Po včerejším zážitku s pozorováním Merkuru jsem si jist, že i kdyby někdy na podzim přišla pěkná ranní elongace Merkuru, tak tuto večerní to prostě nepřekoná. V příjemný čas jsme se opět sešli na kopci a od 21. do 22. hodiny se podívali nejen na Merkur. Shodou okolností nám zapadal nad Ještědem a pohled na něj a Plejády v jednom zorném poli triedru spolu s hotelem a vysílačem byl moc pěkný.
Řada slušných jasných nocí před druhým dubnovým novem (30. 4.) dovolila v předstihu připravit toto květnové kometární okénko. Naděje vkládané do komety C/2021 O3 (PanSTARRS) se bohužel, jak se ostatně předpokládalo, nevyplnily. Nepřežila průchod perihelem, takže se musíme spokojit víceméně se stejnou nabídkou jako v dubnu. Ale i tak je na co koukat.
Dne 16. 4. objevil Koichi Itagaki (Japonsko) v galaxii NGC 4647 supernovu typu Ia, jako objekt 15 mag. Supernova stále zjasňuje a nyní má hvězdnou velikost kolem 13 mag. Máme tady po delší době opět jednu „jasnou“ supernovu v cizí galaxii, pohodlně dostupnou i menším amatérským dalekohledům. Navíc se velmi dobře na obloze hledá neboť galaxie NGC 4647 leží v těsném sousedství jasné M 60 viditelné i triedrem. Dnes krátce po půlnoci jsem ji pohodlně pozoroval doma ze zahrady v Jablonci nad Nisou (MHV v zenitu 5,5 mag) pomocí SCT 11″ při zv. 100x a to jak supernovu tak hostitelskou galaxii. Na tmavé obloze obloze by měla být bez problémů viditelná přístroji o průměru 20 cm, za dobrých podmínek by ji zkušený pozorovatel mohl detekovat i menší aperturou (15 cm) a možná ještě trochu zjasní…
Očekávané aktivní oblasti, které se nacházely na odvrácené polokouli Slunce, se konečně vrátily a my tak můžeme zkontrolovat, jak to zde vypadá se skvrnami a aktivitou. A Slunce nezklamalo. Objevily se tři větší skvrny ve dvou aktivních oblastech a už jsme se dočkali i silné erupce. Snad ne poslední. Mezitím majitelé h-alfa dalekohledů mohou sledovat množství protuberancí prakticky po celém obvodu slunečního kotouče.
Nastalo období nejlepší viditelnosti planety Merkur v roce 2022. Vypadá jako výrazná hvězdička nízko nad západoseverozápadním obzorem. Každým dnem bude nyní výraznější a snadno okem viditlený, tak si to užívejme. Jeho jasnost bude klesat z asi −1 mag k nulté velikosti, ale ještě na konci dubna bude jasnější 1 mag a navíc vystoupá velmi vysoko. Jeho fáze se bude měnit od skoroúplňku do čtvrti a na začátku května až do srpečku. Těšíme se na vaše fotky a pozorování.
Stále mám v paměti den, kdy se na slavnostním znovuotevření hvězdárny v Turnově zjevil tajemník České astronomické společnosti Pavel Suchan a přivezl s sebou nečekaný dárek – refraktor se špičkovým 6“ objektivem belgické firmy Lichtenknecker Optics, který nám ČAS na hvězdárnu zapůjčila. Řadu let byl chloubou místní kopule a poskytoval nádherné obrazy hlavně Měsíce, fotosféry Slunce a planet. Ve vzácných chvílích výborného seeingu nám umožnil spatřit nevídané detaily na kotoučcích Jupiteru a Marsu či prstencích Saturnu. Nepřekonatelný byl rovněž na těsné dvojhvězdy, s oblibou jsem návštěvníkům hvězdárny ukazoval třeba krásně rozložený systém epsilon Lyr, známou doudle-double.
(Pokračování textu…)
Přelom zimy a jara je ideální období na pozorování a focení většiny galaxií z Messierova katalogu.
Počasí letos v březnu mimořádně přálo astronomickým pozorováním, a tak jsem několik zajímavých objektů pro vás nasnímal.
9. 3. – M51 (NGC5194 & NGC5195) Vírová galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Charles Messier v roce 1773, vzdálenost od Země je 23 milionů světelných let. Patří mezi nejjasnější galaxie na obloze.
19. 3. – M109 (NGC3992) je spirální galaxie s příčkou v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Charles Messier v roce 1781, vzdálenost od Země je 85 milionů světelných let.
21. 3. – M108 (NGC3556) je z boku viděná spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 31 milionů světelných let.
22. 3. – M105 (NGC3379) je eliptická galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 36 milionů světelných let. Spolu s průvodci NGC3384 a NGC3389 tvoří dohromady pravoúhlý trojúhelník.
23. 3. – M102 (NGC5866) je z boku viděná čočková galaxie v souhvězdí Draka, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 48 milionů světelných let.
25. 3. – M106 (NGC4258) je spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od země je 24 milionů světelných let.
27. 3. – M96 (NGC3368) je spirální galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 35 milionů světelných let.
Technika:
Foceno v lokalitách Karlov – Horní Maxov, Alšovice a Skuhrov většinou v době 20:30 – 03:00.
Pro vás zpracoval a na další snímky se těší: Roman Hujer, KaL
Ve druhé polovině měsíce se nad severozápadem objeví planeta Merkur a zhruba od 20. 4. do 5. 5. nastává období jeho nejlepší viditelnosti na večerní obloze v letošním roce. Planety Venuše, Mars, a Saturn nalezneme na obloze ranní, nízko nad jihovýchodním obzorem, a koncem dubna se k nim přidá i Jupiter. Mezi nimi nastane řada zajímavých úkazů. V úterý 5. 4. bude Mars v těsné konjunkci se Saturnem. V noci z 24. na 25. 4. se Měsíc dostane do konjunkce se Saturnem, 26. 4. s Marsem, 27. 4. s Venuší a s Jupiterem. Proto ve dnech 24. až 28. dubna uvidíme na ranní obloze seskupení Saturnu, Marsu, Venuše a Jupiteru, v jejichž blízkosti se bude promítat Měsíc po poslední čtvrti.
Mapku v PDF stahujte zde: skymap_04_2022
