Astronomické události

Vážení návštěvníci. Někdy se stane, že příroda je mocnější a i přes velmi dobré modely šíření oblak plazmatu po erupcích se ukázalo, že nás tento z erupce 28. 10. prostě převážně minul. Byla ve hře verze, že letí především jižním směrem a Země bude nad ním, ale nakonec to tak opravdu asi dopadlo. Je na místě se omluvit všem, kdo čekali, že bude vidět polární záře. My se vše alespoň snažili uvést na pravou míru a vysvětlovat lidem, jak si alespoň trochu předpovědět, jestli polární záře bude, už probíhá a podobně. Návod k tomu je právě i v tomto článku. Děkujeme vám, že jste tu s námi byli.

Jenom pro uzavření kauzy polární záře přidáváme obrázek slunečního větru ze sondy ACE. Kýžený oblak hmoty ze Slunce dorazil. Podle Solarham.net 31. 10. v asi 10:15 SEČ. Bohužel rychlost slunečního větru se zvýšila jen na asi 450 km/s, mnohem méně, než se čekalo. Také aktivita geomagnetického pole byla jen krátkodobě na stupni 4 a to se očekával minimálně 7. Můžeme tedy shrnout, že došlo k nejvíce negativnímu scénáři. Oblak dorazil později a navíc nenastaly žádné polární záře zajímavé i pro obyvatele ČR. Nicméně nenechme se odradit, příště to může být lepší. Slunce se dostává k maximu aktivity. V dalších letech proto určitě polární záře viditelné z ČR ještě nastanou.

Na obrázku je záznam slunečního větru na sondě ACE 29. až 31. 10. 2021. V červené linii jsou dobře patrné propady patřící dvěma oblakům plazmatu, které dorazily v noci z 30. na 31. října (Yesterday) a v neděli 31. 10. dopoledne.

(Pokračování textu…)

Protože nejen kometami živ je člověk a přeci jenom někdy pozoruju i jiné objekty, zkusil jsem při poslední návštěvě Šumavy zkouknout i nějaké objekty hlubokého vesmíru. Při té příležitosti jsem vyzkoušel, jak moc nízko nad obzorem se dá ještě něco pozorovat.

(Pokračování textu…)

I v desátem měsíci se na nás usmálo štěstí, když se na tři noci krátce po novu vyjasnilo. Můžeme si tak opět rekapitulovat, co bylo na obloze k vidění z pohledu kometárního maniaka. Tentokrát nebudeme postupovat od brzo zapadajících přes o půlnoci kulminující až po nad ránem vycházející kometky, ale uděláme si takovou malou hitparádu podle jasnosti.

(Pokračování textu…)

V sobotu dopoledne jsem sledoval sluneční fotosféru 6″ APO refraktorem s herschelovým hranolem. Nedaleko středu kotouče se nacházela pěkná skupina skvrn, tak jsem pořídil dokumentační snímek mobilním telefonem za okulárem. Celkový pohled je snímán za 31mm TV Naglerem a detail za 13mm TV Ethosem. Zkusil jsem velkou skvrnu vykoukat i pouhým okem (přes folii Baader), něco jsem tam tušil, ale 100% jsem si jistý nebyl. Následující nedělní dopoledne již byla skvrna spolehlivě vidět i bez dalekohledu jako nepatrná tečka u středu slunečního disku. Z noci jsem měl na AZ montáži posazený SCT C11, tak jsem na něj nasadil sluneční filtr a přes 40mm plösl pořídil opět snímek mobilem. Oproti včerejšku přibyly dvě další drobné skvrnky (na snímku označeny šipkou).

(Pokračování textu…)

Pod tímto trochu podivným názvem se ukrývá čtveřice relativně jasných komet, která se promítá do blízkosti výrazných hvězd tvořících tzv. Zimní šestiúhelník. Na tmavé obloze mimo město jsou minimálně tři z nich v dosahu většího binokuláru (25×100), ta nejjasnější 29P bude určitě vidět i přístrojem daleko menším. Já jsem využil včerejší jasné noci a všechny jsem si je pěkně prohlédl. (Pokračování textu…)

První říjnový víkend přinesl teplé a slunečné počasí, což se náramně hodilo při astronomických akcích, které jsme měli naplánované. Tou první byla účast na Dětském dni s Vílou Izerínou na Jizerce. Loni konání akce znemožnila podzimní vlna pandemie, letos byla situace příznivější. Před budovou Sklárny jsme nainstalovali několik dalekohledů, kterými se pozorovalo Slunce jak v continuu, kde mohli návštěvníci vidět výrazné skvrny, tak v čáře Ha – tady jsme obdivovali krásné rozsáhlé protuberance. Došlo také na Venuši a pozemní cíle. (Pokračování textu…)

Večerní obloha v říjnu patří Venuši – je v maximální východní elongaci a pozorovatelná bude večer nad jihozápadem jako jasná Večernice. Zdatně jí ale sekundují  Jupiter se Saturnem. Ty můžeme vidět v první polovině noci. Podzim je ideální období pro pozorování Uranu a Neptunu. K vyhledání obou planet poslouží připojené mapky na druhé straně. Mapku v PDF stahujte zde: skymap_10-2021