8. prosince se na nás opět usmálo štěstí. Po fantastickém představení 3. prosince u kulové hvězdokupy M3 (viz předchozí Kometární okénko) se kometa dostala na hranici viditelnosti pouhým okem. Při pozorování na Frýdlantsku u Krásného Lesa jsme ji velmi obtížně viděli okem, dobře „ježkovočima“ a moc pěkná byla v triedrech a velkém binaru o průměru 100 mm.
Všichni se určitě už těší na zítřejší ranní těsné setkání komety C/2021 A1 (Leonard) s kulovou hvězdokupou M3. Předpověď počasí slibuje jasnou oblohu, tak bude dobrá příležitost podívat se i po dalších kometkách. Pár hezkých se totiž i v prosinci najde…
Závěrem roku, kdy se na večerní obloze objeví Merkur, bychom mohli spatřit všechny planety v průběhu jedné noci. Zatmění Slunce, které proběhne 4. 12. nebude z ČR možné pozorovat – jako úplné ho uvidí na jižní polokouli v pásu táhnoucím se přes Antarktidu směrem k pobřeží Jižní Ameriky. Zato jeden z nejbohatších a nejvýraznějších meteorických
rojů Geminidy mající letos předpovězené maximum na ráno 14. prosince budou mít ideální podmínky. Radost nám doufejme udělá také jasná kometa C/2021 A1 viditelná nad ránem v první dekádě prosince. Snad bude přát i počasí a dopřeje nám nějakou tu jasnou noc k obdivování krás nočního nebe…
Mapku v PDF stahujte zde: skymap_12_2021
Pokud by se nízká oblačnost nad ránem rozpustila nebo se nacházíte v místech kde není, rozhodně si nenechte ujít randez-vous komety C/2021 A1 se skupinkou bizarních galaxií známých jako Velryba a Hokejka. Kometa s jasností kolem 8 mag je výrazná i na obloze s jasně svítícím Měsícem a dá se vidět již v triedru. Ideální čas je kolem páté hodiny ranní, kdy nad východem svítí jasný Arcturus v Pastýři a Velký vůz stojí kolmo k obzoru na svém oji. Od poslední hvězdy oje zvané Alkaid také vyjdeme při hledání komety. Posuneme se k nejjasnější hvězdě Honicích psů zvané Srdce Karlovo (Cor Caroli). Triedrem nebo malým dalekohledem začneme pátrat buď právě od Cor Caroli nebo ještě vyhledáme okem viditelnou hvězdu Al Dafirah ve Vlasech Bereniky. Pokud ji umístíme na západní okraj zorného pole triedru (FOV 5-7°), na druhé straně bychom měli vidět nápadnou dvojici hvězd 5,4 a 6,2 mag. Když dvojici posuneme do horní části zorného pole, kometa by tak měla být přibližně uprostřed zorného pole. Pomoci mohou připojené mapky. V triedru vypadá jako malá kulová hvězdokupa (mlhavá okrouhlá skvrnka), galaxie budou vzhledem ke svitu Měsíce pozorovatelné obtížněji. Celý článek »
A je tu opět nov a i když počasí zrovna příliš nespolupracuje a venku lije jak z konve, pojďme se projít listopadovou kometární oblohou. Na základě několika pozorování ještě z konce října vybírám tentokrát spíše jen ty jasnější kousky. Nabídka je ale přesto celkem bohatá.
Využil jsem asi poslední letošní „letní“ dny a rozhodl se je strávit ve Slovinském Piranu – krásném historickém městečku na břehu Jadranu. V průběhu pobytu jsem také navštívil nedaleký Terst, kde v letech 1895-1901 pracoval na svém atlasu Měsíce selenograf Johann Kreiger. Pravděpodobně na popud vídeňského kolegy R. Königa sem přesídlil z Gernu u Mnichova za „lepším“ seeingem. A dobře udělal – při svých pozorováních Měsíce běžně užíval na svém refraktoru Reinfelder und Hertel 254/3580 mm zvětšení více než tisícinásobné!
Historické městečko Piran.
Listopad bývá měsícem, kdy se u nás často vyskytují inverze. Pokud taková situace nastane v období novu a ocitneme se ve vyšších polohách nad oblačností, mohou se nám naskytnout velmi dobré pozorovací podmínky, zvláště v případě, že je inverzní vrstva dostatečně silná, aby utlumila rušivé umělé osvětlení okolní krajiny. Takové noci jsou jako stvořené pro pozorování slabých deep-sky objektů a také komet. Nyní se můžeme i menším dalekohledem podívat na starou známou 67P/Churyumov-Gerasimenko a s napětím očekáváme co předvede C/2021 A1 (Leonard) v prosinci. Kromě komet nám večerní obloha stejně jako v předchozích týdnech nabídne jasnou Venuši „Večernici“, Saturn a Jupiter. Venuši nalezneme po západu Slunce nad jihozápadním obzorem, Jupiter v první polovině noci a Saturn již pouze večer. Počátkem měsíce spatříme ráno ještě Merkur a ve druhé polovině měsíce se nízko nad jihovýchodním obzorem ráno objeví Mars. Ideální podmínky k pozorování má Uran a trpasličí planeta Ceres. Částečné zatmění Měsíce, které nastane 19. 11. je od nás prakticky nepozorovatelné.
Mapku v PDF stahujte zde: skymap_11-2021
Vážení návštěvníci. Někdy se stane, že příroda je mocnější a i přes velmi dobré modely šíření oblak plazmatu po erupcích se ukázalo, že nás tento z erupce 28. 10. prostě převážně minul. Byla ve hře verze, že letí především jižním směrem a Země bude nad ním, ale nakonec to tak opravdu asi dopadlo. Je na místě se omluvit všem, kdo čekali, že bude vidět polární záře. My se vše alespoň snažili uvést na pravou míru a vysvětlovat lidem, jak si alespoň trochu předpovědět, jestli polární záře bude, už probíhá a podobně. Návod k tomu je právě i v tomto článku. Děkujeme vám, že jste tu s námi byli.
Jenom pro uzavření kauzy polární záře přidáváme obrázek slunečního větru ze sondy ACE. Kýžený oblak hmoty ze Slunce dorazil. Podle Solarham.net 31. 10. v asi 10:15 SEČ. Bohužel rychlost slunečního větru se zvýšila jen na asi 450 km/s, mnohem méně, než se čekalo. Také aktivita geomagnetického pole byla jen krátkodobě na stupni 4 a to se očekával minimálně 7. Můžeme tedy shrnout, že došlo k nejvíce negativnímu scénáři. Oblak dorazil později a navíc nenastaly žádné polární záře zajímavé i pro obyvatele ČR. Nicméně nenechme se odradit, příště to může být lepší. Slunce se dostává k maximu aktivity. V dalších letech proto určitě polární záře viditelné z ČR ještě nastanou.
Na obrázku je záznam slunečního větru na sondě ACE 29. až 31. 10. 2021. V červené linii jsou dobře patrné propady patřící dvěma oblakům plazmatu, které dorazily v noci z 30. na 31. října (Yesterday) a v neděli 31. 10. dopoledne.