Astronomické události

Klubu astronomů Liberecka, pobočky ČAS

Kitchen Astronomy

Včerejší noci jsem se pokusil vyvrátit tvrzení mnohých astronomických příruček o tom, že nelze provádět pozorování z okna. Po 22. hodině byla venkovní teplota cca 18 st. a díky celodennímu otevřenému oknu v naší kuchyni i zde panovala teplota stejná. Umístil jsem proto k oknu malý ED refraktor na fotografickém stativu a zamířil jej na Saturn, který se majestátně vznášel nad protějším panelákem, čímž jsem povýšil backyard astronomy na kitchen astronomy.

Aleš pozoruje z okna kuchyně

Obraz Saturnu v dalekohledu byl absolutně klidný a při 135-násobném zvětšení jsem bez problémů v nejširší části prstence rozeznal tmavou škvírku Cassiniho dělení, což je na 7 cm dalekohled slušný výkon. Na kotoučku planety pak byly patrné dva tmavší pásy. Kdybych nebyl líný dojít do komory v mezipatře pro montáž, vystrčil bych z okna i velkou rouru (5’’ refraktor). Takže i z pohodlí domova, bez pracného stěhování všech těch astronomických krámů se dá někdy vykonat slušné pozorování…

Aleš Majer 

Iridium nad Jabloncem

Jasné záblesky družic Iridium sem tam zpestří noční oblohu. Jedná se o prasátka od antén družic určených pro mobilní satelitní telefony. Pěknou scenérii si nakomponoval Aleš, když vyrazil na Dalešickou vyhlídku, odkud vyfotografoval záblesk Iridia č. 5 nad Petřínem. Jak je vidět, satelit zrovna prolétal hlavou souhvězdí Draka. Při maximálním jasu měl asi -7 mag, byl 786 km nad Zemí a od nás byl 1100 km.

Refráčkový dýchánek

V pondělí 7. května se nečekaně vyjasnilo a tak předseda Klubu astronomů liberecka narychlo svolal pozorování na okraj Dalešic. Přicházející oblačnost a časný východ Měsíce den po úplňku stejně nedovolovaly uspořádat větší akci. Hlavním důvodem ale bylo pořízení nového refraktoru 127/1200 do výbavy členů KaLu a potřeba jeho důkladného vyzkoušení.


Aleš s refraktorem 127/1200

celý článek

III. Astronomický den na Jizerce

Nejvýznamnější akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy se blíží. Svým pojetím se nebude příliš lišit od let minulých a doufáme také v podobně pěkné počasí. Oficiálně akce začne po poledni pozorováním Slunce a přednáškami pro nejširší veřejnost v budově Sklárny. Večer se postupně přejde na další zajímavé objekty. Za dobrých podmínek se při západu Slunce pokusíme o Venuši, o něco výše bude srpek Měsíce a dále pak Mars. Obloze bude vévodit planeta s prstenci – Saturn. Dále by se měly vynořit objekty v Mléčné dráze. Zájemci o noční pozorování budou mít možnost jet domů posledním kyvadlovým autobusem, který jede až do Jablonce, odkud jede pak tramvaj do Liberce. Z astronomického vybavení je již zajištěn: na pozorování Slunce čočkový dalekohled 127/1200 s 2″ Herschelovým hranolem (sluneční skvrny), čočkový H-alfa dalekohled Lunt 60 mm (erupce na Slunci), SCT 6″ (150/1500) s AstroSolar fólií (běžné vybavení na pozorování Slunce) a na večerní pozorování dále dobsony 254/1200, 305/1500 a 400/2000.

Web Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Autobusová doprava na Astronomický den na Jizerce je zajištěna na trase Kořenov, nádraží ČD – Kořenov, Příchovice, motorest (na hlavní silnici u obchodu) – Polubný, kostel – Jizerka, Panský dům. Autobus je označen SKIBUS REJDICE a logem Jizerské oblasti tmavé oblohy. Odjezdy z Kořenova (nádraží ČD) na Jizerku v 11:30, 14:00, 16:00, 18:00 a 19:10. Odjezdy z Jizerky do Kořenova (nádraží ČD) ve 13:30, 15:30, 17:30 a 18:20. Po nočním pozorování odjíždí autobus ve 23:30 (24:00) až do Jablonce nad Nisou a zastavuje podle potřeby na znamení na zastávkách hromadné dopravy. Na tento noční autobus  navazuje v Jablonci tramvaj do Liberce, která odjíždí z Tyršových sadů v 0:20 nebo v 1:15. Jízdné dle platných tarifů.

