Očekávané aktivní oblasti, které se nacházely na odvrácené polokouli Slunce, se konečně vrátily a my tak můžeme zkontrolovat, jak to zde vypadá se skvrnami a aktivitou. A Slunce nezklamalo. Objevily se tři větší skvrny ve dvou aktivních oblastech a už jsme se dočkali i silné erupce. Snad ne poslední. Mezitím majitelé h-alfa dalekohledů mohou sledovat množství protuberancí prakticky po celém obvodu slunečního kotouče.
Nastalo období nejlepší viditelnosti planety Merkur v roce 2022. Vypadá jako výrazná hvězdička nízko nad západoseverozápadním obzorem. Každým dnem bude nyní výraznější a snadno okem viditlený, tak si to užívejme. Jeho jasnost bude klesat z asi −1 mag k nulté velikosti, ale ještě na konci dubna bude jasnější 1 mag a navíc vystoupá velmi vysoko. Jeho fáze se bude měnit od skoroúplňku do čtvrti a na začátku května až do srpečku. Těšíme se na vaše fotky a pozorování.
Stále mám v paměti den, kdy se na slavnostním znovuotevření hvězdárny v Turnově zjevil tajemník České astronomické společnosti Pavel Suchan a přivezl s sebou nečekaný dárek – refraktor se špičkovým 6“ objektivem belgické firmy Lichtenknecker Optics, který nám ČAS na hvězdárnu zapůjčila. Řadu let byl chloubou místní kopule a poskytoval nádherné obrazy hlavně Měsíce, fotosféry Slunce a planet. Ve vzácných chvílích výborného seeingu nám umožnil spatřit nevídané detaily na kotoučcích Jupiteru a Marsu či prstencích Saturnu. Nepřekonatelný byl rovněž na těsné dvojhvězdy, s oblibou jsem návštěvníkům hvězdárny ukazoval třeba krásně rozložený systém epsilon Lyr, známou doudle-double.
Celý článek »
Přelom zimy a jara je ideální období na pozorování a focení většiny galaxií z Messierova katalogu.
Počasí letos v březnu mimořádně přálo astronomickým pozorováním, a tak jsem několik zajímavých objektů pro vás nasnímal.
9. 3. – M51 (NGC5194 & NGC5195) Vírová galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Charles Messier v roce 1773, vzdálenost od Země je 23 milionů světelných let. Patří mezi nejjasnější galaxie na obloze.
19. 3. – M109 (NGC3992) je spirální galaxie s příčkou v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Charles Messier v roce 1781, vzdálenost od Země je 85 milionů světelných let.
21. 3. – M108 (NGC3556) je z boku viděná spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 31 milionů světelných let.
22. 3. – M105 (NGC3379) je eliptická galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 36 milionů světelných let. Spolu s průvodci NGC3384 a NGC3389 tvoří dohromady pravoúhlý trojúhelník.
23. 3. – M102 (NGC5866) je z boku viděná čočková galaxie v souhvězdí Draka, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 48 milionů světelných let.
25. 3. – M106 (NGC4258) je spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od země je 24 milionů světelných let.
27. 3. – M96 (NGC3368) je spirální galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 35 milionů světelných let.
Technika:
Foceno v lokalitách Karlov – Horní Maxov, Alšovice a Skuhrov většinou v době 20:30 – 03:00.
Pro vás zpracoval a na další snímky se těší: Roman Hujer, KaL
Ve druhé polovině měsíce se nad severozápadem objeví planeta Merkur a zhruba od 20. 4. do 5. 5. nastává období jeho nejlepší viditelnosti na večerní obloze v letošním roce. Planety Venuše, Mars, a Saturn nalezneme na obloze ranní, nízko nad jihovýchodním obzorem, a koncem dubna se k nim přidá i Jupiter. Mezi nimi nastane řada zajímavých úkazů. V úterý 5. 4. bude Mars v těsné konjunkci se Saturnem. V noci z 24. na 25. 4. se Měsíc dostane do konjunkce se Saturnem, 26. 4. s Marsem, 27. 4. s Venuší a s Jupiterem. Proto ve dnech 24. až 28. dubna uvidíme na ranní obloze seskupení Saturnu, Marsu, Venuše a Jupiteru, v jejichž blízkosti se bude promítat Měsíc po poslední čtvrti.
Mapku v PDF stahujte zde: skymap_04_2022
Jak už to tak bývá, s blížícím se novoluním přichází i špatné počasí. Vypadá to, že nám ještě i nasněží. Naštěstí byl v březnu nadbytek jasných nocí, takže máme z čeho čerpat při sestavování dubnové kometární hitparády.
Kromě večerních pozorování láká jasné počasí o víkendu také k pohledu na Slunce. Dnes před polednem jsem sledoval asi 30 minut fotosféru pomocí 6″ APO refraktoru s Herschelovým hranolem. Seeing byl celkem slušný a tak stonásobné zvětšení ukázalo krásné detaily v mohutné skupině drobnějších skvrn (2965). Pokusil jsem se mobilem o rychlou dokumentaci… Celý článek »
Již čtvrtý rok Asociace hvězdáren a planetárií vyhlašuje „Den hvězdáren a planetárií“. Termín je vždy volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti. K akci se letos poprvé připojila i turnovská hvězdárna a v pátek 11. 3. byla od 18 do 21 hod. otevřena všem zájemcům o astronomii. Celý článek »