Pohádka o jizerské tmě
Za dávných časů, které pamatují ti nejstarší z nás, vládla v noci Paní tmy. Po západu Slunce rozšiřovala po kraji svůj temný závoj posetý hvězdami a hvězdičkami. A bylo dobře. Ptáčci v noci spali a ve svých hnízdech se neodvážili ani pípnout. Jeleni v lese spokojeně odpočívali ve svých ložích. Lidé také v noci spali a když museli vyjít ze svých příbytků svítili si na cestu lucernami. Dokonce za ještě starších časů, když městská stráž přistihla někoho bez lucerny nebo pochodně, považovala ho za lapku a podle toho s ním také zacházela.
Byly to dobré časy. Život plynul podle řádu a lidé a vlastně všichni tvorové byli spokojeni a zdraví. Hvězdáři mohli každou noc pozorovat a počítat i ty nejslabší hvězdičky a zkoumat záhady Všehomíra.
Jednou se však na světě objevil černokněžník. Vlastně to nebyl černokněžník, ale byl to světlokněžník. A ten se usadil zprvu v královském městě. A začal své dílo.
Přechod Merkuru přes Slunce 11. 11. 2019
Mimořádná přízeň počasí přinesla možnost pozorovat Merkur na Slunci, alespoň tedy od Frýdlantu, přes Liberec, Jablonec a Turnov na Jičínsko. Zkrátka většina členů Klubu astronomů Liberecka si pozorování užila a bylo nám potěšením se o úkaz podělit i s dalšími šťastlivci u našich dalekohledů v Turnově a v iQLANDII.
Pozvánka – přechod Merkuru 11. 11.
V pondělí odpoledne přejde planeta Merkur přes sluneční disk. V případě viditelnosti Slunce proběhne pozorování z parkoviště liberecké iQLANDIE a od 17 hodin v planetáriu přednáška Přechody Merkuru a Venuše. Přikládáme infografiku k úkazu.
Kometární okno – Alpské podzimní žně
Ještě v létě, když jsem zalogoval svoji 198. kometu, jsem se strachoval, jestli vůbec do konce roku ulovím nějakou další novou, abych dosáhl počtu 200. Na obloze se sice vyskytovaly slabší kousky v teoretickém dosahu 16″ zrcadla, ale podmínky v české kotlině duchaření obláčků 15. nebo 16. hvězdné malosti moc nepřejí. Stačí ale, aby vyšlo počasí, popojede se k jižním sousedům a všecho může být jinak. Po minulé (už desáté) návštěvě Edelweissspitze jsem rázem na čísle 208! Tou poslední spatřenou vlasaticí byla vlastně ta první – první interstelární – kometa 2I/Borisov. Pojďme si to ale projít postupně.
10 let Jizerské oblasti tmavé oblohy
Před deseti roky, 4. listopadu 2009, bylo na chatě Pyramida oficiálně podepsáno memorandum o vzniku Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO). Parta nadšenců ze severu Čech společně s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR se tehdy dohodla ujmout se nápadu polských astronomů z Wroclawské univerzity. Téma vzaly za své obě nadlesnictví v Polsku a také Lesy ČR. Přidala se rovněž CHKO Jizerské hory. Dlouhodobě vnímáme podporu Ministerstva životního prostředí, což potvrzuje aktuální záštita pana ministra Richarda Brabce nad aktuálními aktivitami v oblasti.
Obloha v listopadu
Říjen skončil spektakulární konjunkcí Měsíce s Jupiterem a ani v listopadu nebude nuda. Vždyť nás čeká na dlouhé roky poslední přechod Merkuru přes sluneční disk (11. 11. odpoledne). Další budou až v letech 2032 a 39! Jinak Měsíc ještě mine Saturn (2. 11.) a z hlediska zákrytů hvězd pozoruhodná bude noc z 15. na 16. listopadu, kdy postupně zakryje v Blížencích hvězdy 5,9 mag, 3,5 mag a 2,9 mag. 12. listopadu nastává opozice jedné z nejjasnějších planetek, Vesty. Na počátku měsíce by nás neměly překvapit občasné pomalu letící meteory z rojů Taurid a jinak známější Leonidy připadají na 17. listopad, kdy jejich pozorování ruší Měsíc. 24. listopadu se odehraje konjunkce na ranní obloze, Měsíc s Marsem navíc pomalu doplní i Merkur. 28. listopadu nastane velmi zajímavá konjunkce večerní, protože Měsíc bude mezi jasnou Venuší a ne o moc slabším Jupiterem. Pozorovatele komet jistě zaujme C/2017 T2 (PanSTARRS) ve Vozkovi (viz polohy na druhé straně mapky) a C/2018 N2 (ASASSN), která je v Andromedě. Stahujte mapku v PDF.

Konjunkce Měsíce a Jupiteru 31. 10. 2019
Krásné představení nám přichystaly jasné objekty v podobě srpku Měsíce a planety Jupiter. Opodál svítil také Saturn. Pozorovali jsme mimo jiné z terasy liberecké iQLANDIE.
Tip na dnešní pozorování – zákryt hvězdy planetkou (87) Sylvia
Raději s předstihem publikujeme předpověď viditelnosti dalšího zákrytu hvězdy planetkou.
Ačkoliv je na obloze hvězd opravdu velké množství a asteroidů známe také mnoho tisíců, nebývá úplně časté, že můžeme pozorovat, jak některý z nich nějakou hvězdu zakryje. Je to proto, že většina planetek má příliš malé rozměry, takže k úkazu dochází jen na tenké linii na zemském povrchu. Nyní máme ale štěstí, že planetka s pořadovým číslem 87 a jménem Sylvia schová jednu bezejmenou hvězdičku v souhvězdí Raka.










