Typické mizerné zdejší únorové počasí mě donutilo popřemýšlet o zemích, kde vědí, jak vypadá sluníčko, kde se jen nedívají na mraky, zkrátka jsem potřeboval vymyslet, kam vyrazit pozorovat, kde jasná obloha není jen sen. Naštěstí se takové místo našlo na počátku týdne hned u našich jižních sousedů, takže jsem nemusel cestovat nijak daleko. Proto aby mohlo vzniknout toto okénko, vydal jsem se letos poprvé do rakouských Alp. A vyplatilo se.
Navazuji tímto na starší článek věnovaný hledání nejlepšího místa na pozorování v Alpách, který se tehdá setkal s docela slušným ohlasem. Vítěz nakonec vzešel, ale zároveň jsem tam zmínil, že jezdit se do hor dá, jen když není sníh, tedy ve značně limitovaném čase zhruba od června do října. To jsem ještě nevěděl, jak hluboce jsem se mýlil! Ono to není totiž tak úplně pravda. Vezmu to stručně. Vytipoval jsem a projezdil minulý rok v zimním období mnoho zajímavých míst a vyzkoušel pak na vlastní kůži, že zima není důvodem sedět doma za pecí a při tom nadávat na mizerné počasí a že sníh na horách není vůbec nepřekonatelnou překážkou pro kvalitní astronomická pozorování. Chcete vědět, kam se dá zajet s dalekohledem, když je třeba u nás inverze a když je všude jinde bílo? Kde že je nejlepší místo na pozorování během mrazivých nocí? Tak čtěte dál…
Copak o to, zima je to pěkná! Mrzne, až praští, sněhu máme, jako už dlouho nepamatuju, ale pozorovat se v tom prakticky nedá! A jak stará pranostika „V mrazivém lednu, s teleskopem nehnu“ naznačuje, tak jsem toho zatím neměl možnost ani moc napozorovat. Kometární okénko tak vzniká jen na základě tří pozorování od začátku roku, a to ještě pod naší mizernou oblohou.
Uteklo to jako voda. Máme konec roku, můžeme začít bilancovat. Před 12 měsíci touto dobou se nezdálo, že by rok 2025 měl být příliš zajímavý pro kometární entuziasty. Opak se stal ale nakonec pravdou, za což se rozhodně nikdo nezlobil. Původně to vypadalo, že nebudeme mít žádnou pouhým okem viditelnou kometku, nakonec se sešly hned dvě naráz a další k tomu chyběl jen krůček. A že přiletí i mezihvězdná kráska, to bezesporu nikdo nečekal. Rok 2025 tedy bude určitě patřit k těm, na které budeme rádi vzpomínat.
Listopad a prosinec si můžou podat ruce. Aspoň co se týče počasí. Naštěstí tu máme FOČO, tedy Frýdlantskou oblast čisté oblohy, kam lze za typických podzimních inverzí vyrážet pozorovat. A že je s koncem roku co pozorovat, si vzápětí povíme.
Nevím, kdo vymyslel, aby nejvíc jasných komet připadlo na období s nejhorším počasím v roce. I když teď se zdá, že by se mohlo konečně vyjasnit. Však není divu! Je akorát úplněk.
Na obloze máme jednu kometku viditelnou pouhým okem, na další tři stačí větší triedr a k tomu hrstku o trochu slabších, co jsou ale stále v dosahu trpasličích dalekohlídků. A aby toho nebylo málo, objevila se ještě jedna fungl nová potvora! Pojďme si to probrat postupně.
Říjen patří kometám! Na večerním nebi zuří souboj dvou jasných triedrových komet o titul Miss desátého měsíce, orbitální žárovka zvolna pohasíná a… venku zase leje a leje! Ach jo! Nov nastává ale až 21. 10., tak se snad do té doby udělá ještě trochu jasno, abychom si tu bitvu mohli vychutnat.
Na novoluní na přelomu léta a podzimu se každý rok velice těším. Letos tomu ale bylo jinak. Už dlouho dopředu jsem totiž věděl, že tentokrát nebudu mít o daném víkendu volno a nebudu tedy moci nikam vyrazit, i kdyby mělo být nakrásně jasno. Když jsem ale viděl postupně zpřesňující se předpověď, která ukazovala, že od čtvrtka 18. do neděle 21. září nebude v Alpách jediného mráčku a navíc se tam chystají jet i kolegové z Německa s velkými dobsony, musel jsem udělat radikální řez. Práce jde stranou, astronomie je přednější!
Panorama z Eisentalhöhe těsně po západu slunce 19. 9. 2025