Astronomické události

Přelom února a března přinesl rekordní počet jasných nocí, mezi 21. 2. – 4. 3. 2018 se mi podařilo pozorovat v jedenácti za sebou jdoucích nocích bez přestávky. Na tuto roční dobu docela nezvykle vysoké číslo. Podařilo se mi tak překonat rekord ze září 2016, kdy jsem dal za sebou jen deset nocí.

Jelikož byl Měsíc v tomto období většinu noci nad obzorem (úplněk 2. března), tak se nepořádaly žádné výjezdy za tmavou oblohou. I přes nepříznivý svit Měsíce jsem se rozhodl využít jasné počasí, pozoroval jsem na balkoně panelového bytu v Liberci. K pozorování byla použita sestava Newton 150/600 mm + CCD G2-1600 od Moravských přístrojů na montáži HEQ-5, vše spojené s počítačem. Ovládání je tím zjednodušeno, pozorovatel tak nemusí během noci chodit ven na mráz (bývalo i -10 °C). Na balkon je nutné jít pouze zvečera pro zapnutí a ráno pro vypnutí a přikrytí přístrojů. V průběhu noci lze přejezdy mezi jednotlivými hvězdnými poli a nastavení snímání dělat třeba i z postele :-)

Pozoroval jsem minima jasnosti vybraných známých zákrytových dvojhvězd, které mají zajímavé změny period. Během pozorování různých polí jsem jako bonus našel 14 nových, doposud nikým neobjevených, proměnných hvězd. Nové proměnné hvězdy jsem analyzoval, určil typ proměnnosti, jasnost, délku periody, základní čas minima či maxima jasnosti. Hvězdy byly samozřejmě vloženy do CzeV katalogu, je to katalog nových proměnných hvězd objevených českými astronomy. 

Zde jsou objevové světelné křivky nových proměnných hvězd (na proklik větší rozlišení). 

(Pokračování textu…)

V pondělí 24. dubna proběhne Astrosetkání v Klubu na Rampě v Jablonci nad Nisou od 18 hodin.

Témat bude jistě hodně, z pozorovacích aktivit určitě Jupiter, komety i průlet blízkozemní planetky. Kosmonautika přinesla zlomový opakovaný start rakety Falcon 9 (raketám Falcon bude podrobně věnována přednáška v úterý 2. 5. v 17 h v Městské knihovně). Připraveny jsou také obrázky a videa. Těšíme se na viděnou. (Pokračování textu…)

Z planet spatříme na večerní obloze nízko nad jihozápadem jasnou Venuši a o poznání slabší Saturn. Koncem měsíce se Venuše blíží k Saturnu a 29. 10. jsou v konjunkci. Nedaleko ve Střelci nalezneme i načervenalý Mars. Neptun s Uranem jsou na obloze celou noc (Neptun kromě jitra) a vyhledat je můžete podle mapek uveřejněných v zářijovém čísle. Jupiter se po zářijové konjunkci se Sluncem objeví na ranní obloze a 11. 10. se za rozbřesku potká s Merkurem.

V průběhu měsíce má maximum několik meteorických rojů z nichž nejvýraznější jsou Orionidy. Jsou způsobeny proudem částic, který za sebou zanechává Halleyova kometa. Tímto proudem meteoroidů Země prochází přibližně mezi 16. a 26. říjnem. Nejhustší částí prochází každoročně kolem 21. října, kdy maximální zenitová frekvence dosahuje 20–30 meteorů za hodinu. Měsíc je tou dobou v poslední čtvrti.

Mapku nabízíme jako tradičně ke stažení v PDF.

Obloha se může pro běžného pozorovatele zdát, až na pár výjímek (Měsíc, planety, komety…), stálá a neměnná. Ale opak je pravdou, na hvězdném nebi je velká spousta nestálých stálic – hvězd, které mění svoji jasnost. Důvody jejich proměnnosti jsou různé, některé hvězdy pulzují a tedy fyzicky mění svoji jasnost. Jiné naopak jasnost nemění, pozorované změny jasnosti jsou pouze zdánlivé, tím jak se ve dvojhvězdném páru tělesa z pohledu pozorovatele periodicky zakrývají.

