska kamerku a natočili jsme krátké video, než Mars vlezl do mraků, které se zničeho nic začly tvořit a za pár minut se zatáhlo.

(Pokračování textu…)