Blíží se květnový nov, máme pěkné počasí, tak se pojďme podívat, co se dá pozorovat na kometárním nebi. Noci už jsou krátké, tak to musíme vzít fofrem. Zde je několik tipů vybraných na základě mého posledního, letos už jubilejního stého, pozorování.
Na úvodním snímku je kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) z robotického dalekohledu CTA-N (25 cm SCT + CCD G2-1000BI) na La Palmě 12. 5. 2020 po 22 h UT, bicolor z filtrů R a V. Snímal Martin Mašek
A nedám si říct a podle toho jsem dopadl. Chci s vámi přesto sdílet zajímavý výsledek snahy zachytit kometu C/2020 F8 (SWAN) již ráno 12. května. Důvodem byl jednak příslib vyjasnění a jednak průzračnost po studené frontě. Oboje se splnilo téměř ideálně, jen nad mraky nad Krkonošemi bohužel přecházely další řídké oblaky a tak se nedalo než čekat do pokročilého svítání, za kterého jsem už dlouho žádnou kometu nefotil. Vlastně zatím ani nevím, proč přesně jsem ji alespoň nevyfotil. Pojďme se na to alespoň podívat.
Je květen, první máj, i zvolali jsme, Aleši mapku daj. On ač nestíhaje, mapku poslal. Na co se můžeme těšit? Pochopitelně na zajímavé komety, jak už jste se mohli dočíst v článcích za duben, ale z nich především na kometu C/2020 F8 (SWAN), v jejímž prvním pozemském pozorování má prsty náš Martin Mašek. Kometa se sice bude pohybovat nízko nad severem, ale snad bude obstojně jasná. Už nyní je vidět okem na jižní obloze. Standardní meteorický roj Halleyovy komety éta Aquaridy nám zakrývá úplněk, který nastává 7. 5. Konjunkce s Jupiterem, Saturnem proběhnou po 12. květnu v ještě velké jeho fázi. Koncem května se na obloze objeví i Merkur. Jeho konjunkce s Venuší nastane 21. a 22. května a k nim se přidá 24. 5. i Měsíc. Na druhé straně mapky máme polohy komet Y1 a T2, uvidíme, co ta nová F8, tu si necháme asi na samostatný článek podle jejího vývoje. Zde je mapka v PDF.
Nestává se často, abychom se mohli podívat i na těleso, natož kometu, která se teprve nachází na stránce MPC věnované hlášení možných objevů komet (Possible Comet Confirmation Page). Objekt C166T11 objevený 26. dubna přehlídkou oblohy Catalina Sky Survey však je jistojistě kometou, což potvrdil už 27. dubna krásnou animací fotek Michael Jäger z Rakouska. A tak jsme se na ni 28. dubna nad ránem zajeli také podívat. Edit: večer dostala kometa označení C/2020 H2 (Pruyne).
Zhůří, zaniklá obec vypínající se kdysi na oblém hřbetu nad šumavskými pláněmi, jejíž poslední zbytky, kdysi mohutná stavení, postupně splývají s okolní přírodou. V hlubokém klínu hory, pod opuštěnou vsí, již celé věky řeka Vydra ohlazuje balvany trčící z jejího koryta, němé to svědky věků před dávným úsvitem prvních dní našich vzdálených předků. Ty oblé kameny mlčíce stojí tisiciletí v hučících vodách mladé řeky a možná vzpominají na večery, kdy nebeská krása nad jejich žulovými temeny nebyla zahalena světlem z našich měst. Jen ve vzácných chvílích, když města v okolí pohasnou, můžeme i my, pomíjiví, pozvednout hlavu a uzřít tu nekonečnou krásu hvězd společně s nesmrtelnými kamennými strážci z údolí řeky.
Vzhledem k mimořádnému počtu jasných nocí jsme letos mohli posoudit opravdu dobře, kdy a kolik Lyrid vlastně létá. Vrcholem pozorování měla být noc maxima 21./22. 4. Nejvíc napozorovaných hodin měl asi Vic, tak snad nám napíše, jak to za sebe může zhodnotit. Já jsem se k Lyridám dostal až v noci blízko maxima a jsem rád, že nějaké padaly. Pokud se uvádí zenitová hodinová frekvence tohoto roje kolem 20 meteorů za hodinu, vypadá to, že byla tak akorát naplněna, nebo jsme za ní jen lehce zaostali. Zkrátka nepadalo jich moc, někdy si člověk počkal, ale sem tam sprška dvou či tří přišla a některé kusy byly i velmi jasné a zanechaly stopu. Několik Lyrid se uráčilo ji zanechat i na čipech fotoaparátů.
Další jasnou noc jsme věnovali opět vyhledávání komet, pozorování supernov, množství deep-sky objektů, družic Starlink, ale už i padajících meteorů, především z roje Lyrid.