Proměnné hvězdy jsou stále užitečnými objekty ke studiu různých fází hvězdného vývoje a astrofyziky velmi zajímají. Proměnných hvězd je na obloze velká spousta a sami astrofyzikové nestíhají pozorovat všechny zajímavé systémy. Tudíž pozorování těchto hvězd je stále oborem, kde se mohou velmi dobře uplatnit astronomové-amatéři. Ve městech a jejich okolí je obloha dosti světelně znečištěna, z tohoto důvodu se tam nedají pozorovat mlhoviny či komety jejichž slabé světlo velmi snadno na přesvětlené obloze zanikne. Hvězdy jsou bodovými objekty, takže při vyšším jasu oblohy ve městech či za svitu Měsíce nejsou tolik postiženy, jako mlhavé, difúzní objekty. Takže jasnější proměnné hvězdy lze slušně měřit i z města či jejich blízkosti.

Obvykle pozoruji proměnné hvězdy z lodžie, v Liberci na sídlišti. Ale jelikož byl víkend s jasným počasím, vydal jsem se v sobotu 4. 7. do Hodkovic nad Mohelkou, pozorovat na zahradu k babičce, kde je lepší výhled, než na omezeném prostoru lodžie. Také jas oblohy od světelného znečištění je zde na tom lépe, než v Liberci. Ale svítil Měsíc krátce po úplňku, tak jsem s sebou bral jen fotografické vybavení. Mirandu (30cm Dobson), kterou používám na vizuální kochání a obdivování krás noční oblohy, jsem nechal doma.

Dalekohled míří na oblohu – co napozoroval a objevil? Čtěte dále…

(Pokračování textu…)

Asi každý vážnější zájemce o astronomii zapřemýšlel, kam se vydat na pozorování setkání Jupiteru s Venuší, které byli k sobě nejblíže v úterý 30. 6. večer. Já s Foxíkem jsme se rozhodli jet (a pak kus dojít) na rozhlednu na Císařském vrchu, který se nachází u osady Milíře mezi Libercem a Jabloncem. Zde by měly být planety nad Ještědským hřebenem a Libercem – zajímavé možnosti na různé kompozice.

Rozhledna na Císařském kameni alias „kuří nožka“.

(Pokračování textu…)

Letošní zima je na jasné počasí velmi chudá. V Liberci se za posledních několik měsíců dalo pozorovat jen párktát. A to nikdy nebyla jasná celá noc (vždy jen část noci).  Ve středu 11. 2. byla inverzní oblačnost, nad mraky koukaly jen vrcholky hor. Na webkameře na Ještědu bylo přes den hezky. Tak jsme se s Foxiiikem vypravili večer směrem na Ještěd. Nejdřív jsme chtěli zkusit parkoviště u chaty Ještědka (925 m n. m.), ale bohužel ta ležela v inverzi. Vyjeli jsme teda až na vrchol Ještědu (1012 m n. m.). Tam bylo již jasno, těsně nad hranicí inverze.

Hrdý astrozoufalec viděl po dlouhé době hvězdy :) (Pokračování textu…)

V dnešních dnech je na obloze pěkně viditelná kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), která dosahuje 4. hvězdné velikosti. V úterý 13. 1. 2015 bylo hezké počasí. Kdo mohl, tak jel pozorovat někam, kde je tmavší obloha. Jelikož není můj zdravotní stav v nejlepší kondici, tak jsem zůstal doma v Liberci.  Ale že byla relativně průzračná obloha a teplo, tak jsem si alespoň připravil fototechniku u nás na balkoně paneláku. Byla by škoda si nevyfotit tak pěknou kometu. Sice jsem měl o dost horší oblohu, než jakou měl třeba MaG na Jizerce, ale aspoň jsem si trošku pomohl fotografickým CLS filtrem, který blokuje rozptýlené světlo ze sodíkových a rtuťových výbojek. (Pokračování textu…)

V pátek 27. 6. ráno se nad severním obzorem opět objevily noční svítící oblaka. Martin Mašek z našeho Klubu astronomů Liberecka je pohotově vyfotil. Foceno fotoaparátem Canon EOS 1000D + objektiv Sigma 18-125mm okolo 3:00 – 3:10 SELČ. Martinovi se podařilo aktivovat Dalibora Oršulíka, který vytvořil timelapse.

(Pokračování textu…)