Když jsme se minulý rok vrátili z Hard Core Deep Sky Expedice na Edelweißspitze, shodli jsme se, že jsme tam nejeli naposled. Od srpna jsme sledovali tamní počasí a webkameru a doufali, že to letos i přes nedávnou sněhovou nadílku nějakým zázrakem vyjde.
Původní plán jet už o srpnovém novu pozorovat do rakouských Alp vzal za své při pohledu na prognózu počasí v tamním regionu. Proto jsem se pokusil svolat aspoň náhradní akci do polských Jizerek, když výhled den dopředu sliboval na celou noc jasno.
První červencová neděle se na turnovské hvězdárně opravdu vydařila – Slunce nabídlo návštěvníkům nevšední podívanou. Ve fotosféře se nachází řada velkých skupin skvrn. Minimálně tři největší jsou vidět za použití vhodného filtru pouhým okem a při pohledu přes dalekohled je to dech beroucí podívaná. Určitě jedna z nejhezčích v tomto slunečním maximu.
Ačkoliv jsou teď noci krátké a světlé, stále se dá dobře pozorovat. A protože na obloze se pořád něco děje, je i co pozorovat. Minulou noc jsem proto věnoval třem dvojicím zajímavých objektů.
Tak jako mají horolezci své osmitisícovky, existují i vrcholy astronomické. Jedním z nich je i zdolání Siria B.
Nestává se příliš často, aby na obloze zářilo několik jasných supernov naráz. V těchto dnech můžeme v malých dalekohledech vidět hned tři.
Supernova v galaxii M99. Snímek byl pořízen českým robotickým dalekohledem FRAM v Argentinské pampě. Credit: FRAM/Gloria. Autor snímku Martin Mašek.
Za 1 hodinu na 2 místech ve 3 lidech celkem 4 meteory. Tak by mohla znít telegrafická zpráva z pozorování letošního prvního meteorického roje.
Není všem kometám konec! Zatímco na večerní obloze kromě brzo zapadající 2013 R1 jsou jen slabší vlasatice, ranní obloha skýtá zajímavou podívanou i pro triedry.
Kometa C/2013 R1 (Lovejoy) 31.12.2013 přes ED refraktor 80/402 mm, Canon 30D, 3x60s + 3x90s, ISO 1600, foto: MaG
