Pětice komet z pomezí Jizerek
Sobota 18. dubna 2020Další jasnou noc jsme věnovali opět vyhledávání komet, pozorování supernov, množství deep-sky objektů, družic Starlink, ale už i padajících meteorů, především z roje Lyrid.
Další jasnou noc jsme věnovali opět vyhledávání komet, pozorování supernov, množství deep-sky objektů, družic Starlink, ale už i padajících meteorů, především z roje Lyrid.
Výlet na jižní okraj Jizerek, tentokrát na louku u Karlova nedaleko rozhledny Slovanka, jsem využil k nasnímání všech tří nejjasnějších komet. I když šlo primárně o další testy dvaceticentimetrového newtona a pointace, nakonec z toho vypadlo zajímavé srovnání vzhledu, velikosti komy a jasu. Výřezy mají stejou velikost ze všech snímků a jsou ve 100% rozlišení.
Krásná průzračná noc se dala využít nejen k pozorování v mrazivé Jizerce. Ladis a MaG se mimo jiné zaměřili na snímky supernov. Nejsou to tedy kdovíjak jasné hvězdy, však jsou taky v dalekých galaxiích. Nejlepší měla kolem 15. hvězdné velikosti.
Pěkné počasí a solidní seeing nás vybídl k fotografování Slunce ve 12:24:23 SELČ, protože právě v tom okamžiku se na Slunci mihla ISS. Pro nás z Jablonce stačilo zůstat doma, akorát stanice se pak promítala různě, podle toho, kde kdo bydlí. Například mě na sídlišti Mšeno poblíž přehrady se promítala na jižní okraj, zatímco Romanovi Hujerovi na jižním okraji města na Vrkoslavicích už šla přes střed.
Začátek dubna přinesl zprávy o slábnutí komety C/2019 Y4 (ATLAS). Zrovna u této je to mrzuté, protože slibovala zajímavou kometu v polovině května a s tímto se můžeme tedy, zase, rozlučit. Snímky pořízené 8. dubna v Jablonci a 9. dubna na Kopanině jasně dokazují to, co už víme ze světa – okolí jádra komety se protáhlo a nemá tak výrazný jasný střed, jako ještě kolem 25. března.
8. a 9. dubna ale nastalo ještě relativně blízké setkání komety C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2018 N2 (ASASSN). Obě se nacházejí u hvězdy Schedar v Kasijopeji. Zatímco slabá ASASSN je na hranici viditelnosti okem (zatím, protože za soumraku a s vycházejícícm Měsícem po úplňku nebylo dost tmy), kometa Y1 ATLAS příjemně překvapuje, respektive potvrzuje dřívější pozorování, že jde o relativně jasnou a snadno viditelnou kometu. Na fotkách má krátký prachový ohon. Taková menší a trošku slabší Y4 z před několika týdnů.
Stálicí oblohy a velmi pěknou kometou zůstává také C/2017 T2 (PanSTARRS). I tu jsme pozorovali a přinášíme její snímek.
Média nás masírují, že je superúplněk, tak jsem si ho nakonec taky cvakl. Vedlo mě k tomu vyzkoušet na osvědčeném ED80/600 nový Canon 6D. Podařilo se mi pěkně zaostřit pomocí bahtinovy masky, live-view a kontrolních fotek. To se pak nelze divit, že už neupravený snímek (viz titulka vlevo) vypadá celkem dobře. Když jsem si jej pak zkontrastnil a trochu obarvil, dostal jsem fotku, která mi už sama o sobě udělala radost. Už jen srovnání s úplňkem foceným tím samým dalekohledem v roce 2011 ukazuje, že je to mnohem lepší. Nakonec jsem využil i toho, že jsem nacvakal dvě série přechodu úplňku přes střed pole a složil všech 45 snímků na sebe v Autostakkertu a posléze jemně zostřil v Registaxu 6. Níže je tedy srovnání upraveného jednotlivého záběru a poskládaných a zostřených. Víc už asi z EDčka nevymačkám, to bych musel vzít kamerku a udělat mozaiku.
Díky pěknému počasí mohou pozorovatelé sledovat, jak se Venuše postupně přesouvá přes hvězdokupu Plejády, nebo chcete-li Kuřátka v souhvězdí Býka. Když jsem v pátek uklízel disk, shodou okolností jsem narazil na snímek Venuše u Plejád 2. dubna 2004. A tak jsem si řekl, že to musím zopakovat. Bohužel 2. dubna mi nebylo nejlépe a v den největšího přiblížení se zatáhlo, tak jsem vzal zavděk alespoň vyjasněním v sobotu 4. dubna.
Pomalu se blíží období, kdy se na obloze v celé své kráse ukáží velké planety Jupiter, Saturn a Mars. Mars bude mít ve své říjnové opozici dokonce nejlepší pozorovací podmínky za posledních 15 let – bude sice o pár úhlových vteřin menší než při tzv. velké opozici v roce 2018 (kdy byl povrch navíc dlouho zakryt písečnou bouří), ale podstatně výše nad obzorem. Protože letos pojedeme všichni na dovolenou tak maximálně na Mácháč, přemýšlel jsem o pořízení nějakého čistokrevného planetárního kukátka. Díky ochotě Honzy Zahajského jsem si včera ze Supry Praha přivezl na vyzkoušení refraktor SW 150/1200 EvoStar ED OTA a klasický Cassegrain TS-Optics 203/2436. Jasné nebe vydrželo až do noci, tak bych se rád podělil o první dojmy.