 

Přelet ISS přes Slunce

Jak jistě mnozí víte, náš Klub se mimo jiné specializuje na zajímavé a extrémní úkazy. V sobotu jsme pozorovali přelet ISS přes Venuši a v pondělí jsme se byli podívat na krásný dlouhotrvající přelet ISS přes Slunce.

K našemu štěstí přispělo nejen to, že se jednalo o relativně blízkou lokalitu, ale také počasí, které vyšlo prakticky dokonale. V době přeletu nebyl v okolí Slunce ani mráček, ačkoli nad horami se tvořily vysoké kupy.

Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012 Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012

Samotný přelet řadím osobně mezi mé nejhezčí zážitky s přelety stanice, protože jsem měl během těch 2,8 sekundy čas si to trochu vychutnat a všimnout si nejen postranních solárních panelů, ale i těla stanice s jednotlivými částmi a radiátory.

Díky Alešově invenci a vybavení si máte možnost přelet vychutnat i vy. Video je na Vimeu ve full HD 1080p. Točilo se přes dalekohled Celestron SCT 150/1500 pomocí Canonu 5DMkII. Expozice byly 1/800 sekundy při 800 ISO, 25 snímků za sekundu.

4-krát zpomalený animovaný GIF přeletu si můžete prokliknout zde.

Tak trochu jiné hvězdy nad Jabloncem

30. dubna ozdobily oblohu nad Jabloncem n. N. i jiné hvězdy. Aleš se nevydal k přehradě, kde bylo možné sledovat ohňostroj s hudbou, ale na kopec Petřín, aby nasnímal známé dominanty Radnice a kostela na Horním náměstí v pozadí s přehradou a ohňostrojem. Momentky z jednoho z nejpovedenějších ohňostrojů si můžete prohlédnout níže.

Obloha v květnu

S novým měsícem tu máme mapku od Aleše Majera. Můžeme se těšit na pokračování dobré viditelnosti Venuše, Marsu a Saturnu. Měsíc bude v úplňku a perigeu ve stejný den, bude to tedy největší úplněk roku a bude i o chlup jasnější. Koncem Měsíce se opět budeme moci kochat tenkým srpkem a 26. května pořádáme velkou astronomickou akci na Jizerce. Podrobnosti k viditelnosti planet se zaměřením na Saturn nabízí druhá stránka. Zde také najdete upozornění na aktivity Klubu astronomů Liberecka.

Ke stažení jako obvykle v PDF.

mapka oblohy v květnu 2012

Pozorujte planety

Venuše dosahuje v pondělí 30. dubna maximálního jasu -4,7 mag a mohla by tudíž být viditelná i na modrém denním nebi pouhým okem. Lépe se bude hledat, pokud si stoupneme do stínu nějaké budovy. Nachází se asi 40° nalevo od Slunce, což jsou zhruba čtyři zaťaté pěsti na natažené ruce.

Venuše ve dne v SCT 6"
Venuše ve dne v SCT 6″

Planeta Mars se nachází za soumraku kolem 21. hodiny vysoko nad jihem. Její kotouček je však už velice malý. Podařilo se mi vidět jen polární čepičku a náznak tmavšího útvaru vedle ní.
Saturn můžeme pozorovat také po setmění, ale nad jihem je až kolem půlnoci. Prstence jsou pěkně rozevřeny a minimálně Cassiniho dělení v něm si asi všimneme i za běžných podmínek. Nápadný je také oranžovější rovníkový pás v atmosféře. Podrobněji se planetám věnuje druhá strana Alešovy mapky k vytištění.

Mars a Saturn 28. dubna 2012. Snímáno přes SCT 6" (150/1500) za okulárem 5 mm. Z videa seskládáno a doostřeno v Registaxu 6.
Mars a Saturn 28. dubna 2012. Snímáno přes SCT 6″ (150/1500) za okulárem 5 mm. Z videa seskládáno a doostřeno v Registaxu 6.

Martin Gembec

Archiv

Archives

  • 2026 (28)
  • 2025 (56)
  • 2024 (58)
  • 2023 (65)
  • 2022 (70)
  • 2021 (76)
  • 2020 (101)
  • 2019 (72)
  • 2018 (82)
  • 2017 (67)
  • 2016 (72)
  • 2015 (100)
  • 2014 (88)
  • 2013 (92)
  • 2012 (94)
  • 2011 (88)
  • 2010 (45)