U příležitosti polostínového zatmění Měsíce 5. 5. 2023 jsme na turnovské hvězdárně uspořádali „měsíční večer“. Od 20 hod. proběhla přednáška shrnující nové teorie o vzniku a vývoji našeho vesmírného souputníka a v plánu bylo i pozorování východu Měsíce v závěrečné fázi polostínového zatmění.
Večerní obloze v květnu bude stále vévodit Venuše jako jasná Večernice. Společnost Venuši po celý měsíc bude dělat Mars, ten je ale již o poznání slabší. Saturn spatříme ráno nad jihovýchodem, Jupiter se k němu přidá na konci měsíce na východě. Planety Uran a Neptun jsou nepozorovatelné. Polostínové zatmění Měsíce, k němuž dojde 5. 5., bude od nás pozorovatelné pouze v závěrečné fázi při východu Měsíce. Ten vychází kolem půl deváté letního času a jeho levá horní část se bude jevit lehce potemnělá, jako by “začouzená”.
V Liberci, Jablonci nad Nisou i Turnově jsme měli možnost pozorovat výraznou zelenou polární záři. A to již od konce večerního soumraku v neděli 23. dubna 2023. Nad ní se rozkládaly pruhy slabší červené záře, které sahaly až do zenitu, ale v podstatě zčervenala celá obloha, jak je vidět i na animacích z jiných míst.
Vše se odehrálo tak, že 21. dubna nastala na Slunci erupce M2 doprovázená utržením filamentu plazmatu. Tato hmota se pak jako rázová vlna šířila vesmírem a ze záběrů SOHO LASCO C3 bylo zřejmé, že míří i přímo k Zemi. Čekai jsme sice, že nějaký vliv to mít bude, až dorazí, ale to co následovalo, bylo zcela mimořádné.
Další novoluní nastává 20. dubna a doufejme, že přinese konečně i pěkné počasí. Zatím to moc nevypadá, ale ještě bude týden na to, aby se pořádně vyčasilo. Čekání na dobu, než bude Měsíc vygumován z oblohy, si zkrátíme pravidelnou dávkou informací o aktuálně viditelných kometách. Celý článek »
Počátkem dubna nastávají nejlepší podmínky viditelnosti planety Merkur v letošním roce. V maximální východní elongaci se planeta ocitne 11. 4. a budeme ji moci pozorovat na večerní obloze spolu s Venuší, která září vysoko nad západem nedaleko Plejád. Po delší odmlce se o slovo na jaře hlásí také meteorické roje, tím prvním jsou právě dubnové Lyridy.
V rámci Klubu astronomů Liberecka je již řadu let oblíbenou kratochvílí během březnového novoluní absolvování klasického Messierova maratonu. Tak se říká akci, kdy se během jedné noci pozoruje co nejvíce deepsky objektů z katalogu Charlese Messiera. Nepsanou metou je obvykle alespoň stovka zářezů z oficiálních 110. V rámci KaLu jsme pro zakulacení k těm stodeseti přidali ještě M111, tedy dvojitou otevřenou hvězdokupu χ a h Persei. Tu určitě slavný francouzský astronom také pozoroval, tak by tam rozhodně měla také patřit.
Je tu jaro, je tu nov a přichází i nové Kometání okénko. Chtělo by to už jen nějakou hezkou čistou noc na samotné pozorování, abychom jen neteoretizovali. Naštěstí jsem měl možnost strávit pár dní mimo naší kotlinu pod jasnou oblohou, tak můžu zatepla referovat, jak na tom v březnu komety jsou.
Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO) se svým stánkem opět prezentovala na tradiční regionální výstavě Euroregion Tour. Místní Hospodářská komora uspořádala soutěž pro vystavovatele o nejlepší zážitek v Trojzemí. Zaslouženými držiteli ocenění se stali vystavující farmáři, řemeslníci a Muzeum skla a bižuterie. Na nejvyšší ocenění však pro nás překvapivě dosáhla JOTO. Snad se tak stalo pro každoroční neutuchající snahu zaujmout malé i velké a aktivně jim pomoci vysvětlit vše, co je zajímá a ukázat jim krásy noční oblohy na Jizerce i jinde. Moc děkujeme a pokud se s námi chcete opět vidět, sledujte naše stránky, nebo si dejte do kalendáře alespoň 12. srpen, kdy proběhne akce Den a noc na Jizerce.