Protože nejen kometami živ je člověk a přeci jenom někdy pozoruju i jiné objekty, zkusil jsem při poslední návštěvě Šumavy zkouknout i nějaké objekty hlubokého vesmíru. Při té příležitosti jsem vyzkoušel, jak moc nízko nad obzorem se dá ještě něco pozorovat.
I v desátem měsíci se na nás usmálo štěstí, když se na tři noci krátce po novu vyjasnilo. Můžeme si tak opět rekapitulovat, co bylo na obloze k vidění z pohledu kometárního maniaka. Tentokrát nebudeme postupovat od brzo zapadajících přes o půlnoci kulminující až po nad ránem vycházející kometky, ale uděláme si takovou malou hitparádu podle jasnosti.
V sobotu dopoledne jsem sledoval sluneční fotosféru 6″ APO refraktorem s herschelovým hranolem. Nedaleko středu kotouče se nacházela pěkná skupina skvrn, tak jsem pořídil dokumentační snímek mobilním telefonem za okulárem. Celkový pohled je snímán za 31mm TV Naglerem a detail za 13mm TV Ethosem. Zkusil jsem velkou skvrnu vykoukat i pouhým okem (přes folii Baader), něco jsem tam tušil, ale 100% jsem si jistý nebyl. Následující nedělní dopoledne již byla skvrna spolehlivě vidět i bez dalekohledu jako nepatrná tečka u středu slunečního disku. Z noci jsem měl na AZ montáži posazený SCT C11, tak jsem na něj nasadil sluneční filtr a přes 40mm plösl pořídil opět snímek mobilem. Oproti včerejšku přibyly dvě další drobné skvrnky (na snímku označeny šipkou).
Pod tímto trochu podivným názvem se ukrývá čtveřice relativně jasných komet, která se promítá do blízkosti výrazných hvězd tvořících tzv. Zimní šestiúhelník. Na tmavé obloze mimo město jsou minimálně tři z nich v dosahu většího binokuláru (25×100), ta nejjasnější 29P bude určitě vidět i přístrojem daleko menším. Já jsem využil včerejší jasné noci a všechny jsem si je pěkně prohlédl. Celý článek »
První říjnový víkend přinesl teplé a slunečné počasí, což se náramně hodilo při astronomických akcích, které jsme měli naplánované. Tou první byla účast na Dětském dni s Vílou Izerínou na Jizerce. Loni konání akce znemožnila podzimní vlna pandemie, letos byla situace příznivější. Před budovou Sklárny jsme nainstalovali několik dalekohledů, kterými se pozorovalo Slunce jak v continuu, kde mohli návštěvníci vidět výrazné skvrny, tak v čáře Ha – tady jsme obdivovali krásné rozsáhlé protuberance. Došlo také na Venuši a pozemní cíle. Celý článek »
Večerní obloha v říjnu patří Venuši – je v maximální východní elongaci a pozorovatelná bude večer nad jihozápadem jako jasná Večernice. Zdatně jí ale sekundují Jupiter se Saturnem. Ty můžeme vidět v první polovině noci. Podzim je ideální období pro pozorování Uranu a Neptunu. K vyhledání obou planet poslouží připojené mapky na druhé straně. Mapku v PDF stahujte zde: skymap_10-2021
Trochu se zpožděním přinášíme další kometární okénko. Bude to tak spíše ohlédnutí za tím, co se dalo pozorovat kolem zářiového novu, který nastal 7. 9., a shrnutí pozorování z devíti jasných nocí zkraje devátého měsíce roku 2021.
Aleš mě pozval na okuk Slunce a jeho skvrn. Důvodem byl test TS PhotoLine 150 mm (APO dublet). Čočkové dalekohledy mají prostě něco do sebe a tak je dobré mít jeden ve sbírce. K velkému dobsonu je to vynikající doplněk. Stejně jako já mám na focení 10cm čočkový WO FLT98 a zrcadlový 20cm Orion CT8. Zkrátka jsme si oba udělali v poslední době radost a věříme, že to poznáte i na našich snímcích. Zde je ochutnávka slunečních skvrn kamerkou QHY5-III224C, kterou jsem měl zrovna po ruce. Širší záběry jsou v ohnisku 1200 mm, detaily s Powermate 2× (2400 mm).