Astronomické události

Navazuji tímto na starší článek věnovaný hledání nejlepšího místa na pozorování v Alpách, který se tehdá setkal s docela slušným ohlasem. Vítěz nakonec vzešel, ale zároveň jsem tam zmínil, že jezdit se do hor dá, jen když není sníh, tedy ve značně limitovaném čase zhruba od června do října. To jsem ještě nevěděl, jak hluboce jsem se mýlil! Ono to není totiž tak úplně pravda. Vezmu to stručně. Vytipoval jsem a projezdil minulý rok v zimním období mnoho zajímavých míst a vyzkoušel pak na vlastní kůži, že zima není důvodem sedět doma za pecí a při tom nadávat na mizerné počasí a že sníh na horách není vůbec nepřekonatelnou překážkou pro kvalitní astronomická pozorování. Chcete vědět, kam se dá zajet s dalekohledem, když je třeba u nás inverze a když je všude jinde bílo? Kde že je nejlepší místo na pozorování během mrazivých nocí? Tak čtěte dál…

(Pokračování textu…)

S Jakubem jsme využili inverzního charakteru počasí ke konci roku a vyrazili si trochu ulevit od předvánočního shonu do hor.

(Pokračování textu…)

Na novoluní na přelomu léta a podzimu se každý rok velice těším. Letos tomu ale bylo jinak. Už dlouho dopředu jsem totiž věděl, že tentokrát nebudu mít o daném víkendu volno a nebudu tedy moci nikam vyrazit, i kdyby mělo být nakrásně jasno. Když jsem ale viděl postupně zpřesňující se předpověď, která ukazovala, že od čtvrtka 18. do neděle 21. září nebude v Alpách jediného mráčku a navíc se tam chystají jet i kolegové z Německa s velkými dobsony, musel jsem udělat radikální řez. Práce jde stranou, astronomie je přednější!

Panorama z Eisentalhöhe těsně po západu slunce 19. 9. 2025

(Pokračování textu…)

Zhůří, a vanished village once rising atop a rounded ridge above the Šumava plains, whose last remnants—once mighty dwellings—slowly merge with the surrounding nature. In the deep embrace of the mountain, beneath the abandoned village, the Vydra River has for countless ages smoothed the boulders jutting from its bed—mute witnesses of the epochs before the distant dawn of our earliest ancestors. These rounded stones stand in silence, for millennia, in the rushing waters of the young river, and perhaps they remember the evenings when celestial beauty above their granite crests was not veiled by the glow of our cities. Only in rare moments, when the cities around grow dim, can we too—fleeting as we are—lift our heads and behold that infinite splendor of the stars, together with the immortal stone sentinels of the river valley.

(Pokračování textu…)

Pokud lze nějakou noc označit za TOP z pohledu seeingu, tak určitě tu letošní na Boží hod vánoční. Byl to vlastně takový astronomický dárek po delší době mizerného počasí, kdy jsem ve svém pozorovacím deníku za prosinec 2024 doposud zalogoval pouhých šest pozorování.

(Pokračování textu…)

Počátkem září jsou noci již dostatečně dlouhé a navíc počasí je letos velmi příznivé, a tak mohl v pátek 6. září na Skuhrově proběhnout dlouho plánovaný a očekávaný galakoncert mého DSO foto kvartetu.

(Pokračování textu…)

Je to už bezmála rok, co jsem se vrátil z úspěšné expedice do rumunských Karpat. Již tehdá jsem přemýšlel, kam vyrazit za tmou na další letní slunovrat. Nabídka levných letenek to nakonec rozhodla za mě. Gruzie? Vážně? No, vlastně proč ne? Takže ano, Gruzie! Yeees!

Je tato kavkazská země astronomii nakloněná? Lze se tam dostat s dalekohledem? Kde se tam dá pozorovat? Jaké tam jsou podmínky? Chcete-li se dozvědět více, čtěte dál…

(Pokračování textu…)

Sobotní dopoledne vybízí ke sladkému nic nedělání, sedím tak u šálku kávy na zahradě a vyhřívám se na jarním sluníčku jako zmije na kameni. Vysoká oblačnost se pomalu rozpouští a tak přemůžu svoji apatii a vytáhnu ze sklepa velký refrák 160/2500, osadím jej Herschel hranolem s 35mm TV Panoptikem a namířím Slunci vstříc. (Pokračování textu…)