Počátkem letošního léta nastalo na mém oblíbeném pozorovacím místě nedaleko Skuhrova několik nocí s velmi příznivým seeingem, a tak bylo možné pomocí mého relativně malého dalekohledu zaznamenat několik tranzitů Galileových měsíců přes Jupiter a zpracovat je do několika animací.
12. července večer jsme měli možnost pozorovat pěknou konjunkci Měsíce s Venuší. Nedaleko Venuše byl i Mars. Trochu ve stínu události zůstaly některé snímky, které jsem tehdy nestihl prezentovat. Venuši bylo možné pozorovat již přes den, kdy se mi podařilo zachytit její fázi. Měsíc jsem natáčel kamerkou přímo během live přenosu. Nejvíc mě překvapily výrazné antikrepuskulární paprsky. Škoda jen popředí se spalovnou, ale tu už známe i ze snímků NLC od Martina (Cassiho) z Liberce, tak tady ji prostě uvidíte z druhé strany :-) MaG
Letošní červenec je měsícem, ve kterém lze v průběhu jedné krátké letní noci spatřit všechny planety Sluneční soustavy. Na večerní obloze je to hlavně jasná Venuše, coby „Večernice“, které sekunduje již nevýrazný Mars. Kolem půlnoci jsou již vysoko nad jihovýchodem planetární obři Jupiter se Saturnem. Druhá polovina noci nabídne pro změnu tuláky na periferii – Uran a Neptun. No a za svítání se na ranní obloze ukáže také Merkur. (Pokračování textu…)
Po maximální východní elongaci, která nastala v pondělí, se Merkur opět blíží ke Slunci, jeho jasnost klesá a viditelnost se rychle zhoršuje. Využil jsem jasného středečního večera a vyrazil na hvězdárnu do Turnova. Venuše na soumrakové obloze již svítí nepřehlédnutelně, na Merkur jsem musel zrak trochu namáhat, ale jakmile jsem ho našel, byl vidět bez problémů. Dokumentační snímek jsem pořídil z ruky objektivem 70-200 mm opřeným o zábradlí terasy.
Výhodná květnová elongace roku 2021 umožňuje vidět Merkur pouhým okem. Díky jeho velké jasnosti, dosahující na začátku května -1 mag, je vidět za soumraku i pouhým okem. A to nás čeká ještě se zlepšující viditelnost. Navíc 13. května se potká se srpkem Měsíce a teprve 17. 5. bude v největší východní elongaci.
Merkur se ocitá v maximální východní elongaci až 17. 5., ale spatřit ho večer nad severozápadem lze již nyní. Pohled je o to zajímavější, že se nachází ve společnosti další vnitřní planety Venuše, jejíž viditelnost na večerní obloze se bude nyní zlepšovat a pozorovatelná bude až do konce letošního roku. Viditelnost Merkuru při této elongaci končí zhruba 25. května.
Měsíc je 20. dubna v první čtvrti a prochází vysokými oblastmi ekliptiky, což je ideální příležitost k jeho večernímu pozorování. Tím pádem ale nad ránem začne vadit pozorování komet i meteorů z roje Lyrid. Proto jsem se ráno 20. dubna vydal někam, kde by se dalo zkontrolovat stav dvou nejdostupnějších komet a za svítání došlo i na dvě plynné obří planety. Vzal jsem tentokrát newton Orion CT8, abych se mohl na komety i podívat a pak je vyfotit.
Jak už jsem napsal do poznámky v Kometárním okénku, včerejší večer by si z mého pohledu určitě zasloužil zařadit do sekce „mimořádné noci“. Samozřejmě jej nelze srovnávat s podmínkami v Alpách, na Krétě či byť jen na Šumavě, ale to co se mi naskytlo vidět včera večer se v lokálních podmínkách jen tak nestává. Původně jsem vyrazil pouze „zkusit“ novou kometu C/2021 D1 a vzal si 100mm APO binar APM. Bylo jasné, že na kometu asi nedosáhnu, ale šlo spíše o to se „trochu vyvětrat“.